I v listopadu potvrdil zahraniční obchod svůj zásadní význam pro českou ekonomiku, když přebytek obchodního salda dosáhl 14,3 mld. Kč, za prvních jedenáct měsíců loňského roku pak 150,9 mld. Kč. Faktory stojící za tímto vývojem jsou stále velmi obdobné, a to jak na straně vlivů příznivých (výborná kondice automobilového průmyslu, plastikářství a gumárenství a strojírenství, podpořené kursovou politikou ČNB), tak i těch negativních (k nimž stále patří ztráta pozice chemického průmyslu v důsledku již téměř rok trvajícího výrobního výpadku) ze strukturálního pohledu pak zdaleka není ideální, když s akcelerací české ekonomiky se začínají mírně rozevírat nůžky dynamiky mezi dovozem a vývozem, což značí, že dosažení výše obchodního přebytku roku 2014 se za rok 2015 patrně nedočkáme. Nynější často zmiňované hrozby, spojené s vynuceným omezením funkčnosti Jednotného vnitřního trhu EU v důsledku vyostřujících se geopolitických rizik by z pohledu přímých aktérů zahraničního obchodu představovaly opravdovou hrozbu. Celoroční výsledek zahraničního obchodu z pohledu výše salda tedy patrně nebude atakovat rekordní hodnoty roku 2014, nicméně se bude s největší pravděpodobností pohybovat v úrovni, která je této hodnotě na dohled blízká.
Průmyslová výroba jak v listopadu, tak v celém dosud statisticky podchyceném průběhu roku 2015 patřila též k premiantům mezi českými makroekonomickými veličinami. Její listopadový růst dosáhl 5,7 % meziročně a podle objemu nově uzavřených zakázek (které se meziročně zvýšily o 7,2 %) by výborná výkonnost průmyslu mohla pokračovat minimálně i v dalších měsících. Průmyslová výroba se i v listopadu spoléhala na tradiční opory, ze kterých v průběhu loňského roku bohužel na nějaký čas vypadly chemický a energetický průmysl (bez jejich poklesu by listopadový přírůstek byl ještě alespoň o jeden procentní bod vyšší).
Ze zveřejněných veličin nejméně potěšilo stavebnictví, ale i to se v zásadě očekávalo, protože řada především na železnici prováděných aktivit inženýrského stavitelství, dmýchaná snahou o využití fondů EU za uplynulé programovací období, dospěla do cíle. V oblasti stavební výroby lze nyní za daleko varovnější považovat vývoj pozemního stavitelství, které se i přes rekordně nízké hypotéční sazby začíná ocitat v již poměrně zásadním poklesu. Stavební výroba v listopadu rostla o 1,5 % meziročně; inženýrské stavitelství se již oprostilo od svých neudržitelně vysokých temp růstu z předchozích měsíců a vykázalo stále velmi výrazný růst o 11,4 %, na rozdíl od stavitelství pozemního, klesajícího o 4,6 %. Rok 2015 bude pro stavebnictví nejlepším obdobím od vypuknutí krize a ani letošní rok by neměl být špatný, s velkou pravděpodobností však růst roku 2015 nepřekoná.
Petr Zahradník,
poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
