Radek Pokorný: Vůdci Čtvrté říše narazili na polskou zeď

18.01.2016 10:47

Radek Pokorný se zamýšlí nad stále se vyostřujícím střetem mezi polskou pronárodní vládou, pátou kolonou v zemi a německým protektorátním dohledem, který kupodivu nemá moc šancí - což je světlo naděje také pro nás

Radek Pokorný: Vůdci Čtvrté říše narazili na polskou zeď
Foto: Archiv
Popisek: Polsko

Agrese Berlína a Bruselu proti Varšavě přešla do nové fáze. Evropská komise je údajně znepokojena ochromením polského Ústavního soudu a veřejnoprávních médií. To spočívá v tom, že byl ústavní soud doplněn v souladu se zákonem a vedení polské "veřejnoprávní" televize a rozhlasu bylo obměněno tak, jak v předvolební kampani slíbila vítězná strana Právo a spravedlnost (PiS). Také proto jí dali voliči tak silný mandát. Především však pro to, že od Polsku oddaných konzervativců očekávají daleko tvrdší hájení polských národních zájmů. Německý Brusel proto přistoupil k akci.

Viceprezident Evropské komise, Němec Frans Timmermans, oznámil, že činitelé v Bruselu mají povinnost zajistit nad Polskem dohled - údajně aby v Evropské unii fungovalo právo a zákonnost. Protektorát se už v nové době ani neskrývá za jiné nástroje k vynucení poslušnosti gubernií - někdejších suverénních států, jimž vlastizrádné domácí politické elity postupně jejich samostatnost "odprodali". A dnes už stejně tak ani Němci neskrývají, že jsou to především oni, kdo v tomto obřím kotli národů míchají vařečkou totality.

"Bruselská" arogance Berlína

Také německý eurokomisař Günther Oettinger prohlásil, že Evropská komise by měla dohlížet na dodržování "základních hodnot právního státu" v Polsku kvůli počínání nové konzervativní vlády, snažící se prý ovládnout všechny pozice, justici a veřejnoprávní média. Také šéf poslaneckého klubu CDU/CSU v německém sněmu Volker Kauder se vyslovil pro uvalení sankcí na Polsko.

Rozhodnutí začít řízení o dohledu, doprovázené stále arogantnějšími výroky zejména německých bruselských politiků, vyvolalo v Polsku obrovské pobouření. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski si předvolal německého velvyslance Rolfa Nikela kvůli "protipolským výrokům" německých politiků. Také ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro ve svém otevřeném dopise do Bruselu reagoval na Oettingerovy skandální "velkoněmecké" výroky připomenutím válečné okupace, při níž "nadlidé" ze Třetí říše zavraždili milióny Poláků:

„Podobná slova vyslovená německým politikem budí mezi Poláky ty nejhorší asociace. Také u mne. Jsem vnukem polského důstojníka, který za druhé světové války bojoval v odbojové Zemské armádě proti německému dozoru,“ uvedl Ziobro v dopise eurokomisaři. Vyjádřil také údiv nad tím, že Oettinger kupodivu stejně razantně nereagoval, když německá média po několik dnů prakticky neinformovala o sexuálních a kriminálních útocích migrantů na německé ženy během silvestrovské noci.

„Marně jsem čekal na vaši rozhodnou reakci na tak hrubé porušení práva občanů na informace. Dospěl jsem k smutnému závěru, že raději mluvíte o fiktivním ohrožení svobody médií v jiných zemích než abyste pokáral cenzuru ve své vlasti,“ uvedl v dopise polský ministr. Současně vytkl Oettingerovi, že podobně nereagoval na "přehmaty" předchozí vlády vedené nynějším "prezidentem EU" Donaldem Tuskem.

Němci zničili Polsko

„Nemám vaši drzost, abych poučoval Němce. Ani nebudu vyzývat, aby kvůli cenzuře informací o silvestrovských útocích spustili německou vlajku na půl žerdi tak, jak jste to kdysi navrhoval učinit s vlajkami unijních států zadlužených vůči Německu,“ napsal závěrem a vybídl německého politika k větší zdrženlivosti a objektivitě ve svých vyjádřeních vůči Polsku.

Přidal se i ministr obrany Antoni Macierewicz. Protestoval proti tomu, že Německo a některé další západní státy se takto arogantně vměšují do polských vnitřních záležitostí. Varšava se podle něj nenechá poučovat o demokracii a svobodě. V televizní stanici TV Trwam zároveň ministr odmítl veřejné protesty proti novému mediálnímu zákonu. „Máme co do činění s povstáním části bývalých elit proti vítězům voleb,“ řekl na adresu někdejší vládní garnitury, která se i s pomocí svých zahraničních "spojenců" pokouší znehodnotit demokratické volební výsledky a připravovat půdu pro státní převrat.

Poláci si to samozřejmě uvědomují. Například týdeník Wprost vyšel s obálkou připomínající časy německého útoku na Polsko ze září 1939, ale s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem EP Schulzem v hlavních rolích nacistického protektorátního "dohledu nad Polskem".

Podobně jasně se vyjádřil i polský ministr kultury Piotr Gliński, který prohlásil, že Němci zničili Polsko a tak dnes nemají právo zemi kritizovat. "Němci s námi nevyrovnali účet. Zničili Polsko jak materiálně, tak kulturně. Připomínám, že za války byla zorganizována systematická akce vraždění polské inteligence," prohlásil Gliński v polském rozhlase. Je zjevné, že hrdí Poláci se jen tak zastrašit nedají. Mají však také své "havlistické internacionalisty".

