Každé takové srovnání bude vždy sporné, nicméně tady nacházíme až příliš podobností. Co bylo vytýkáno Slobodanu Miloševičovi a Bělehradu vůbec? Nebylo to snad údajné potlačování práv Albánců v Kosovu po změně ústavního postavení provincie? Nehovořilo se o zločinech páchaných armádou Jugoslávie a paramilitárními uskupeními? Nebyl snad zásah odůvodňován humanitárně, uprchlickou vlnou z Kosova?
Na Ukrajině vlnu odporu proti Kyjevu vyvolalo zejména rozhodnutí, které fakticky upírá ruské menšině používat v duchu evropských standardů ruský jazyk. Vypnutí ruskojazyčných televizních kanálů naznačovalo, že Kyjev tlak na ruštinu a i další menšinové jazyky bere pěkně vážně. Samozřejmě tady navíc byl těžko vyvratitelný argument, že v Kyjevě se pučem chopili moci fašisté. Připomeňme také Oděsu a více než čtyřicet povražděných, přičemž málokdo pochybuje, že viníkem jsou majdanistické bojůvky. Protesty měly od počátku pokojný a vyloženě občanský charakter. Vývoj událostí však směřoval ke konfliktu se zbraněmi v rukou. Kyjev proti obyvatelům země na východě nasadil armádu, Národní gardu, sestávající se ponejvíce z fašistů z Pravého sektoru, ale také zahraničních dobrovolníků. Tito zlotřilci potom útočí těžkými zbraněmi na civilisty v Luhansku, Slavjansku a dalších městech. Civilní obyvatelstvo je zbavováno zásobování vodou či elektřinou. Není tedy co se divit, že to vyvolalo vlnu desítek tisíc uprchlíků, směřujících v největší míře do sousedního Ruska. Na to vše dohlíží ve vojenské uniformě čokoládový car Petro Perošenko.
Evropská unie, nepoučená událostmi z února, kdy se z dohody s prezidentem uzavřené pod patronací třech ministrů zahraničí členských zemí unie, stal díky opozici cár papíru, pokračovala v nechutné politice smířlivosti a podpory nových kyjevských vládců. Nikdo neřekl „tudy cesta nevede“, když se ve vládě objevili fašisté ze strany Svoboda nebo Pravého sektoru. Nikdo nerozhodlo politických sankcích, jako tomu bylo v případě Rakouska při vstupu strany J. Haidera do vlády. Zločin v Oděse po několika dnech „zapadl“. Stejně jako vyšetřování toho, kdo vlastně byli ti snajpeři v Kyjevě. Kdo za pár let bude vědět, že existovaly pochybnosti? Kdo dnes ví, jak to ve skutečnosti, podle vyšetřovatelů OSN, bylo s granátem na tržišti v Sarejevu?
NATO projednávalo ruské nebezpečí a Krym, odjakživa patřící Rusku, který si navzdory výsledkům referenda v roce 1991 ve chvílích rozpadu SSSR Ukrajina přivlastnila. Na takové dárky je Kyjev ale navyklý. Vždyť území Ukrajiny tvoří také části bývalého Rumunska nebo Polska, které Ukrajina získala na základě Paktu Ribbentrop-Molotov. Dárky od cara, Lenina, Stalina …
Přístup k Bělehradu a Kyjevu, natolik ze strany USA a států Evropské unie rozdílný, však naplno obnažuje politiku dvojího metru západních států. Bylo Srbsko trestáno za Gavrilo Principa, jak někdy zaznívalo od německých politiků? Nebo Srbové jako národ, který přinesl takové oběti v boji proti fašismu? A Ukrajina? Nekonal se Majdan jen necelých sedm kilometrů od rokle Babij Jar, která se v roce 1941 zaplnila těly více než třiceti tisíc Židů, přičemž vrahy byli vedle Němců ve velké míře i ukrajinští nacionalisté? „Sláva Ukrajině – Hrdinům sláva“ bylo často poslední, co slyšeli oběti banderovců, než jim sekera rozbila hlavu. S Olehem Tjahnybokem to provolávala řada západních politiků. A okolo vlály vlajky banderovců.
Otevřeně říkám, že nevolám po bombardování Kyjeva a ani třeba bašty fašistů ze strany Svoboda Lvova, v minulosti třetího největšího polského města. Politika dvojího metru je však nejen nemorální, ale i pochybná a špatná pro budoucnost Evropy. A nepochybně je zcela legitimní otázka: Stojíme vůbec na správné straně?
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vasevec.cz
