Anglický název Fat Man (v českém překladu Tlouštík) totiž nesla plutoniová jaderná puma, která byla právě před dvaasedmdesáti lety, 9. srpna 1945 v 11:02 hod. svržena z amerického bombardéru B-29, pojmenovaného Bockscar, na japonské přístavní město Nagasaki. Puma explodovala ve výšce 550 m nad městem a při výbuchu uvolnila energii odpovídající výbuchu 22 000 tun TNT. Výbuch způsobil devastaci větší části města a okamžitou smrt asi 40 000 obyvatel. Dalších zhruba 25 000 lidí bylo zraněno a tisíce dalších později zemřelo na následky radioaktivního ozáření. Celkem podle odhadů zahynulo asi 74 000 obyvatel města, ale skutečnému číslu (genetické „vklady“ ozářených následované epidemicky se chovající rakovinou asi nikdy nedopočítáme).

Ten druhý hrdina z titulku, „Chlapeček“, neboli Little Boy, byl jen o párAmerického bombardéru B-29, pojmenovaného Bockscar, na japonské přístavní město Nagasaki. Puma explodovala ve výšce 550 m nad městem a při výbuchu uvolnila energii odpovídající výbuchu 22 000 tun TNT. Výbuch způsobil devastaci větší části města a okamžitou smrt asi 40 000 obyvatel. Dalších zhruba 25 000 lidí bylo zraněno a tisíce dalších později zemřelo na následky radioaktivního ozáření. Celkem podle odhadů zahynulo asi 74 000 obyvatel města, ale skutečnému číslu (genetické „vklady“ ozářených následované epidemicky se chovající rakovinou asi nikdy nedopočítáme).

Ten druhý hrdina z titulku, „Chlapeček“, neboli Little Boy, byl jen o pár desítek hodin dříve použitý „Tlouštíkův“ kolega, uranová jaderná puma, která byla 6. srpna 1945 svržena z amerického bombardéru B-29 Enola Gay na japonské přístavní město Hirošima. Puma byla vypuštěna v 8:15 hod. místního času z výšky 9 600 m a explodovala ve výšce 580 m nad městem. Výbuch uvolnil energii odpovídající explozi asi 15 tisíc tun TNT. Bezprostředně po výbuchu zahynulo asi 70 000 obyvatel města, stejný počet lidí zemřel později na následky radioaktivního ozáření nebo zranění. Celkem zahynulo asi 140 000 obyvatel. (8. srpna 1945 americké noviny oznámily, že vysílání tokijského rádia popsalo zkázu v Hirošimě takto: „Prakticky veškeré žijící věci, lidé a zvířata, byli doslova sežehnuti zaživa.“ Situaci po shození bomby na Nagasaki zase japonská zpráva popisuje jako „hřbitov bez náhrobního kamene“.)

A opět platí – dlouhodobé a dědičné následky v tom čísle obsaženy nejsou a být ani nemohou. Některé odhady uvádí, že do roku 1950 zemřelo až 200 000 lidí následkem rakoviny a dalších dlouhodobě účinkujících příčin. Jiné studie uvádí, že od roku 1950 do 1990 zemřelo zhruba 9% lidí na rakovinu a leukémii v důsledku ozáření z bomb.

Nicméně zpět do bodu nula: Chceme-li být naturalisticky konkrétní, podle japonských zdravotnických zdrojů se odhadovalo, že lidé, kteří zemřeli v první den daného útoku, ze 60 % bylo obětí ozáření nebo uhořeli v plamenech, ve 30 % zahynuli pod padajícími troskami a v 10 % z ostatních příčin. Během dalších měsíců vzrostl počet úmrtí na popáleniny a nemoc z ozáření způsobenou radiací. Z pozdějších výzkumů pak vyplynulo, že 15-20 % zemřelo na ozáření, 20-30 % na popáleniny a 50-60 % z ostatních příčin. Je asi zbytečné dodávat, že většina lidí, kteří v obou městech zahynuli, byli civilisté. Trochu méně se ví, že to byla dopředu akceptovaná součást amerického záměru.