Radek Pokorný: Kauza "Medaile pro strýčka" skončila blamáží

I když letadlo se strýčkem Bradym včera opustilo Letiště Václava Havla, spory které doprovodily návštěvu tohoto instalatéra z Toronta (možná by o něm režisér Tomáš Vorel mohl natočit komedii), se postupně přenesly do Strakovky i do Senátu (osamocená Topka chce dokonce sundat předsedu Milana Štěcha).

Bohužel pro Pražskou cukrárnu, ve kterou se havlistická kavárenská společnost postupně proměnila po krausovském povstání na Primě - v němž se zhmotnil sladký politický kýč, kterého je agent CIA s lidskou tváří dalajláma důstojným reprezentantem - míří mimo terč.

Kauza Brady skončila strýčkovou blamáží

Urputné hádky o to, kdo je větší lhář, jestli nový korunní princ "podhradí" Daniel Herman, či jeho vládní kolegové ministři Zaorálek a Chovanec, působí v této absurdní frašce téměř dadaisticky. To nejdůležitější ovšem je, že, jak se nakonec ukázalo, celá smyšlená historka s vyškrtnutím Bradyho ze seznamu vyznamenaných, skončila strýčkovou blamáží: Kanadské velvyslanectví, potvrdilo, že nedostalo žádnou informaci o tom, že by měl nějaký kanadský občan dostat české státní vyznamenání. A to je definitivní tečka za dohady kolem kauzy Brady, která se nakonec ukázala být připravenou provokací z okruhu lidí kolem ministra Hermana.

Korunu celé blamáži potom při odletu nasadila tetička Tereza, která jakoby z oka vypadla tetě Františce z legendární komedie "Drahé tety a já". Tato dáma, která strýčka po celou dobu "hlídala", odpověděla na nepříjemnost s kanadskou ambasádou po svém: "To je zodpovědnost české strany, naše povinnost to není. Někdo to zřejmě nestihl včas, a pak se na to vymluvil," uvedla zcela bezelstně tato popletená paní.

Herman zapletený do lží

To ovšem nebyl poslední průšvih dozvuků dalajlámova turné. Zainteresované elity se do svých lží začaly stále více zaplétat jako do pavučiny. A brzy už nebylo jasné, kdo s kým a proti komu. Z celé kauzy se postupně vytratil základní zájem "schwarzenbergovské fronty", jímž je útok na Zemana.

Zájem se totiž mezitím přenesl na "Prohlášení čtyř" a především na partyzánskou akci "Sudeťáka" Hermana, který - jak se dnes ukazuje - porušil nejen slib daný ministru zahraničí. Ten nejprve přirovnal jeho setkání s dalajlámou ke schůzce s Konradem Henleinem, vzápětí si ale uvědomil, že nazývat věci pravými jmény je polticky nekorektní, a pro jistotu se zase omluvil.

Co je ovšem na tomto sporu opravdu zajímavé, je svědectví obou ministrů proti kterým stojí Hermanovo tvrzení, že nikdy žádný slib, že se nesejde s dalajlámou, nedal. Zaorálek chce opak dokázat zveřejněním zápisu z vládní diskuse. Kromě toho, že Hermanova teatrální gesta působí spíše směšně, s jeho tvrzením, že všichni kolem se proti němu spikli a ministři zahraničí a vnitra lžou, když tvrdí že takový slib dal, jsme se dozvěděli i zajímavé podrobnosti z hlavního kavárenského štábu.

Palouš, Kolář a "čínská operace"

Díky naštvanému Zaorálkovi na Primě jsme mohli zaznamenat i zmínku o tom, že celá akce s dalajlámou byla pečlivě připravenou akcí. Den před plánovanou provokací s oficiálním přijetím na půdě ministerstva kultury údajně Zaorálek volal Hermanovi, aby ho od akce odradil, neboť ten mu vše oznámil pouze poslanou esemeskou. Když se Hermanovi konečně dovolal, aby ho před tímto aktem, který by zásadním způsobem poškodil naše vztahy s Čínou (což bylo zřejmě prapůvodním záměrem), oznámil mu Herman, že už se nedá nic dělat, neboť věci jsou již "příliš rozjeté".

Zaorálek se zjevně dovolal do hlavního štábu celé "čínské operace", neboť - jak mu sdělil Herman - vedle něho sedí dva bývalí velvyslanci v USA Martin Palouš a Petr Kolář (nevíme, kdo další byl přítomen), a nabídl mu, aby s nimi zkusil promluvit, neboť se jedná o "vyšší hru", kde je Herman také jen figurkou - a zastavení této "zpravodajské operace" zjevně přesahuje jeho možnosti.

Připomeňme, kdo je Petr Kolář: Chorobně ambiciózní "šedá eminence" v pozadí většiny "revolučních akcí" Pražské kavárny. Ještě jako mladý diplomat ve Švédsku zahájil na pokyn tehdejšího ministra zahraničí Zielence "Sarajevský atentát" na Václava Klause. Když se později Klaus stal prezidentem, naopak mu přísahal věrnost, aby se mohl dostat na pozice velvyslance v USA a později v Rusku. Pak pracoval pro PPF Petra Kellnera, jenže tam se zřejmě holt muselo opravdu pracovat - a tak u miliardáře brzy skončil. Dnes se sám vydává za jednoho z možných prezidentských kandidátů.

