Nejprve vystartoval se svým hanopisem Jakub Janda, a záhy též Jan Jandourek na portálu Svobodné fórum (ZDE).
Je příznačné, že oba jmenovaní se omezili pouze na kádrovácké nálepkování a dehonestování všech zúčastněných – organizátorů, porotců i oceněných. Jandourek se navíc dopouští (vědomě?) lží, když tvrdí, že v porotě zasedl rezident StB. A také propadá domněnce, že když o někom řekne něco nepěkného někdo, koho on sám ctí (třeba Černý), pak ten očerněný (třeba Žantovský) je prostě zločinec a punktum. Je to jako v té staré beatnické básničce: „Poněvadž jsem ve svých názorech a ctěních závislý na hrdinech, žiju podle pravých pravd a bludů“. Že, pane Jandourku…
Nu, každý si jistě umí udělat vlastní názor na to, kdo je schopen argumentovat rozumem, a kdo jen hesly a nálepkami. Dobře to ukázaly i mnohé hlasy v diskusi pod Jandourkovým článkem. Dovolím si některé ocitovat:
Petr Pokorný: „Jak se pozná, že je hned cena prestižní? Když Jandourkové a jemu podobní nenechají na ceně nit suchou.“
Jason Stirlitz: „Tak a teď by se ještě mohl prokádrovat pan Jandourek. Tento článek není totiž nic jiného než hanopis.Každý jiný názor než černobíle vidícího pane Jandourka a jeho souvěrníků je totiž apriori špatný a pranýřováníhodný.“
Petr Mráz: „Tak nám to Jandourek pěkně prokádroval... vypadá to, jako kdyby to psal: za a) zakomplexovaný novinář, který závidí kolegům jakoukoli cenu, a tak je třeba ji trochu dehonestovat, za b) rádobynovinář, který to psal na zakázku - a platil to např. Open Society fund apod. instituce, c) taky rádobynovinář, který je rozhodnutý věřit místo ověřovat a prověřit...“
Vítězslav Hart: „Ať už člověk zavítá na jakýkoliv mediální prostor, jediné, čemu se mu dostane, je absolutní obsahová vyprázděnost a buranství pseudonovinářů, kteří jako věrní psi štěkají na nepohodlnou konkurenci. Nevím, jestli je účelem vulgarizace a agresivita občanů ČR, ale přesně takto to na mě působí.“
Martin Malý: „Nemám potřebu vyvracet něčí subjektivní názory. Mě skutečně nezajímají kádrovácké postoje pana Jandourka vůči svým kolegům, či názorovým oponentům. Co jsem zde ukázal je, že autor článku uvažuje naprosto scestně a chybně. A to až tak, že mi ty oba příspěvky prostě smazali, abych nekazil dojem. V jednom jsem dokázal, že Trilateral Commission, je zcela reálné sdružení nevolených elit bez mandátu, které prokazatelně zasahuje do chodu světa v mezinárodním kontextu i do vývoje jednotlivých zemí. Ve druhém jsem se pozastavil nad tím, co je vlastně závadného na konstatování Jana Korála ve smyslu demokratických principů a i pouhé tvorby co nejoběktivnějších názorů? Nic! Jak demokratická diskuze, tak vytváření kritického názoru a analýza problému se neobejde bez znalosti názoru oponenta, bez studia jiných názorů, bez získávání informací z mnoha zdrojů a to často protichůdných zdrojů. V tomto ohledu je výše uvedené absurdním "představením", protože autor apriori selektuje zdroje na principech, které nezveřejnil, a přitom je evidentní, že zdroje přebírá tak, aby mu vyšla předem daná pravda. Já zkrátka neznám jiný princip, než studovat mnoho zdrojů a to i protichůdných, abych došel k co nejobjektivnější analýze. Vytváření dojmu, že názor oponenta v demokratické diskuzi je závadný, to je cesta k totalitě.“
Elia Gudmen:
JAN PETRÁNEK – cena za celoživotní přínos
JAN SCHNEIDER – zvláštní cena za publicistiku
TEREZA SPENCEROVÁ (Literární noviny) – periodický tisk
ONDŘEJ NEFF (Neviditelný pes) – internetová žurnalistika
ROBERT MIKOLÁŠ (Český rozhlas) – rozhlasová žurnalistika
TOMÁŠ HAUPTVOGEL (TV Prima) – televizní žurnalistika“ Vynikající výběr. Ani jednomu z oceněných nesahá Jandourek po kotníky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
