Petr Prokeš: Nespokojení lidé z mosteckých Stovek se ptají, co bude dál. Jak je to s jejich peticí?

Petenti žádali o řešení nepříznivé situace způsobené stěhováním stále většího počtu nepřizpůsobivých do Stovek (domovní bloky 89 – 100). V petici popsali, jak jim nepřizpůsobiví ztěžují život, upozornili, že jsou bezdůvodně napadáni, byty a okolí domovů jsou ničeny, postěžovali si na distribuci drog, obrovský výskyt štěnic a na nakládání s byty spekulanty.

„Obsah petice projednáme s příslušnými odbory a svoláme schůzku zástupců města s vedením městské i státní policie, kde se dohodneme na dalším postupu. Už nyní můžeme ujistit, že město problém v této lokalitě vnímá velmi citlivě a bude s ním bojovat všemi dostupnými prostředky,“ uvedl při předání podpisových archů Jan Paparega.

A co říká dnes, tedy po několika týdnech a měsících? „Po obdržení petice byla svolána pracovní schůzka za účasti městské policie, Policie ČR a úřadu práce, během které byl popsán stávající stav ze strany městské policie. Policií ČR bylo konstatováno, že de facto deset policistů tráví minimálně padesát procent času ze své pracovní doby tím, že se věnuje lokalitě 100 i monitoringu parku, který trpí tím, že se zde vyskytují závadoví lidé a nepřizpůsobiví občané,“ konstatoval primátor na tiskové konferenci po zasedání Rady města Mostu.

Jan Paparega dále řekl: „Byly konzultovány další možnosti, které by tam mohly být realizovány z hlediska prevence. Výstupem ze schůzky bylo to, že se domluví další jednání za účasti Policie České republiky, městské policie, úřadu práce a Stavebního bytového družstva Krušnohor, významného vlastníka a správce bytového fondu v Mostě, tak abychom zmapovali lokalitu a především to, jak nám migrují závadoví občané, kterých se problémy především týkají. Migrace je tam obrovská.“

Primátor Jan Paparega odpovídá na otázky týkající se postupu města k připomínkám obsaženým v petici.

Co si Jan Paparega slibuje od mapování – tedy od návštěv v bytech za účelem zjišťování jaké osoby v nich bydlí? „Získáme přehled o tom, kde se ti lidé vyskytují, zejména to bude signál pro úřad práce ve směru k sociálním dávkám. Ti lidé migrují často účelově. Podle informací, které jsem získal od ředitele městské policie, konala se druhá či třetí schůzka právě za účasti Krušnohoru, kde byly domluveny další podrobnosti, a mapování bylo spuštěno.“

Jak vidí primátor další vývoj situace? „My se této lokalitě budeme nadále věnovat. Nad rámec složek, jež jsem zmínil, tam působí zaměstnanec technických služeb. Zajišťuje odstraňování nepořádku, který je negativním vjemem pro občany tam žijící. Přivolává další své kolegy v případě nutnosti, pokud by nepořádek nezvládl odklidit sám. Působí tam také naši preventisté, jejich počet se zdvojnásobil. Je to dobrý nástroj k tomu, aby se skutečně pokusili s lidmi, se kterými to jde, hovořit, pozitivně je ovlivnit a samozřejmě i pomoct, pokud je to možné.“

A jak je to s celkovou perspektivou vývoje v lokalitě? „Budeme monitorovat, budeme se snažit stabilizovat, když ne potlačit, aby tam bylo lépe,“ nastínil Jan Paparega.

Podle městem vydané tiskové zprávy je zásadním výstupem z dosavadních jednání dohoda o provedení již zmíněného mapování, jehož cílem je zamezit zneužívání sociálních dávek, zklidnit situaci a zvýšit pocit bezpečí v dané oblasti.

