Richard Seemann: Česko-rakouské vztahy ve světle státních svátků

04.11.2014 7:34

V mediálním tumultu kolem udílení vyznamenání na Pražském hradě se do pozadí dostala skutečnost, že i dvěma rakouským státním příslušníkům prezident republiky udělil nejvyšší řády. Řád Bílého lva obdržel Franz Vranitzky a Řád Tomáše Garrigua Masaryka Eduard Harant.

Richard Seemann: Česko-rakouské vztahy ve světle státních svátků
Foto: rep
Popisek: Rakouská vlajka

Dnes 77letý Vranitzky byl od roku 1986 po 11 let rakouským spolkovým kancléřem a téměř 10 let šéfem sociální demokracie. Jako stavební dělník a učitel jazyků si vydělával na vysokoškolské studium a byl i členem národního mužstva v košíkové.

Jako šéf vlády plně podpořil likvidaci železné opony a s námi zavedl bezvízový styk. Charakteristické pro jeho osobnost je i jeho rozhodnutí darovat své ženě Christině, s kterou má dvě děti, ledvinu.

Mediální podnikatel a nakladatel 84letý Eduard Harant se narodil ve Vídni v česko-rakouské rodině. Celý život měl vřelý vztah k rodné zemi svých rodičů, a s napětím proto sledoval všechny zlomové roky naší historie.

Za doby nesvobody plně podporoval československé emigranty, kteří opustili svou vlast, a byl spoluzakladatelem Rakousko-české společnosti. Na rozvoj vzájemných vztahů věnoval značné finanční prostředky.

Při příležitosti státních svátků obou zemí, které shodou okolností připadají na témě stejné dny, zavítal do Prahy rakouský ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter. Zde odhalil pamětní desku pražského rodáka, tvůrce dosud platné rakouské ústavy, profesora Hanse Kelsena.

V 30. letech vyučoval na pražské právnické fakultě a za války působil ve Spojených státech, kde zemřel v roce 1973.

Ve Vídni byl zase odhalen pomník obětem nacistické vojenské justice, kteří odmítli sloužit ve Wehrmachtu. Stalo se tak za účasti jeho iniciátora, posledního žijícího dezertéra, 92letého Richarda Wadaniho, který po přeběhnutí ke Spojencům sloužil u československých jednotek ve Velké Británii.

Když se v dubnu po prvé setkal ministr zahraničí nové české vlády Lubomír Zaorálek se svým rakouským kolegou Sebastianem Kurzem, hovořili o novém restartu vztahů mezi oběma zeměmi. Události posledních říjnových dnů k tomu jistě přispěly.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…