Szydłová se vztyčenou hlavou

Páté koloně v parlamentu proto stejně tvrdě odpověděla nová polská premiérka Beata Szydłová. Znovu zopakovala, že je odhodlána bránit polské národní zájmy a obhajovat pronárodní politiku i v zahraničí. „Nikdo mě nemusí přemlouvat k tomu, abych jela do Bruselu nebo do Štrasburku a bránila tam dobré jméno Polska, protože když dnes je Polsko nespravedlivě obviňováno a pomlouváno zahraničními médii a politiky, vy mlčíte, nebo to dokonce podporujete.

Nespoléhejte ale na to, že tam pojedu a budu pokorně poslouchat pomluvy na adresu Polska. Budu mluvit o faktech a budu s plnou vehemencí bránit dobré polské jméno. Nespoléhejte na to, že budeme dělat polskou zahraniční politiku na kolenou. Že naše členství v Evropské unii budeme považovat za povinnost. To je naše právo a ne povinnost. Vlajky Evropské unie vlají nad vašimi sekretariáty a červenobílé národní vlajky vlají nad sídlem vlády a tak to také zůstane.“

Tlak na Varšavu je názornou ukázkou "západní demokracie"

Západní reakce na vzdorný postoj Varšavy na sebe nenechala dlouho čekat. Kromě uvaleného dozoru, který spočívá v tom, že Brusel bude Polsko zatím jen pozorovat a za nějaký čas vydá doporučení, jak se dohled osvědčil, se represe přenesly i do ekonomické oblasti. Ratingová agentura Standard & Poor’s (S&P) snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska o jeden stupeň na BBB+. Důvodem jsou údajně legislativní kroky nové vlády. Podle listu Financial Times tak Varšava dostala od této vlivové agentury varování, které může být předzvěstí dalšího negativního hodnocení.

Takže si to shrňme. Polsko se po říjnových volbách, ve kterých drtivě zvítězily pronárodní síly vedené konzervativci z Práva a spravedlnosti snaží dělat sebevědomou suverénní politiku. Zabrání puči pomocí ústavního soudu, který připravila předchozí vláda. Vymění šéfy policie a zpravodajských služeb. Pátá kolona pod vedením bruselské opozice reprezentované Tuskovou Občanskou platformou se pokusí neúspěšně o polský Majdan, který krachuje hlavně díky odhodlání vlastenců postavit se Páté koloně v ulicích a několikrát převýšit počty komparzistů s "rudými kartami".

Další fází je boj o veřejnoprávní média. I v tomto případě musí Pátá kolona shromážděná kolem takzvaného Výboru na obranu demokracie (KOD) kapitulovat, protože počty protestujících jsou až o polovinu menší než v případě boje o ústavní soud. Od minulého týdne přichází ke slovu zahraniční karta a uvalení protektorátního dohledu z Bruselu. Jaké bude další dějství tohoto dramatu?

Brusel jistě použije všech prostředků k oslabení polské pronárodní vlády. Zároveň však nemá sílu ani odvahu na radikální řešení. Potácí se uprostřed krachu imigrantské krize, „vítačská internacionála“ se dále rozpadá, a celý projekt Čtvrté říše (vedený pod mystifikační značkou "evropská integrace") se opět začíná hroutit. Na rozdíl od všech předchozích krizí (EU vlastně ani jiný než krizový stav už nezná) představuje migrantský sociálně-inženýrský experiment novou kvalitu. Skutečně již ohrožuje samotnou podstatu Velkého Německa - a bez něj se EU sesype během několika měsíců. Vyvolat za této situace "válečný" diplomatický konflikt s Polskem by bylo velmi riskantním (ne-li skutečně sebevražedným) tahem unijních vládců. Proto můžeme v posledních dnech zaznamenat ze strany Berlína i jeho Bruselu snahu šlápnout na brzdu.

Čeho se dočkáme?

Boj o Varšavu je pochopitelně i jednou z klíčových front, kde se hraje také o naši budoucnost. Zvláště ve chvíli, kdy i u nás už jsou cítit blížící se podzimní volby, v nichž ani bruselská Sobotkova vláda nechce spáchat politickou sebevraždu - a následovat osud kolaborantů z polské Občanské platformy.

Podpora Ficova návrhu na uspořádání mimořádného summitu EU o migraci vzešlá od havlovských lidovců a podpořená nakonec nejen Andrejem Babišem, ale se skřípěním zubů i Bohuslavem (emailem) Sobotkou ukazuje, že maskovacího převlékání multikulturních kabátů za národní kroje si letos zřejmě užijeme více než dost.

Zásadový postoj Varšavy ovlivňuje totiž i naše politiky - více, než si myslíme. Ukazuje kromě jiného, že formální hra na demokracii jako základního nástroje k totalitnímu ovládání našeho starého kontinentu má svá rizika. Nebezpečí, že lidé navzdory mediálnímu teroru především takzvaných veřejnoprávních médií si zvolí představitele, kteří skutečně provedou, co před volbami slibovali, je náhle téměř reálné. I proto, že v permanentní krizi režimu klesá schopnost skutečných evropských i zámořských držitelů moci rychle je odstranit nějakým obehraným "majdanovitým" státním převratem.

Nechci šířit poplašné zprávy, ale kdyby to takhle mělo jít dál, nakonec by se mohlo stát, že se jednou nějaké té nepředstírané demokracie přece jen dočkáme. Ale to za nás Poláci nevybojují. Pouze nyní spolu s Maďary a Slováky ukazují cestu. Ale žádný triumfalismus. Nemylme se: Ti, pro které je taková možnost noční můrou, určitě také nespí.  

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…