Není jistě náhdodou, že se Herman, Palouš i Kolář sešli na půdě "think-tanku" Evropské hodnoty, který je pod (spolu)vedením homosexuálního pornoherce Jakuba Jandy jednou z agenturních bází, přes kterou se vede boj proti tzv. "proruské propagandě".

Premiér v kleštích

Není divu, že z této společnosti byl Zaorálek při telefonátu s Hermanem zaskočen. Jeho vládní lidovecký kolega mu v podstatě nabídl, ať se domluví s jeho "řídícími důstojníky" pokud na to má chuť. Zaskočený Zaorálek, který patří k tvrdému jádru bruselské socialistické internacionály, si velmi rychle spočítal, že tady jeho kompetence končí, neboť rozhodnutí Washingtonu, který hraje přes americkou ambasádu a CIA své zahraničně politické hry, nemá nárok zastavit.

Rozhodl se proto připravit protiopatření, které vešlo ve známost jako "prohlášení čtyř ústavních činitelů". Ve hře zřejmě byly podle některých indicií i ohrožené obchody s čínskými firmami reprezentované aktivitami Tvrdíka a spol. Z nich, podle redaktora ČRo Nováčka, by prý mohly kápnout do poloprázdné kasy ČSSD před volbami alespoň nějaké peníze, které potápějící se socialisté nutně potřebují.

Tento týden zveřejněné průzkumy STEM a IVVM - i když jako vždy patřičně "cinknuté" - naznačují trend rychlého pádu hlavní vládní strany. Právě předseda ČSSD a premiér v jedné osobě nyní drží černého Petra, kterého se jen tak nezbaví. Myšlenka, že pro Kavárnu jako odpustek bude stačit předat metál strýčku Bradymu a šťouchnout si do Zemana, se ukázala jako naivní.

Ten, kdo z jeho slabosti nejvíce těží, je samozřejmě Andrej Babiš, který to jako obvykle v celé kauze hraje na obě strany. V době největší vřavy kolem státního svátku odjel s rodinou na dovolenou s tím, že se ho tyto žabomyší války netýkají. Zřejmě mu státní svátek, který se na Slovensku neslaví, moc neříká. A jeho poradci mu možná doporučili, že když bude vystupovat jako budoucí "premiér sjednotitel", mohl by získat zklamané lidi z obou znesvářených stran.

Horáček vyhořel a Herman s jointem

Havlisté bojující s plamenným zrakem proti Zemanovi totiž stále méně chápou, proč by měli podporovat Sobotku, když "prohlášení čtyř" podepsal a v podpoře obchodní spolupráce s Čínou jede v linii Hradu. Jenže Sobotka podporu kavárny nutně potřebuje, neboť tradiční voliči ČSSD stranu houfně opouštějí. Posledními "dalajlámovskými manévry" se však premiér dostal do kleští mezi Zemanem a čím dál více rozvášněnými "dalajlámisty".

I "knížecí tábor" je ovšem rozpolcený a naráží na své limity. Názorně to ukázal potlach na Staroměstském rynku o státním svátku, kterého se zúčastnilo podle policie kolem pěti tisíc nadšenců. Posloužili hlavně jako kompars nepovedenému zahájení předvolební kampaně jednoho z kandidátů Kavárny. Michal Horáček, který vše moderoval, dokázal, že nejenže není lidovým tribunem schopným strhnout davy, ale že by za normálních okolností nemohl konferovat ani slavnost okresních dožínek.

Není divu, že z jeho výkonu jsou otrávení i skalní příznivci kavárny jako Václav Marhoul, který své rozčarování neskrýval ani při pondělní debatě v ČT. Zato předseda české pobočky spolku Ackermann Gemeinde (součást Sudetoněmeckého Landsmanšaftu) a ministr kultury, který se za strýčkovými zády stal inventářem všech kavárenských potlachů, na Staromáku zazářil.

Daniel Herman jako protřelý harcovník Horáčka zcela zastínil. Den poté se objevily na internetu dokonce nabízené placky s Hermanem v moderním "outfitu" s "bejsbolkou" na hlavě a nezbytným jointem v ústech - odkazující na prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga s punkovým "čírem".

Kroměřížské nápady podporují Zemana

Někteří lidé jsou zkrátka nepoučitelní. Ve své nadutosti a pýše si neuvědomují, že všechny tyto pubertální výkřiky jen posilují pozici Miloše Zemana. Včerejší nápad majitele "Kroměřížské výzvy" Michaela Kocába o podání žaloby na prezidenta (pomáhal mu s tím další přízrak z politického záhrobí, "doktor" Jan Kalvoda), naráží na zeď reality. Dokonce i takový zemanovský bijec jako je Miroslav Kalousek musel konstatovat, že "kroměřížské nápady" jsou zcela mimo realitu.

Je to zkrátka problém. Se Zemanem se bude muset Horáček, Herman či jiný "vyslanec elit" nakonec utkat zřejmě ve volbách - což se jim pochopitelně ani v nejmenším nechce. Urychlovače typu kyjevského Majdanu v Praze, chystaného jako obvykle na 17. listopad, soudě podle předpremiéry z 28. října, zřejmě nezafungují.

Výstižně to řekl na letišti strýček Brady obtěžkaný "kavárenskými" vyznamenáními: "Jsem rád, že jedu domů. Tady toho bylo tolik, že se to nedalo vydržet."

My, co jsme doma tady, to s jeho synovcem a jeho rodinou (jak si říká každá mafie) budeme muset ještě nějaký čas vydržet. S vědomím, že žádné stromy do nebe nerostou - a všeho do času.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.