Tito dva nejsou ani zdaleka prvními oběťmi masových konfliktů ve Spojených státech, které vypukly 25. května poté, co při jiném pokusu o zadržení zemřel muž černé pleti George Floyd. Napjaté dění doprovází loupežná přepadení, krádeže, žhářství a vraždy, do některých měst vstoupila armáda.
Listopadové volby mohou všechny rozpory prohloubit. Bývalá první dáma Hillary Clintonová šla tak daleko, že vyzvala k otevřenému bojkotu výsledků hlasování.
„Joe Biden nesmí za žádných okolností uznat porážku, protože se to může velmi protáhnout. Jsem přesvědčena, že nakonec vyhrajeme, pokud neustoupíme ani o krok a pokud budeme stejně ostražití a vytrvalí jako náš soupeř,“ prohlásila.
Podobná situace připomíná Ukrajinu v roce 2014. Shodný průběh mají protesty v Bělorusku
Desítky tisíc lidí pravidelně chodí do ulic měst a požadují revizi výsledků srpnového hlasování o nového prezidenta země. Za událostmi na Ukrajině, v Bělorusku a několika dalších zemích při pozorném zkoumání snadno zahlédnete stín společnosti RAND Corporation, nazývané také „soukromá CIA“.
Dne 18.srpna 2020 se na webu RAND Corporation objevil komentář jednoho ze šéfů korporace, výkonného ředitele RAND Business Leaders Forumu Williama Courtneyho „Role Západu v Bělorusku“. Bývalý profesionální diplomat, který vládne ruštině (v 90. letech byl velvyslancem Spojených států v Kazachstánu a Gruzii), podrobně popisuje, na čem by se západní země měly sjednotit a co udělat pro stabilizaci situace v Bělorusku.
Courtney uvádí, že Západ může „přimět strany vést dialog, napomoct bezpečnému předání moci a snížit přitom geopolitická rizika“. Podle Courtneyho lze za úspěšné příklady takového procesu označit růžovou revoluci v Gruzii nebo ukrajinský Majdan v letech 2004 a 2014.
Courtney také uvádí, že „pomoc“ západních zemí byla čistě technického rázu, jmenovitě, že v Gruzii nabídly jen zaškolení lidí, kteří prováděli průzkumy veřejného mínění. V roce 2004 podle něj pomohly na Ukrajině vypracovat nový volební zákon a vyslaly na druhé volby své pozorovatele. V roce 2014, připomíná Courtney, během „druhého Majdanu“, přiletěli lídři EU do Kyjeva a pomohli oběma stranám dosáhnout dohody. „Hned další den bývalý prezident Ukrajiny Janukovyč opustil Kyjev.“
Za připomenutí také stojí skutečnost, že v dubnu 2017, tři roky poté, co v zemi fakticky začala občanská válka, byla na webové stránce RAND Corporation uveřejněna malá stať Samuela Charapa a Timothyho Coltona s výmluvným názvem: „Ukrajinská krize: žádný vítěz, jen poražení“.
Autoři komentují i současné dění v Bělorusku
Courtney míní, že jediným správným řešením je nechat zásahy jen na západních zemích, zatímco Ruská federace by to měla akceptovat a zůstat zcela stranou událostí. „Ano, pro Kreml může být těžké přijmout demokratizační proces ve slovanské zemi přímo u svých hranic, ovšem EU a Spojené státy musejí dát jasně najevo, že ke zlepšení vztahů s Moskvou dojde jen v případě, že se nebude míchat do průběhu dění v Bělorusku“.
Text rovněž dodává, že „Západ musí vyjít Moskvě vstříc a snížit její obavy tak, že zdůrazní, že jeho jediným cílem je mírové předání moci, nikoliv změna geopolitické orientace“.
„Západ by měl zvážit možnost vyzvat k provedení nových prezidentských voleb v Bělorusku s důvěryhodným nestranným dohledem. Západní státy mohou nabídnout technickou podporu, která zajistí férovou kampaň a poctivé volby. Po zvolení nové vlády se mohou všechny strany obrátit se žádostí o pomoc a vyhnout se tak chybám Janukovyče, který příliš dlouho čekal, než se obrátil se žádostí o prostřednictví“, píše Courtney.
Bez odpovědi zůstává, koho společnost RAND Corporation doporučí jako prostředníka ve vlastní zemi, až voliči poražené politické strany po 3. listopadu 2020 odmítnou uznat výsledky voleb.?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
