A to je myslím jedna z hodnot, na nichž stojí náš civilizovaný svět, který je aktuálně ohrožován zvenčí. Ohrožujeme si jej ale i my sami, nenápadně, ale přece.

Příkladem stůjž Ochranná organizace autorská, neboli OSA. Sdružení, které si už léta drží vylobbovaný monopol na vybírání poplatků za užití autorských děl v hudební oblasti, a to od vydavatelů, provozovatelů rádií, ale i hostinských, hoteliérů, prostě všude, kde zní veřejně nějaký zvuk, který si říká hudba. Snad s výjimkou krematorií, ale ani tím si nejsem zcela jist.

OSA se snaží rozšiřovat své monopolní postavení všemi směry. Onehdy například požadovala výběr poplatků za provoz televizí v lázeňských pokojích. Její sesterská organizace OAZA zase kaceřovala prodavačku v jakési velkoprodejně, že si pouští při prodeji bicyklů rádio, a proto by měla platit ochrannému svazu.