Důsledkem avizovaného zrušení rozhodnutí o propuštění Petra Lessyho podle ustanovení § 193 odst. 1 zákona o služebním poměru je založena situace, kdy jsou na služební místo ustanoveni 2 příslušníci. V důsledku právní fikce se má skutečně za to, že Lessy nepřestal být policejním prezidentem. Od právní fikce je však nutno odlišovat skutečný stav věci, tedy situaci, která není pouhou fikcí ani vizí. Lessy vykonával služební místo až do rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru tj. do 29. 8. 2012. Následujícího dne byl na služební místo policejního prezidenta ustanoven Martin Červíček. Ten vykonává služební místo dosud. Ke dni 3. 12. 2013, kdy se má obnovit původní právní stav, brání však Lessymu ve výkonu služebního místa zákonná překážka na straně bezpečnostního sboru, kterou je nepřehlédnutelná skutečnost, že služební místo je již reálně (nikoli fiktivně) obsazeno. K faktickému výkonu služebního místa Lessym může dojít jen tehdy, pokud tato překážka nepomine. A překážka může pominout pouze tehdy, pokud bude Červíček ze služebního místa odvolán rozhodnutím ve věcech služebního poměru. Odvolán může být na vlastní žádost, kterou však podat evidentně nehodlá, nebo z některých důvodů stanovených zákonem. Ani jeden z nich však na předmětnou situaci nedopadá. Hodlá-li zrušit rozhodnutí o ustanovení Červíčka na služební místo podle návodu J. Bárty z Ústavu státu a práva, je na obzoru další „prezidentská“ blamáž, protože rozhodnutím o zrušení propuštění Lessyho se rozhodnutí o ustanovení Červíčka rozhodně nestává nezákonným.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o ustanovení Červíčka je pravomocné a vykonatelné, nelze mu zabránit ve faktickém výkonu služebního místa policejního prezidenta. Zabránit mu nemůže ani ministr vnitra, protože nemá zákonný důvod bránit žádnému příslušníkovi, nejen policejnímu prezidentovi, ve výkonu povinností vyplývajících z jeho služebního místa. Až tam jeho oprávnění nedosáhnou, to bylo možné ve středověku. Ministr tak může učinit výlučně rozhodnutím ve věcech služebního poměru. Není oprávněn vydat k takovému postupu ani rozkaz, protože by se choval v rozporu s právními předpisy. A to sám ministr vyloučil, když veřejně prohlásil, že „Musím striktně postupovat podle zákonů“. Potom snad už zbývá jen nesporně větší síla Lessyho k násilnému vystěhování drobného Červíčka z prezidentské kanceláře. Ale zpět od středověku….
Není bez zajímavosti, že dosud žádný služební funkcionář, nevyjímaje Lessyho, nikdy nezpochybnili princip, že služební místo vykonává dosavadní příslušník, ať už se jednalo o známé případy „stínových“ ředitelů služeb Z. Bambase a A. Kremla, anebo o desítky příslušníků v nižších služebních hodnostech, kteří dosáhli zrušení rozhodnutí o odvolání z jejich služebního místa nebo zrušení rozhodnutí o propuštění (bohužel to není v policii jev ojedinělý, ale díky kvalitě rozhodování spíše naopak). Služební funkcionáři ostatně neměli pro zpochybnění naznačeného postupu žádný zákonný důvod. Nemá ho ani ministr.
Zaslechl jsem také humornou variantu, že budou oba vykonávat služební místo společně a ještě humornější, že Červíček bude policejním prezidentem pro Čechy a Lessy pro Moravu a Slezsko (ještě, že policisté v té hrůze neztrácejí humor). Služební místo policejního prezidenta nemohou společně vykonávat 2 příslušníci. Nevyplývá to jen z existence 1 systemizovaného služebního místa, ale z postavení policejního prezidenta, jeho pravomocemi a nedílnou odpovědností za výkon tohoto služebního místa. Výkon služebního místa P. Lessym, za situace, kdy je na služebním místě ustanoven Červíček, by zakládalo neplatnost všech jím učiněných rozhodnutí. Mylná je i představa, že bude Červíček účelově poslán na dovolenou, na studijní pobyt či služební cestu, což jsou neoblíbenější nezákonné libůstky některých služebních funkcionářů, které by mu zabránily ve výkonu služebního místa. Právní předpisy, ale i interní předpisy vydané na základě zákonného zmocnění, totiž předpokládají, že po dobu nepřítomnost policejního prezidenta vykonává jeho pravomoc náměstek policejního prezidenta, a nikoli jakýsi „stínový“ policejní prezident.
Není již žádným tajemstvím, že Červíček neuposlechl „přátelské doporučení“ ministra k provedení personálních změn. Nepříslušní mi hodnotit jeho motivy, jsem právník, ale veřejnost by mělo poněkud znervózňovat, že zájem ministra se soustředil také na „exponovaný“ protikorupční útvar. Pokud bude dodržovat zákon, a středověk už skutečně není, nepomůže mu ani „staronový“ prezident. Odvolání ze služebního místa věru není právně snadnou záležitostí. Vedoucí příslušník není vedoucí zaměstnanec. Tomu stačí vložit do ruky odvolávací dekret, aniž by byla dána právní povinnost jeho „vyhazov“ zdůvodnit. Odvolání ze služebního místa je možné pouze rozhodnutím ve věcech služebního poměru (nejedná se o správní řízení, je mu pouze podobné), které je vydáváno po řádně vedeném řízení, s přesvědčujícím odůvodněním. A jak takové rozhodnutí odůvodnit? Zrušením služebního místa ředitele? Jeho těhotenstvím? Zdravotní, osobnostní nebo fyzickou nezpůsobilostí? Negativním závěrem služebního hodnocení, když byl dosud každý měsíc odměňován za splnění mimořádného úkolu, či hrdinského činu?
Příští dny jistě přinesou ještě zajímavý vývoj. Vždy jsem si myslel, že „fraška“ je pojmem divadelním. Ale ještě se možná někde skrývá další odborník na právo služebního poměru, který mě ohromí zcela novým výkladem zákona!
JUDr. Petr Tomek
Katedra soukromoprávních disciplín
Policejní akademie České republiky v Praze
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