Život ve Stovkách. Poradí někdo, jak se dá bez strkanic a poznámek projít po chodníku, kde se nejen soustavně debatuje, ale provozuje i fotbal a další hry, do jejichž průběhu bývá procházející člověk nechtěně zapojen, aby se záhy od „hráčů“ dozvěděl, jak je sportovně neschopný?

„Uvedené území je pod dohledem osmi kamer městského monitorovacího systému, působí tam nově dvoučlenné pěší hlídky posílené dvoučlennou cyklohlídkou a navíc dva asistenti prevence kriminality,“ doplnila primátorova slova v tiskové zprávě mluvčí Alena Sedláčková a dodala: „Město se snaží situaci regulovat i pomocí dvou vyhlášek – o zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti a sezení na stavebních částech a zařízeních, která nejsou určena k takovému účelu.“

Primátorem zmíněný pracovník Technických služeb města Mostu prochází podle vyjádření Aleny Sedláčkové lokalitou dvakrát dopoledne a uklízí. Svoz odpadu se tam provádí každý den, operativně a v co nejkratší době se řeší i úklid objemného odpadu.

Tolik tedy vyjádření primátora Jana Paparegy a Rady města Mostu, jež se situací ve Stovkách zabývala na svém zasedání 21. července, a tiskové mluvčí magistrátu Aleny Sedláčkové.

Jak je to ale očima běžného občana?

„ZABTE TU SVIŇU!“ Bydlím ve vchodu čp. 2402, který má opravdu smůlu. Zaprvé: dvůr je asi nejhezčí ve všech dvorů kolem, nerozšiřovalo se zde parkoviště (ano, čtete správně, mít hezký dvůr NENÍ výhoda) a k domovním dveřím v našem vchodu vedou dva schody. Ty jsou zdrojem nekonečných problémů. Z neznámých důvodů si tyto schody oblíbily cikánky z širokého okolí (opravdu, nesedí na nich „naše“ cikánky). Za hezkého počasí tam vysedávají celé hodiny, kolem stojí hlouček (všechny se nevejdou). To, že kolem sebe dělají nepořádek, je tak nějak samozřejmé, a tak vím, kdy jedly buráky, kdy pistácie, jaké měly jejich děti nanuky a oplatky. Ovšem tyto osoby dělají problémy i při vcházení a vycházení z domu. Nejenže neuhnou, ale ještě otravného majitele či nájemníka počastují nadávkami. Minulý týden odpoledne opět sedělo několik cikánek na schodech, hlouček kolem a strkaly mi k podpisu petici, aby jim byly v našem dvoře postaveny lavičky (to si nedělám legraci, ty osoby, které bydlí bůhvíkde, chtějí v našem dvoře lavičky). Bez vysvětlení jsem odmítla, načež se na mě snesly výhrůžky na téma, že tam budou teda sedět pořád a uhýbat nebudou. (Možná by bylo fajn, kdyby některá skvělá nezisková organizace si dala za úkol vysvětlit lidem, že podpisy na petici nelze získávat výhrůžkami). Tuto neděli situace vygradovala, dovolila jsem si jít dvakrát ven a zase zpátky v průběhu čtyř hodin. Poprvé jsem slyšela nadávky v jazyce cizího kmene, které jsem neměla čas nijak rozebírat, neboť jsem opravdu spěchala. Při návratu jsem ženy upozornila, že sedí na cizím, ať uvolní vchod. Načež jsem slyšela už jen „zabte tu sviňu“ a „nepouštějte ji dovnitř“. Sice jsem telefonicky požádala městkou policii o poslání hlídky, ale hlídka přijela až po dvaceti minutách, navíc začalo pršet, takže již nikoho nenašla. Bohužel, v současné chvíli jsou déšť a mráz jediní, na koho se mohu spolehnout v tom, že mi zaručí bezpečný, bezproblémový průchod domovními dveřmi. Tak nevím, ale myslím si, že mám právo být podrážděná. (Redakce zná jméno a příjmení autorky příspěvku, ale nezveřejňuje je z důvodu obavy z jejího možného napadení.)

