Jiří Dienstbier se opět vytáhl. Jako bychom neměli problémů s „nepřizpůsobivými“ cikány dost, navrhl zrušit přílohu školského zákona, která definuje zvláštní přístup k dětem s lehkým mentálním postižením.

Takový záměr vypadá napohled nevinně a dobrácky.  Ve skutečnosti však připravuje další sociální řež: Do běžných tříd vtrhnou ze zvláštních škol děti, které nejenže nezvládají běžnou výuku, ale často bývají pro spolužáky vysloveně nebezpečné. Vtip je totiž v tom, že většinou jde o cikánské děti z nepřizpůsobivých rodin. Tažení multikulturních elit EU za vytvářením unifikovaných „kotlů“ pro všechny s tím bezprostředně souvisí. A jako vždy je prezentováno coby zjevené Dobro.

Dienstbierův podraz

Pan ministr samozřejmě v takzvaných vyloučených lokalitách nežije, takže mu nehrozí, že by jeho případné děti okusily dobro od stolu rýsovaných sociálně - inženýrských experimentů. Umí jen pokrokově řečnit – a důsledky ať si odskáčou „tamti kdesi“:

„Chceme uplatnit principy, které by zabránily vylučování zejména romských dětí z hlavního vzdělávacího proudu,“ oznámil Dienstbier na tiskové konferenci, která se konala při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. Připomněl, že vláda už schválila akční plán pro inkluzi ve vzdělávání romských dětí. „Ty děti jsou často úplně stejně inteligentní jako děti většinové populace. Tím, že například pocházejí ze sociálně vyloučených lokalit, nemají odpovídající přístup ke vzdělání, je to spíše sociálně - kulturní handicap,“ zdůvodnil výsměšně podraz na rodiny, které se jeho filozofování nebudou moci v praxi bránit. Už brzy.