Radek Pokorný: Atentátník z Nice také patřil k teplým bratřím. Zastavíme duhovou totalitu?

Mediální a společenský lynč poslankyně Pavlíny Nytrové ukazuje, co se stane, když si zástupce lidu dovolí, říci na půdě sněmovny cokoliv, co se dotýká základů ideologie vládnoucího radikálně levičáckého establishmentu. Homosexualismus patří spolu s posvátnou krávou takzvaných lidských práv (nikoli občanských svobod) k nedotknutelným tabu. O to větší bylo pro mnohé překvapení, když hlas zdravého rozumu zazněl minulý týden od poslankyně sociální demokracie.

Fakta poslankyně Nytrové

„Je třeba brát v úvahu i rizikové faktory života dětí v homosexuálních rodinách, kterým mohou být vystaveny. Je tam vysoká promiskuita, vysoký výskyt pohlavních a jiných chorob, nadprůměrný sklon k alkoholu a drogám ve srovnání s heterosexuální společností. Nezanedbatelná je také vyšší míra výskytu duševních a mentálních poruch a také výrazně kratší věk dožití. Důležitým faktorem je také výrazně vyšší výskyt násilného chování u homosexuálů” uvedla ve svém projevu ve sněmovně poslankyně Pavlína Nytrová. To, co nejvíce rozčílilo homosexuální lobby, byla ale slova o tom, že homosexuálové se budou snažit postupně legalizovat sex s dětmi.

Konstatování těchto notoricky známých faktů vyprovokovalo lidskoprávní dobrodince k ostrému výpadu, který ukázal pravou tvář a moc homosexuální lobby. Kolegové poslankyně (včetně ministryně Marksové a domácí frýdecko-místecké organizace ČSSD) vyzývali poslankyni k okamžitému odchodu ze strany, homolobby plnila sociální sítě výhrůžkami fyzickou likvidací a hackeři pražské kavárny paní poslankyni napadli osobní web, na kterém jí zanechali sérii vulgárních nadávek, za něž by se nemusel stydět ani protřelý kriminálník.

Hysterie v ČSSD

Oficiální "záštitu" této hysterické kampani poskytl "důstojník" pražské havlistické kavárny: premiér Sobotka. „Požádal jsem poslankyni Nytrovou, aby se omluvila za nemístné a urážlivé výroky, kterých se dopustila během svého vystoupení v Poslanecké sněmovně. Zdůraznil jsem jí, že jakékoliv šíření netolerance a nenávisti vůči sexuálním minoritám je v rozporu s hodnotami a programem sociální demokracie,“ uvedl Sobotka.

Paní poslankyně se ovšem omlouvat nehodlá a nemá ani v úmyslu skládat mandát, který dostala nikoli od strany, ale od voličů. Do parlamentu již za ČSSD kandidovat podle svých slov nebude. Také pro to, že se ukázalo, že dienstbierovsko-sobotkovská strana je dnes pouze prodlouženou rukou homosexuální lobby. Kouzlem nechtěného jmenoval pak Sobotka současně do funkce novou strážkyni šíření nakažlivých chorob. Povedlo se mu to náramně. Říká se tomu "nomen omen" a ČSSD tak více než jen symbolicky potvrdila svůj "retro pochod" ke světlým zítřkům: Nová hlavní hygienička se totiž jmenuje Eva Gottvaldová (takže s ministryní Marksovou vytvoří hezkou dvojku, nic není náhoda).

Tato dobrá žena se při jmenování nechala slyšet, že chce spolu s ministrem zdravotnictví Němečkem bojovat především proti šíření viru HIV, tedy slavné pandemie, kterou světu darovali právě homosexuálové. To si ovšem dovolila dost - a je otázka, zda by neměla být současně ihned odvolána.