„HRÁBĚ“ BEZ ZÁJMU STRÁŽNÍKŮ? Poslední dobou se občané z dolní části ulice Josefa Skupy, bydlící v domech lidově zvaných „hrábě“ (bloky 85 – 86 – 87), se obraceli na redakci měsíčníku Krušnohor se svými připomínkami. „Hrábě“ jsou objekty stojící přímo v centru Mostu mezi uvedenou ulicí, Antonína Dvořáka a Konstantina Biebla (se známým parčíkem U Zpívající fontány). Občané se obávají toho, že hlídky městské policie – ať pěší či motorizované – rezignovaly na svoji práci. Lidé tvrdí, že hlídky nezacházejí a nezajíždějí do dvorů „hrábí“, kde to „žije“. Prý ani nenapomínají jedince s nevhodným chováním (známým ze Stovek). A kromě toho strážníkům údajně nevadí ani automobily stojící na zelených plochách, ačkoli v jiných částech města takové vozy nechávají odvážet, údajně hlídkám ani nevadí hlučné chování dětí, které by již ve večerních hodinách měly být doma u rodičů, prý nesledují ani dění v průjezdech (individua zde vykonávají malou či velkou potřebu), nevadí jim nedisciplinované chování pejskařů, kteří neuklízejí exkrementy po svých miláčcích. Bydlící kromě toho soudí, že by motorizované hlídky neměly pouze projíždět ulicí Josefa Skupy, ale že by měly pravidelně – v rámci hlídkové činnosti – zajíždět i do dvorů „hrábí“ a tak doplňovat činnost pěších hlídek. Občané se obávají toho, že při „nezájmu“ hlídek strážníků o dění ve dvorech „hrábí“ časem dojde k dalšímu zhoršení situace a vznikne zde deprivovaná zóna obdobně jako ve Stovkách. Podle sdělení jiných občanů se popsané jednání údajně rozšiřuje i do horní části ulice Josefa Skupy (oblast kolem bloků 83 – 84).

Cigaretka, pitíčko, prostě prima pohodička!

BEZ ODPOVĚDI (1) – Redakce měsíčníku Krušnohor se proto obrátila na mluvčí Městské policie v Mostě Ilonu Kozlovou a o připomínkách občanů ji informovala. Redakce chtěla znát, jaká opatření vedení městské policie přijme. Ilona Kozlová odpověděla, že připomínky předá vedení městské policie a podá zprávu o tom, co se bude dít dál. Do uzávěrky srpnového čísla se redakce odpovědi nedočkala.

BEZ ODPOVĚDI (2) – Totéž platí i o primátorovi města Janu Paparegovi. Ten je ze zákona velitelem městské policie. Redakce chtěla znát jeho reakci na poznatek občanky o tom, že hlídka strážníků přijela na místo až dvacet minut po ohlášení (viz část textu označená „Zabte tu sviňu!“). Čtenářkou uvedený dojezdový čas dvaceti minut je v rozporu s tím, co běžně uvádí vedení městské policie (zásahy do několika málo minut). Redakce proto usoudila, že by bylo vhodné rozdíl mezi oficiálním tvrzením vedení městské policie a zkušeností občanky vysvětlit. Ale ani v tomto případě se odpovědi do srpnové uzávěrky nedočkala. Je třeba připomenout i to, že primátor je člověkem s právním vzděláním, proto je jistě kompetentní osobou k proanalyzování situace vzniklé chováním problémových osob ve Stovkách, které vyhrožovali smrtí občance jen proto, že chce vejít do domu a skupince sedících cikánek to vadí. Nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu vyhrožování? Cikánky jsou v tomto případě plnoleté, jsou tedy plně odpovědné za své chování. Anebo se předem hraje na to, že by soudní znalci v rámci trestního řízení zpracovali znalecký posudek se závěrem, že obviněné mají snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti až k hranici vymizení a jsou tudíž nepotrestatelné?

