Nemá je ani Francie ani Německo, i když v Německu klesá jen mezinárodní provoz, vnitřní přeprava po silnicích naopak roste.
Přibývající kamiony přesto mohou být důkazem, že země prosperuje. To je konkrétně příklad Polska, Slovenska, do určité míry to platí i pro další země evropského východu.
Pak existují země mezi východem a západem, které jsou ještě v jiné situaci. Konkrétně v Česku, Maďarsku a Slovinsku roste nákladní přeprava na silnicích nejvyšším tempem v Evropě. Zvláště přitom roste mezinárodní přeprava, ať už má výchozí či cílovou stanici v dané zemi, nebo ať jde o pouhý tranzit. Zmíněné země se ale přesto dostaly do ekonomických potíží. Z pohledu Čechů tady existuje očividně nějaký problém.
Jednoduchá úvaha říká, že země západní Evropy jsou dost bohaté na to, aby nemusely pouštět náklady na silnice. Místo toho staví moderní železnice a nutí přepravce, ať překládají náklady na ekologičtější druh dopravy. Dobrým příkladem může být Rakousko, které se třeba ani nesnaží propojit svou dálniční síť s Českou republikou. Obtížnou dostupnost pro kamiony ještě zdůrazňují dopravními předpisy, podle kterých není možné například z oblasti na sever od tuzemských dálnic D5 a D1 vozit zboží přes Rakousko jiným způsobem než přes Vídeň. K tranzitu na východ už Rakousko nejde využívat vůbec.
Ekonomický rozvoj na východě ovšem nějakou infrastrukturu potřebuje, neexistuje dobrá železniční síť, a tak se tedy jezdí po dálnicích. Kamiony se tak stávají symbolem extenzivního rozvoje hospodářství. Něco se vyrobí, naloží na kamion a převeze buď spotřebitelům, anebo do další továrny ke kompletaci výrobku. Zboží se vozí do větší dálky, protože výrobci na východě využívají lacinou pracovní sílu, která se dá dobře prodat především na větší vzdálenost.
Extenzivní vývoj hospodářství na východě má ovšem své hranice. Vyspělý západ vydělává hlavně vyšší kvalitou, pod níž se obvykle představují lepší technologie a využití výzkumu. Patří k tomu však také lepší úroveň dopravní infrastruktury.
Zákazy kamionů a využití železniční dopravy zvyšují zisky přepravců i dopravních operátorů. Přeprava na delší vzdálenosti přitom může dokonce zlevnit. Navíc ekonomiku tolik netrápí vedlejší dopady kamionové přepravy tedy externality, jak se říká odborně. Nejsou přeplněné dálnice a nelikviduje se okolní životní prostředí. Efektivitu hospodářství lze zkrátka zlepšit i tím, že se modernizují dopravní systémy.
Na druhé straně zřejmě platí, že extenzivní rozvoj ekonomiky naráží v určitém okamžiku na své hranice. Bez lepších technologií už přestává růst produktivita práce ve výrobě, a totéž by se dalo říci o dopravě. V čem může být problém, ukazuje celkem jednoznačně pohled na české dálnice, konkrétně na ty nejvíc vytížené v čele s nešťastnou D1. Denně se na každém jejich kilometru převeze 10 tisíc tun nákladů, projede tedy po nich několik tisíc kamionů. Jde o dvakrát větší provoz, než který musí zvládnout rakouské dálnice.
Ministerstvo dopravy teď přichází s prognózou, že provoz kamionů vyroste během dvaceti let o dvě třetiny, na některých dálnicích se dokonce zdvojnásobí. V analýze s názvem Sestra 2 dokonce ministerští experti připomínají, že jde pouze o minimální variantu.
Česko se tak v dopravním ohledu stává obětí vedlejších důsledků ekonomického rozvoje poledních let. Roste tranzit, nepřináší však očekávanou prosperitu. Pozice tuzemské ekonomiky se už nezlepší, pokud bude i nadále sázet na množství místo na kvalitu.
To samozřejmě platí i pro dopravu. Zdejší státní úřady počítají s tím, že kamionů bude přibývat. Svou prognózu využívají jako argument pro nezbytnost dalších silničních investic. Tím se ovšem pouze dále posílí kamionové proudy. Dopady na životní prostředí se budou zhoršovat, nejbližší okolí dálnic se vylidní a ekonomický prospěch z toho nebude žádný. Spíše naopak, protože nadále porostou každoroční miliardové účty za údržbu dálnic.
Jinými slovy, Česku chybí vládní politika, která by dopravní proudy kultivovala. Tranzit nákladů v Česku může postupně likvidovat životní prostředí, může naopak posílit prosperitu. Nezbytnou podmínkou však je snaha využít příležitost a přenést co největší část nákladů na koleje.
Zároveň je možné zakázat tranzit v podobné míře, jak se stalo v Rakousku.
Jde o náročný logistický úkol, který navíc budou zpochybňovat automobiloví přepravci a obchodní firmy, které staví své sklady zásadně kolem dálnic. Nejde však váhat před jeho splněním. Opravdu existují jen dvě možnosti. Buď ekonomická prosperita s kvalitou životního prostředí, anebo stagnace se stále horším prostředím k životu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
