Robert Břešťan: Paradox veřejných zakázek. Samy úřady se bojí novinky, kterou chtějí spustit už od července

20. 6. 2017 19:51

Státní správa nemá velké změny ráda. Tím spíš, pokud jde o oblast, v němž se ročně protočí zhruba půl bilionu korun a který je v centru zájmů politiků, veřejnosti a často i policejních vyšetřovatelů – veřejné zakázky.

Robert Břešťan: Paradox veřejných zakázek. Samy úřady se bojí novinky, kterou chtějí spustit už od července
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto

Od 1. července by měla podle zatím stále platných vládních plánů přijít velká změna. Všechny zakázky (zatím jen malého rozsahu) centrálních úřadů státní správy nad limit 500 tisíc korun (některá ministerstva jej však dobrovolně snížila až na 50 tisíc) budou muset být zadávána výhradně elektronicky a výhradně přes nově zřízený Národní elektronický nástroj.

Tahle novinka však krátce před svým ostrým spuštěním budí hodně emocí. A ne vždy pozitivních.

Vládní dilema. Odložit, nebo vytrvat?

Stát si od Národního elektronické nástroje (NEN) slibuje lepší kontrolu veřejných zakázek, jejich snadnější správu i menší náklady na provoz. V praxi však projekt naráží na řadu problémů ještě dřív, než se naostro spustí.

Datum ostrého provozu vláda vloni v lednu určila na 1. červenec 2017. Národní elektronický nástroj by měl být od tohoto data povinný pro ústřední orgány státní správu – tedy ministerstva a vybrané úřadu, ale i pro některé příspěvkové organizace.

Jenže jedním z mála úřadů, který se cítí být na změnu připraven, je ministerstvo vnitra. Nevděčí za to však žádné promyšlené strategii, nýbrž práci jednoho muže – Ondřeje Ječného, který na ministerstvu vede oddělení centrálních nákupů.

„Dělám to já a ještě jeden kolega při naší další práci. Co jsme se s NEN naučili, jsme se museli naučit sami,“ připouští Ječný. Státní správa se na nový systém jinak nestíhá školit, proškoleni nejsou ani sami školitelé.

Se zavedením NEN podle úřadů vyvstane problém – o zakázku se nebude hlásit buď nikdo, nebo třeba jen jeden zadavatel.

Dodavatelé se musí sami včas zaregistrovat a projít všemi zapeklitostmi nového systému. Pro NEN přitom stále neexistuje žádná technická podpora – protože ji ministerstvo pro místní rozvoj nestihlo včas vysoutěžit.

„V současné době je veřejná zakázka u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Termín ukončení veřejné zakázky odhadujeme v řádu měsíců,“ říká za MMR Veronika Vároši.

O tom, zda se NEN i proto odloží, by měla vláda rozhodovat na svém zasedání ve středu 21. června. Ministerstvo pro místní rozvoj vládě předložilo dvě varianty. První zachovává povinnost využívat NEN při zadávání veřejných zakázek na vybrané komodity od 1. 7. 2017. S povinností využívat NEN pro všechny veřejné zakázky počítá od 1. 1. 2018.

„Druhá varianta počítá s odložením povinného používání NEN o jeden rok – tj. stanovuje povinné využívání NEN od 1. 7. 2018,“ doplňuje mluvčí MMR Veronika Vároši.

Ušetříme na Superby

Hlavní výhodou NEN má být úspora peněz. Za používání stávajících elektronických tržišť zadavatelé nově platí procentem z ceny zakázky (případně dle dohody paušální částkou).

„Jen našemu resortu to uspoří dost peněz. Provozovatelé elektronických tržišť si nově berou 1,33 % bez DPH z ceny veřejné zakázky. Objem zakázek na MVČR je 1,7 miliardy korun ročně, za cenu, jakou bychom platili tržišti, bychom nakoupili 33 nových Superbů ve verzi Laurin & Klement,“ přibližuje situaci za ministerstvo vnitra Ječný.

„Dostali jsme nařízení povinně NEN používat už od letošního roku. Věděli jsme, že ten den zavedení NEN nastane, ale stejně jsme doufali, že k tomu nedojde,“ přiznává otevřeně Dagmar Růžičková, jež je odpovědná za veřejné zakázky v Národním divadle (spadá pod ministerstvo kultury).