HŘIŠTĚ JEN PRO NĚKOHO? „Chtěla bych se touto cestou podělit o své rozhořčení z nepříjemných zkušeností spojených s bydlením v nově vzniklé romské čtvrti od bloku 89 po blok 100,“ napsala čtenářka, jejíž identitu redakce zná, ale z bezpečnostních údajů ji tají. „Bydlím zde již dvaadvacet let, ale co se teď v poslední době děje, se ani bydlením snad nedá nazvat. Je to pouhé přežívání. Když si chce pracující člověk po práci odpočinout a v noci vyspat, nezbývá mu nic jiného, než z důvodu hlučného chování a neustálých rvaček zavřít okna a doufat, že mu nikdo nerozbije nebo nevykrade auto, anebo ho v noci nepoštípou štěnice, které zamořují sousední byty našich spoluobčanů. Pokud si chce slušný člověk třeba zajít s malým dítětem na dětské hřiště, nezbývá mu nic jiného než odjet alespoň na okraj města, kde si dítě může neohroženě hrát,“ doplnila čtenářka a svěřila se se svými zkušenostmi.

Případ první: V parku u fontány vzniklo nové pěkné dětské hřiště, ale já tam se svou tříletou dcerkou raději nechodím. Proč? Když pominu hlučnost a vulgaritu našich „spoluobčanů“, stačila mi zkušenost, když jsem s dcerkou na hřiště cestou domů z nákupu výjimečně zašla, a protože na hřišti nikdo nebyl, vysadila jsem jí na houpačku. V tu chvíli se přihnali tři romští chlapci ve věku 6 – 8 let a nenápadně začali sbírat ze země štěrkové kameny. Házeli je těsně kolem nás. Na lavičce opodál seděli jejich rodiče cosi popíjející a evidentně si nevšímající svých dětí. Uvolnila jsem tedy houpačku domnívajíc se, že to postačí, a pobídla své dítě, že jí tedy ještě chvilku zatočím na kolotoči, kde nikdo nebyl. Rozběhla se ke kolotoči, následně se ale chlapci také rozeběhli, běželi těsně kolem dcerky, až nakonec přímo u kolotoče upadla – a aby toho nebylo málo, pověsili se na kolotoč z venku a začali ho divoce roztáčet. Povedlo se jim asi dvakrát mé ležící dítě přeskočit a málem přitom dívku pošlapat. Rychle jsem tedy zvedla brečící dcerku ze země a obrátila se na rodiče chlapců, jestli by tedy nemohli dávat na své děti pozor. Místo omluvy jsem se dočkala jen hrubých slov. Od té doby tedy na toto hřiště i na hřiště v okolí nechodíme.

Případ druhý: Mé druhé dceři je 17 let. Před časem, kdy ještě navštěvovala 7. ZŠ, jí ve dvě hodiny odpoledne cestou ze školy přepadla parta cikánů a ukradla jí z tašky nové dioptrické brýle v hodnotě 2 tisíce korun. Brýle byly v pouzdře, takže asi tato skupina zlodějů nedokázala odhadnout obsah pouzdra, brýle jim byly zřejmě k ničemu, nicméně jsem musela dceři pořídit nové brýle a to nepočítám psychickou újmu mé dcery. Událost jsem nahlásila na policii, bohužel bezvýsledně. V pátek 17. června se mě dcera ve 20 hodin zeptala, zda může jít na patnáct minut před barák, protože si chce povědět něco s kamarádkou. Pustila jsem ji s tím, že opravdu jen před barák, protože v tuto dobu je již ve zmíněném parku u fontány nebezpečno. Po zhruba deseti minutách na mě dcera zvoní, že byly i s kamarádkou pokutovány strážníky městské policie za nedovolené posedávání blokovou pokutou 200 Kč (sedly si na obrubník u chodníku) s vysvětlením, že postupují podle nové vyhlášky, která posedávání zakazuje. O ní jsme já ani dcera nevěděly. Je ale s podivem, že celé okolí našeho bydliště je neustále obšancováno našimi hlučnými spoluobčany, v jejichž případě jsem ještě neviděla, že by byli pokutováni. Pouze jeden den po této události, když jsem se vracela domů v 18 hodin z ranní směny, to opravdu u našeho domu a v okolí nevypadalo tak, že by nová vyhláška měla pomáhat slušným lidem. Skupiny romských spoluobčanů se nadále povalují všude možně, a když náhodou projede okolo policejní auto, spoluobčané se rychle postaví, po odjezdu auta zase usadí a pokračují dál ve své hlučné zábavě. Ptám se proto: Kdy už bude skutečně pomáháno slušným lidem a kdy budeme moci opravdu žít jako lidi?