Homosexuálové jsou zdravotní riziko

Hlavní skupinu, která se o šíření této smrtelné nemoci úspěšně stará, jsou totiž nadále především homosexuálové. Jak vyplývá z většiny provedených studií, poslankyně Nytrová měla ve svých vysmívaných a skandalizovaných závěrech naprostou pravdu:

Téměř sedmdesát procent lidí nakažených virem HIV (AIDS) za uplynulý rok bylo nakaženo při mužském homosexuálním styku. Podobně je u homosexuálů zjišťován mnohonásobně vyšší výskyt infekční hepatitidy, syfilidy a dalších nakažlivých pohlavních chorob. Rovněž mnohé transfuzní stanice diskriminují tuto dnes posvátnou "sexuální minoritu", když odmítají krev homosexuálů (testy totiž nemusejí v počáteční fázi onemocnění zjistit a navíc někdy selhávají). Homosexuální propagandu však zdraví národa nezajímá, a tak nutí transfuzní stanice krev od těchto rizikových lidí dále přijímat.

Vypadá to jako záhada: Na každé krabičce cigaret musí být varování (brzy již i obscénní obrázky), že kouření představuje riziko nejen pro kuřáky, ale i pro jejich okolí. Bojuje se o divoký protikuřácký zákon - opět ve jménu zdraví. Mnozí politici vykřikují, že kuřáci by měli mít vyšší pojistné, protože (údajné) následky jejich radosti stojí stát při léčení velké výdaje - a nemluví se o tom, že desítky miliard přicházejí do státního rozpočtu právě z cigaret.

U homosexuálů je to opačně: Šíří smrtelné pohlavní choroby nejen mezi sebou, ale dávno už i mezi heterosexuální majoritou, jsou nepochybnými původci miliónů zmařených životů, jejich léčení je astronomicky drahé - ale po žádné zvláštní dani, která by to pokryla, nikdo nevolá. Dokonce nemusí mít svou úchylku uvedenou ani v osobních dokladech, aby byli ostatní informováni o potenciálním riziku kontaktu s nimi. Jejich veřejným oslavám typu Prague Pride dává záštitu pražská primátorka Krnáčová (ANO) i velvyslanec USA. A nyní chce narůstající politickou podporu pandemie AIDS omezovat hygienička Gottvaldová, stejně jako před ní varuje "odstřelená" poslankyně Nytrová? Kam to máme okna? Anebo je to přece jen tak, jak si dovolila paní poslankyně v parlamentu sdělit?

AIDS a zneužívání dětí

Fakta jsou neúprosná. Homosexuální styl života je jedním z hlavních důvodů rozšíření syfilisu, kapavky, hepatitidy B, syndromu napadajícího střevní trakt, tuberkulózy a zánětu slinné žlázy. Již v roce 1982 konstatovali lékaři (to se to ještě smělo), že 78 % homosexuálů bylo nakaženo pohlavní chorobou. Nikoli jen u nás.

A nejen to. Podle Psychological Reports se už v roce 1986 homosexuálové ve Spojených státech dopouštěli více než 33 % všech ohlášených zneužití dětí, což při předpokladu, že homosexuálové tvořili (tehdy) 2% populace, znamenalo, že jeden z dvaceti homosexuálů byl pachatelem zneužití dítěte, zatímco jeden pederast připadá na 490 heterosexuálů. A to byly ještě dřevní doby.

Současné kvalifikované odhady prokazují, že homosexuální životní styl (dokonce bez onemocnění AIDS) může zkrátit u homosexuálních mužů průměrnou délku života o 20-30 let. AIDS u homosexuálních mužů pak o dalších více než 7 %. Průměrný věk, kdy homosexuálové umírají, je 42 let (jen 9 % zůstává naživu po dosažení 65. roku). Věk dožití klesá na 39 let, pokud je příčinou smrti AIDS, přičemž průměrný věk úmrtí ženatého heterosexuálního muže je 75 let. Průměrný věk, kdy umírají homosexuální ženy, je 45 let (jen 24 % zůstává naživu po dosažení 65. roku). Průměrný věk úmrtí vdané heterosexuální ženy je 79 let.

Vědci poukazují na to, že vlastně ve všech anketách a studiích od roku 1860 je uváděn nízký průměrný věk dožití. To připomíná poznatek profesora Siegmunda, že nikde ve světové literatuře se nevyskytuje starý homosexuální pár. Fakta hovoří jasně: Kvalifikovat homosexuální životní styl jako nevinnou, pro zdraví "neutrální" záležitost, lze jen totální manipulací s lékařskými daty.

