V České republice ihned propukla panika a lidé se začali ptát, kolik nenávratných škod může takové nařízení napáchat, zda nyní nedostane před schopnostmi přednost pohlaví a kdo firmě zaplatí případné škody, které ona žena v dozorčí radě způsobí.(Recese Německa je díky tomuto rozhodnutí naprosto nevyhnutelná…)
V žebříčku rovnosti pohlaví se letos Česká republika umístila na 96. místě ze 142 hodnocených zemí a octla se tak například vedle Azerbajdžánu (94.) či Indonésie (97.). Německo se umístilo na 12. místě a výše naznačené „obavy“ krotil německý ministr spravedlnosti Heiko Maas slovy: „Pohádky o tom, že není dost žen, mohou vyprávět jen lidé, kteří psychicky zaostali v minulém století.“ Lze konstatovat, že v České republice bohužel v minulém století zamrzl kde kdo. A tento fakt je o to smutnější, že v přístupu ke vzdělání je mezi hodnocenými zeměmi Česká republika na prvním místě. V podstatě to znamená, že Češky sice vesele studují vysoké školy, ale v práci se pak směrem nahoru příliš neposouvají…
Zajímavá je ona úvaha, zda najednou nedostane pohlaví přednost před schopnostmi. To se přece běžně děje nyní – a to ve prospěch mužů – a kvóty pro ženy ve vedení mají zajistit, aby se v (blízkém) budoucnu na ženy či na muže nehledělo jako na méněcenné a aby na pracovní místa byli přijímáni kandidáti podle schopností, nikoli právě podle pohlaví. Podle průzkumu nevnímá 95 % mužů své kolegyně jako konkurenci – a skutečně ani nemusí, neboť s pravděpodobností blížící se jistotě budou spíše povýšení oni než ony, a rozhodující schopností pro takový postup je zřejmě močení ve stoje.
Další otázkou, která v souvislosti s německými kvótami pro ženy Českou republikou běží, je, kdo firmám zaplatí případné škody, které ženy v dozorčích radách způsobí. Jednak by bylo dobré zamýšlet se nad tím, kdo asi platí škody, které jsou způsobené tím, že v dozorčí radě sedí muž, protože je muž (ale vzhledem k tomu, co je krátce uvedeno níže, předpokládám, že žádné takové škody nejsou), a dále je také dobré připomenout, že členství v dozorčí radě je často spíše značně formální (jde o funkci kontrolní, nikoli výkonnou), a to na rozdíl od členství v představenstvu. Představenstvo je naopak orgán, který odpovídá za obchodní a strategické vedení celé firmy. A složení představenstva se kvóty netýkají.
Stejně jako v diskusi ohledně obdobného návrhu směrnice EU jde tedy o „velký humbuk kolem prdu“, protože možnost žen podílet se na skutečném řízení společnosti díky tomuto návrhu nevzroste. Ona směrnice EU, která byla zuřivě diskutována i v druhém kole českých prezidentských voleb (oba prezidentští kandidáti tehdy reagovali úměrně umístění ČR v žebříčku rovnosti pohlaví) vůbec není formulována jako kvóta „pro ženy“, ale jako kvóta „pro nedostatečně zastoupené pohlaví“. Znění onoho německého zákona ještě není veřejně známé, ale předpokládám, že i zde bude formulace podobná: nikoli tedy kvóta pro ženy, ale proto, aby se v dozorčích radách vyrovnávalo zastoupení obou pohlaví.
Je škoda, že navrhovaná kvóta není skutečně tak převratná a pro ženy-expertky v oboru tak zásadní, jak se ze šílení šovinistů zdá…
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
_profil_top.jpg)
