Daně, zdravotnictví, školství, justice – to vše se odehrává pod drobnohledem kontroly veřejnosti a médií. Ne vždy účinným, nicméně stavícím mantinely. Na rozdíl od zahraniční politiky. Ta se odehrává ve skrytu tajných kabinetních jednání, dohod a operací, chráněných před kontrolou veřejnosti pletivem zákonů, policie a zpravodajských služeb. Špatně fungující daně, zdravotnictví, školství, justice mohou způsobit nemalé ekonomické, kulturní i lidské ztráty. Ale ne války, chaos a rozvrat, desítky milionů mrtvých, utrpení stamilionů, jaké dokáže způsobit zahraniční politika.

Válka s Ruskem se tedy předběžně odkládá, mezitím se vynořil lepší nepřítel. Východoukrajinské teroristy a expanzionistického Putina vystřídali hrdlořezové Islámského státu. Mírový projekt Evropské unie se v každém případě vydal na válečnou stezku. Jako každý útočník v dějinách, i on se musí bránit agresi a záplavami adrenalinu přesvědčovat své občany, že budou umírat za spravedlivou věc.

Protože kdyby vystřízlivěli, mohli by klást otázky. Především, která Evropská unie? Ta, která desítky let budovala svou identitu a prestiž na zásadách mírového soužití, mezinárodního práva a právního státu, na odmítání konfrontace, na diplomacii namísto vojenských řešení? Ta, ke které se občané dalších zemí rozhodli přistoupit v referendech? Či se jí mezitím nepozorovaně zmocnily síly, které ji obrátily v pravý opak?

Spiklenecké teorie nabízejí řadu více či méně plausibilních teorií, od partikulárních zájmů finančních, olejářských, zbrojních korporací přes izraelskou lobby a spiknutí neocons až po zoufalé pokusy o udržení dolaru coby světové měny jako poslední záchrany před krachem. Jakkoli snad vystihují některé aspekty politiky USA, odklon EU od všech zásad, na kterých vznikala a její příklon k militantním americkým pozicím nevysvětluje žádná z nich.

Do Evropy se válka jako ozbrojený útok proti cizímu státu vrátila po 54 letech v březnu 1999 a předznamenala nové tisíciletí. Nepřítelem se stala Jugoslávie, záminkou obrana muslimských separatistů (do té doby teroristického uskupení) před etnickými čistkami, legitimací nepřijatelné ultimatum rozmístění jednotek NATO na jugoslávském území.