Psychické poruchy a sebevražedné sklony

V odborném časopise „The Archives of General Psychiatry“, se uvádí: „Homosexuálové mají podstatně vyšší riziko symptomů psychických poruch." Není nezajímavé v této souvislosti si připomenout, že dva teroristické útoky z poslední doby (v Orlandu a v Nice) měli na svědomí psychicky narušení jedinci, kteří odešli od normálního heterosexuálního vztahu a dali se na homosexuální dráhu. Podle této studie jsou u homosexuálů časté právě "poruchy chování, sebevražedné sklony, emocionální nestabilita atd. V životě homosexuálních pacientů se vyskytuje neobvykle často citový nesoulad mezi dítětem a rodičem stejného pohlaví. Homosexuální muži pociťují svého otce jako zřetelně vzdáleného a neschopného.“

V jedné významné studii z roku 1996 se konstatuje, že až na několik výjimek prohlásili homosexuální muži, že jejich otcové měli negativní vliv na jejich život. Neexistuje jediná dostatečně kontrolovaná studie, kde se homosexuální muži vyjadřují o svých otcích pozitivně nebo srdečně. Psycholog Dr. James Dobson, poradce Ronalda Reagana pro rodinu, tvrdí: „Nepotkal jsem jediného homosexuála, který by měl láskyplný vztah se svým otcem.“

Další věc, kterou bychom si v souvislosti s prostředím adopce a výchovy dítěte měli zodpovědět, je otázka partnerského soužití a vztahu, jakožto součást manželství: Většina homosexuálů manželství podle doktora Dobsona nechce. Práce na téma homosexuální promiskuity byla prezentována A. P. Bellem a M.S. Weinbergem v jejich knize Homosexualities z roku 1978.

Promiskuita jako životní styl

Na základě této studie si můžeme udělat podrobnější obrázek o tom, jak vypadá homosexuální promiskuita, zvláště mezi muži. 74 % mužských homosexuálů udalo, že mělo během svého života více než 100 partnerů, 41 % mělo více než 500 partnerů a 28 % více než 1000 partnerů. 79 % označilo více než polovinu svých partnerů jako cizí a 70 % udalo, že s více než polovinou mužů měli styk pouze jednou. Další studie stejných autorů z roku 1981 ukazuje, že pouze 2 % homosexuálů zachovala monogamii nebo polo-monogamii definovanou velkoryse jako 10 a méně partnerů!

Odborník na homosexualitu Dr. Martin Dannecker uvádí, že 83 % dotázaných v partnerském svazku mělo i jiné sexuální kontakty. Průměrný počet těchto kontaktů se pohyboval kolem 115 během 12 měsíců. Multicenter AIDS Cohort Study, která zahrnovala téměř 5 tisíc homosexuálních mužů, zjistila, že významná většina těchto mužů (69 - 83 %) měla 50 a více sexuálních partnerů během svého života

Český stát, jak již řečeno, navzdory tomu poskytuje homosexuálům v jejich počínání plnou podporu a veškeré náklady jejich hedonistického života jim financuje přes zdravotní pojišťovny. Výrazný dlouhodobý nárůst HIV pozitivních osob a nemocných AIDS vyžadující nákladnou léčbu antiretrovirotiky vedl ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR ke změně koncepce financování problematiky HIV/AIDS: od roku 2008 léčbu nemocných a laboratorní diagnostiku HIV/AIDS začaly zcela hradit právě zdravotní pojišťovny.

Drahé překračování tabu

Co to znamená v praxi? Roční náklady na základní trojkombinační antiretrovirovou léčbu jedné HIV pozitivní osoby činí 300 - 400 tisíc Kč. Náklady na léčbu, laboratorní diagnostiku a péči o nemocné HIV/AIDS v současné době činí přibližně 350 milionů Kč ročně a vzhledem k nárůstu počtu osob žijících s HIV/AIDS každým rokem narůstají.