Na obsah dopisu reagoval ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor František Ryba: „Přiznám se, že je mi smutno. To proto, že Vám nedokáži účinně pomoci. Dělám všechno pro to, aby se o těchto problémech vědělo, aby se změnila legislativa a my slušní lidé se zbavili těchto arogantních parazitů. Stav je ale bohužel takový, že je spíše snaha je chránit, než trestat. Důvod je jednoduchý. Když tato individua vytlačíme někam za město, tak co tam s nimi potom bude stát dělat? A tak stát pořád jenom vychovává a začleňuje. Nikoho ale nezajímá, co bude s těmi slušnými lidmi. Váš dopis pošlu na magistrát a městskou policii, aby si uvědomily dopad vyhlášky. Mimochodem je to stejné, jako například se psy. Když máte malého jezevčíka, tak dostanete pokutu, protože nemáte vodítko. Když kolem vás bude pobíhat pořádný pitbul, tak si vás hlídka nevšimne. Vaše dcera prostě byla jednoduchý terč, tak proč jej nepokutovat. Držme si vzájemně palce, aby se nám povedlo tento stav řešit.“

Redakce měsíčníku Krušnohor zaslala autorce příspěvku podklady informující o existenci „protivysedávací“ vyhlášky a jejím obsahu. Autorka příspěvku následně reagovala: „Chtěla bych vám i panu Rybovi poděkovat za zájem o naše problémy a rychlou odpověď. Novou vyhlášku jsem si přečetla. Je pravda, že pokud bude fungovat tak, jak má, možná se časem něco zlepší. Zatím to ale tak nevypadá. Mám okna přímo nad restaurací U Kubíčka a teď v horkém počasí se nedá spát se zavřeným oknem. Předevčírem jsem volala po 22. hodině městskou policii na skupinu hlučných cikánů, kteří seděli před restaurací. Přijelo policejní auto, řidič pouze stáhl okénko a zavolal: „Koukejte odsud vypadnout!“ Strážníci potom zase odjeli, takže po deseti minutách to tam vypadalo úplně stejně, akorát se hlučně bavili už jen vestoje. To je jenom jen jeden příklad z mnoha dalších, co se u nás děje. Chce to asi trpělivost, ale nějak už jí ubývá…“

Předseda petičního výboru SVJ z mosteckých Stovek Josef Fiala s podpisovými archy.

***

Zveřejněné příspěvky jsou odrazem života v lokalitě Stovky i v oblasti na ní navazující – ve směru do centra Mostu, až po ulici Josefa Skupy. Přibývá jich. Je to jistě znamení toho, že situace se zhoršuje a nespokojenost slušných bydlících sílí. Mocný impuls pro to, aby vedení statutárního města se problémy zabývalo a řešilo je. Pokud možno i razantně. To stejné platí o státu. Most není jediným městem v republice, kterého se popsané problémy týkají.

Autor je mostecký novinář, tiskový mluvčí SBD Krušnohor a Sdružení Mostečané Mostu.