„Když před pěti lety začala elektronická tržiště, bylo to velké haló, spousta školení, dodavatelé se tomu bránili, nechtěli to používat. A teď, když se to naučili, je tu zase něco jiného. Nevím, co se stane od 1. července, zda vůbec zadáme jedinou zakázku,“ stěžuje si.

Před pěti lety, když začala elektronická tržiště, prý jednu zakázku museli zadávat třeba šestkrát než se nějaký dodavatel přihlásil. „A toto je ještě komplikovanější. My se to naučíme, ale bojím se o dodavatele. My máme často malé zakázky, pro tesaře, jiné řemeslníky, a ti nemají chuť ani čas pronikat do nějakého nového systému,“ podotýká s tím, že raději by zůstala u již vyzkoušených elektronických tržišť.

Pokud vláda na středečním zasedání rozhodne o odkladu zavedení NEN, její přání se splní, respektive zavedení nového systému se o rok posune.

Kupříkladu ministerstvo vnitra si proto drží zadní vrátka – prodloužilo smlouvu s provozovatelem e-tržiště do koce roku.

Chaos, nečinnost, brzda

Prvotní odpor dodavatelů i zadavatelů MMR očekává. „Je pochopitelné, že pokud jsou uživatelé zvyklí pracovat s jinými nástroji, nechce se jim přecházet na nástroj nový. Je však otázkou, do jaké míry je možné dál vynakládat peníze z veřejných rozpočtů jen proto, že je jeden systém pro úředníky komfortnější, než ten, který stát poskytuje bezplatně,“ argumentuje Veronika Vároši.

Každý přípravný provoz odhalí v systémech řadu chyb, NEN není výjimkou. Problém je v tom, že podněty – kvůli výše zmíněné chybějící technické podpoře – nikdo neřeší. „Na MMR posíláme všechny požadavky na změnu. Jen od nás je to už 400 podnětů. MMR nereaguje. Ani nemůže, protože nemá vysoutěženu technickou podporu,“ potvrzuje Ječný.

O připravenosti akce nesvědčí ani fakt, že se postupy pro zadávání zakázek skrze NEN teprve rozeslaly do připomínkového řízení.

„Celkově NEN vnímám jako pozitivní a nezbytný krok. Zásadním problémem je však jeho aktuální nepřipravenost. Je velice pomalý, jednotlivé úkony se načítají dlouho, zadání zakázky někdy trvá až několik hodin. A to už nyní, kdy v něm pracuje minimum uživatelů. Bojím se, co se stane, až ho začnou využívat další stovky či tisíce,“ říká Kateřina Koláčková, ředitelka poradenské společnosti Otidea.

„Je v tom chaos, nesystémovost, nepřipravenost kroků MMR, nejistota dodavatelů i zadavatelů a z toho plyne jediné – nečinnost. Zbrzdí se soutěžení zakázek pro státní správu,“ dodává.

Od října 2018 pro všechny

Strategii elektronizace veřejných zakázek na roky 2016 až 2020 schválila vláda v lednu 2016 a NEN je klíčovým projektem.

Ministerstvo pro místní rozvoj za NEN zaplatilo přes půl miliardy korun a navíc dostalo od antimonopolního úřadu pokutu půl milionu korun, protože zakázka na projekt byla zadána v rozporu se zákonem.

Národní elektronický nástroj (NEN) je volně dostupná internetová aplikace. Byl spuštěn již v roce 2015. Za dobu dvouletého provozu jsou v NEN informace o veřejných zakázkách v hodnotě přesahující 22 miliard korun a zadány veřejné zakázky v hodnotě přesahující 7,5 miliardy Kč. Je v něm zaregistrováno více než 1900 subjektů a přes 5000 uživatelů.

Od 18. října 2018 má být elektronizace veřejných zakázek povinná i pro všechny ostatní zadavatele.

Již od letošního dubna platí, že všechny organizační složky státu a centrální zadavatelé musí s dodavateli zakázek komunikovat výhradně elektronicky a nesmí přijímat žádné listinné nabídky.


logo nfnz

Sérii textů k problematice veřejných zakázek podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky. 

Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…