Ví o tom pan ministr zdravotnictví Němeček se svojí novou kolegyní vrchní hygieničkou Gottvaldovou? A budou se těmito "tvrdými fakty" v rámci svého vyhlášení boje proti AIDS zabývat, nebo se přidají k většinovému názoru marxistických (i Marksistických) funkcionářů ČSSD, kteří drží stranickou linii za zničení tradiční rodiny, skrze adopce chtějí vystavit děti homo-výchově (aktuálně je jich v homosexuálních "partnerstvích" na převýchově již tisíc!) a posly špatných zpráv jako je Pavlína Nytrová budou kamenovat?

Naštěstí většina občanů vyjadřuje paní poslankyni Nytrové spíše své sympatie a celá kauza vyvolala obrovskou vlnu solidarity. Mezi těmi, kteří paní poslankyni tento týden podpořili, je i konzervativní Akce D.O.S.T. V jejím prohlášení se říká:

Zastavme duhovou totalitu

Smyslem existence Akce D.O.S.T. je obhajoba tradičních hodnot a občanských svobod. V posledních dnech jsme svědky kampaně, která útočí na obojí, a nemůžeme k ní proto mlčet. Živoucím terčem těchto útoků se navíc stala žena, poslankyně Parlamentu České republiky, paní Pavlína Nytrová, která se "provinila" jen tím, že na půdě sněmovny vyjádřila svůj nesouhlas s návrhem novely zákona, jenž má homosexuálním párům umožnit adopce dětí.

Paní poslankyně prezentovala svůj názor způsobem expresivním, což u tak kontroverzního tématu není nijak překvapivé, a s využitím tu více, tu méně relevantních argumentů, jež si však zasluhovaly věcnou diskusi. Místo toho se na ni ovšem vzápětí snesla smršť hyperkritiky, výhružek a obvinění ze strany kolegů, vládních představitelů, homosexualistických organizací a většiny médií. Důvody této zcela neadekvátní reakce jsou podle našeho názoru dva:

Prvním je snaha části politiků provázat "kauzu Nytrová" se srpnovou homosexualistickou exhibicí Prague Pride a odvést tak pozornost veřejnosti od jiných závažných témat letošního léta a podzimu (Brexit a jeho důsledky, očekávané zesílení migrační krize, otázka přijetí hospodářské smlouvy TTIP atd.).

Druhým je zoufalá snaha stoupenců multikulturalistické ideologie pokročit do další fáze jimi od šedesátých let prováděné socio-kulturní revoluce, respektive vědomí, že musí stále "šlapat do pedálů", jinak si většinová společnost uvědomí jejich slabost, odmítne jejich jinotajný slovník (s výrazy typu "jinakost" či "obohacení"), jejich genderistické bludy (např. tvrzení, že pohlaví není dáno biologicky) i posouvání významu tradičních termínů (např. vydávání soužití dvou homosexuálů za rodinu) a vypoklonkuje je ze společenského výsluní. Aby k tomu nedošlo, snaží se multikulturalisté své oponenty jednoduše ukřičet.

Pokrytecky zdvihají prst a varují před hanobením, současně však štědře podporují organizace typu Hate Free. Vydávají se za ochránce lidských práv, nemají však nejmenší respekt k základním občanským svobodám. Ostatně, jejich snahy umlčet poslankyni Nytrovou dávají za pravdu mnohému z toho, co ve sněmovně řekla, např. o vlivu homosexualistické lobby, a podle našeho názoru představují přímé ohrožení svobody slova v České republice. Je-li možné, aby takto okřikovali a umlčovali poslankyni nadanou demokratickým mandátem a imunitou, kolik asi svobody hodlají jednou ponechat prostým občanům? Akce D.O.S.T. proto co nejrozhodněji protestuje proti útokům a hrozbám vůči paní poslankyni Nytrové, proti snahám ovlivnit přijetí novely zákona o adopcích pomocí mediálního a politického nátlaku i proti všem pokusům o omezování svobody slova ve jménu provázaných ideologií multikulturalismu, genderismu a homosexualismu.

Vyšlo na p rotiproud.cz (link). Publikováno se souhlasem vydavatele