Proto vedení SBD Krušnohor uvažuje o radikálním řešení. Problémové lidi chce z paneláků vystěhovat do speciální vesnice. Ta by měla stát na okraji města, uvažuje se o Chanově. Podle představ vedení družstva by tam mělo vzniknout dvacet menších domů. Upozornila na to Česká televize.
Světlo světa spatřil návrh, jak by dům mohl vypadat.
POZEMKY? PENÍZE?
Kde vzít pozemky? Kde vzít peníze na realizaci takového projektu?
O pozemcích by Krušnohor rád jednal s městem, o penězích s vládou. Předpokládá vznik státního dotačního titulu pro realizaci staveb tohoto druhu.
„Chceme vytvořit v podstatě takové sídliště mimo hlavní bydlení v Mostě – a to pro nepřizpůsobivé. To znamená pro lidi, kteří nám devastují domy,“ zdůraznil ředitel družstva František Ryba.
Ředitel družstva František Ryba vysvětlil důvody toho, proč by se vesnice pro nepřizpůsobivé měla postavit.
Primátor Jan Paparega není proti. Město v případě potřeby je ochotno pozemky poskytnout. „Rozhodně by se to dalo využít pro velmi nepřizpůsobivé občany, jako jsou narkomani, bezdomovci a podobní,“ řekl v České televizi.
Primátor Jan Paparega je s návrhem srozuměn, pozemky je město ochotno poskytnout a do vesnice by poslal ještě další nepřizpůsobivé.
ŠPATNÝ VTIP?
S nápadem na založení státního dotačního titulu podporujícího výstavbu vesnice pro nepřizpůsobivé Krušnohor s velkou pravděpodobností narazí na nepochopení vlády. V podstatě to potvrzuje svým stanoviskem ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek. V České televizi úvahy družstva o výstavbě takové vesnice označil za špatný vtip. „Mně se to nezdá jako dobrý nápad, touto cestou Česká republika v žádném případě jít nemůže,“ řekl Radek Jiránek, jenž jinak s družstvem po řadu týdnu spolupracoval na přípravě legislativních změn, požadovaných loňskou janovskou a mosteckou peticí a byl velmi vstřícný.
Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Radka Jiránka je myšlenka na vybudování vesnice špatným vtipem.
Město má starosti s nepřizpůsobivými občany už delší dobu. Na soužití s problémovými sousedy upozorňovali lidé vládu už loni dvěma peticemi, pod které připojilo podpis několik tisíc lidí.
JAK DÁL?
„Jsou cesty, jak toto řešit formou sociálních služeb, podpory komunitní práce nebo třeba ustavením domovníků. Jenže v Mostě, kde k problémům dochází, pokrytí těchto služeb není dostatečné. Třeba terénní pracovníci nebo komunitní práce se tam vlastně nedělá,“ dodala ve vysílání ČT Zuzana Drhová z Agentury pro sociální začleňování.
Zuzana Drhová sdělila, že Agentura navázala spolupráci s Mostem a věří, že činnost v terénu bude úspěšná.
V podstatě stejný záměr – vystěhovat nepřizpůsobivé na okraj města nebo přímo za město – není nový. Svého času jej prosazovalo Sdružení Mostečané Mostu (SMM). To bylo v předvolebním období v letech 2004 – 2006.
SMM tuto myšlenku prosazovalo jako jediný volební subjekt. Otevřeně hovořilo o tom, jak by si takové bydlení za městem pro nepřizpůsobivé představovalo. Mělo jít o přízemní holobyty – domy o jedné velké místnosti, v níž by žila celá rodina. Uprostřed místnosti by byl otvor pro odcházení kouře. Byl preferován tradiční cikánský způsob života – rodina kolem rodinného „krbu“ (ohně). Náklady na výstavbu takové vesnice by nemusely být vysoké, domy by byly jen se základním vybavením. Nedocházelo by k devastaci, protože by nebylo co devastovat.
Tehdy záměr získal docela velkou podporu veřejnosti, stal se ale středem kritiky lidskoprávních aktivistů. Ti hovořili o porušování základních práv člověka. Poté, co SMM volby vyhrálo a ujalo se s koaličním partnerem (KSČM) vlády nad městem, lidskoprávní aktivisté na kritice ještě přitvrdili a téma se stalo celostátně známým. Podle neověřených informací mělo být dokonce podáno několik trestních oznámení. Za této situace vedení SMM rozhodlo o pozastavení projektu, aby zbytečně nejitřilo již rozvášněnou atmosféru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
