Důsledky pařížské teroristické tragédie se v průběhu minulého týdne velmi rychle přesunuly do Bruselu, kam sahají identifikované nitky zločineckých skupin. Úsilí o jejich zneškodnění se viditelně projevilo v ulicích, když běžný provoz v nich byl přijatými kroky ovlivněn, instituce EU však fungovaly na plný plyn. A v uplynulém týdnu měly ve své agendě až mimořádnou četnost nosných témat, jimž tentokrát jednoznačně dominovala infrastruktura, především ta energetická.

Strategie boje proti terorismu byla předmětem mimořádného zasedání Rady EU ve složení ministrů vnitra a spravedlnosti; předmětem jednání byla velmi ucelená sada opatření a nástrojů, počínaje urgentními postupy k likvidaci momentálního nebezpečí, až po dlouhodobě zaměřená a čas vyžadující postupy při zajištění požadavku minimalizace negativních dopadů spojených s jejich zaváděním na vlastní fungování integrace.

Z „mírových“ témat se zaměřme na ta, která vykazují vysokou míru relevance vůči České republice. Dominují jim ta infrastrukturní. Za velmi zajímavý lze považovat v pořadí druhý Srovnávací přehled o dopravě v EU (EU Transport Scoreboard). Jedná se o ucelený pohled na dopravní systém viděný prostřednictvím čtyř témat (vnitřní trh; investice a infrastruktura; energetická unie a inovace; lidé) a 29 dopravních kategorií. Jeho smyslem je napomoci členským státům identifikovat na srovnatelné bázi možnosti zlepšení vnitrostátních dopravních systémů. Nejlépe z tohoto srovnání vyšlo Nizozemsko, následované Švédskem, Finskem, Velkou Británií a Dánskem. Česká republika společně s Maďarskem zaujala ne zcela lichotivou 20. příčku, což opětovně dokazuje nedostatečnost naplňování potenciálu dopravní infrastruktury a mobility v zemi, nacházející se blízko geografického středu EU.