Jde o srovnání s jinou dobou a zřejmě ani autor výroku si nemyslí, že v Česku vznikne totalitní režim. Nakonec nemusí dojít ani k velkému politickému převratu, který by změnil současnou parlamentní demokracii v něco jiného, například na prezidentský systém.
Kalouskův výrok je však výmluvným dokladem, do jak hluboké krize se česká politika dostala.
Není možné tvrdit, že za všechno může prezident Miloš Zeman. Lidé jsou kvalitou politické reprezentace dlouhodobě znechuceni, svědčí o tom třeba průzkum společnosti STEM z března, podle kterého si jen třetina lidí myslí, že strany zaručují demokratickou politiku. Jenom 47 procent občanů souhlasí s tvrzením, že současný demokratický režim je lepší než ten bývalý, komunistický, naopak předlistopadový model vládnutí považuje za lepší třetina lidí.
V této situaci vstoupil do centra dění nový a přímo zvolený prezident Miloš Zeman. Podle společnosti STEM měl od svého zvolení důvěru poloviny Čechů, podle konkurenční agentury CVVM mu zpočátku věřily dvě třetiny lidí, důvěra klesla na polovinu až v červnu.
Hlas lidí je důležitý, protože v přelomové době pro stát, ve kterém žijí, je rozumné, brát na jejich názor nějaký zřetel.
Zatím ovšem není úplně jisté, co si myslí o jmenování prezidentské Rusnokovy vlády. Existuje pouze bleskový průzkum společnosti Median, podle níž si prezidentskou vládu přeje 58 procent lidí. Tento údaj je třeba považovat za předběžný, potvrzuje však rozložení názorů ještě před vypuknutím letní politické krize. Prezidentu Zemanovi důvěřuje polovina lidí a jeho postup opravňují vážné pochybnosti o budoucnosti zdejšího demokratického systému.
Nejde přehlédnout ani to, že Zeman předem upozornil na své plány, tedy na zavedení prezidentské demokracie. Proto se jeho přívrženci nemohou cítit jeho postupem zklamáni.
Není jasné, co si dnes lidé myslí o předčasných volbách. Někdy v březnu si jejich vypsání přála třetina občanů, tento údaj však o ničem nevypovídá, protože šlo velmi pravděpodobně o ty, kteří dnes podporují Rusnokovu vládu a předčasné volby si tedy nepřejí.
Politická krize je velmi nestabilní prostředí, při kterém se nedá nic předpovídat. Ukončit ji může okamžik, ve kterém získá premiér Rusnok důvěru. Ovšem ani úřednická vláda schválená neústrojným slepencem poslanců není známkou velké stability. Nejde ani předpovědět, jak se změní po prázdninách nálada společnosti.
K odvrácení obav z dalšího vývoje, nestability i nejasností ohledně nálady ve společnosti mohou být předčasné volby užitečným nástrojem. Při současném rozdělení společnosti by byl dvouměsíční souboj o hlasy asi nejtvrdším politickým střetem od roku 1989. Přesto nabízí větší šanci k ukončení krize než úřednická vláda.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
