Rostislav Senjuk: BLBEČCI, BLBEČCI, kdopak vám dal hlas?

Označení pro amatéry, které jsem použil v nadpisu, je mírné a shovívavé označení tak propastné neznalosti věci, ale pravé označení úrovně znalostí těchto tzv. odborníků by papír nesnesl. Již jsem si zvykl na debilní názory rádoby odborníků vyjadřujících se k islámu, jaderné energetice, případně ekonomice, ale vždy mne znovu a znovu překvapí ta arogantní tupost spojená s drzostí kázat a hlavně řídit věci, kterým dotyčný naprosto ale ani zbla nerozumí.

Ano, pro většinu čtenářů jsem sebestředný idiot, který má vždy pravdu a ostatní jsou blbci. A třeba to tak i je. Ale každý, kdo má na té struně, co mu drží uši u hlavy, alespoň jeden závit k přemýšlení, by ho měl používat, dokonce i při hodnocení níže uvedených řádek.

Ekonomové i účetní museli spadnout z postele smíchy, když si ten článek o opětovném zvýšení základního jmění přečetli. Ministerstvo spravedlnosti totiž přeloženo do češtiny říká: naprosto netušíme, proč a jak fungují obchodní společnosti, o fungování toho revanšistického a imperialistického a štvavého trhu nechceme ani nic vědět, ale s plány vedené vaším vykořisťovatelstvím a okrádáním nás spravedlivých zhatíme, i kdyby šestá pětiletka měla trvat deset let. Ale nejen ministerstvo s pýchou přiznává svou naprostou neznalost věci, stejně tak se do řady hlupáků přidává i pisatel článku na webu seznam.cz. Na názor k této věci se ptá právníků, neskutečné! Myslím si, že parafráze na rolničky je naprosto přesná. A nyní k věci, když už jsem si vycamral adrenalin.

Základní jmění společnosti je FIKTIVNÍ účetní kategorie a nemá a nikdy neměla nic společného s tím, za co obchodní společnost ručí. Nehodlám tu psát přednášku o obchodních korporacích, protože je to látka na dva semestry, ale pokusím se i laikovi vysvětlit, co je obchodní společnost. Obchodní společnost stejně jako jiná právnická osoba je právní fikce, která umožňuje určitému záměru, myšlence vlastní život více méně nezávislý na fyzických reálných osobách, které ji stvořili nebo získali. Obchodní společnosti se zřizují zejména k tomu, aby došlo k oddělení soukromého života fyzických osob –majitelů nebo podílníků - od života jejich podnikatelských záměrů. A to jak co do rizik, tak co do přínosů-výdělků. Prostě a jednoduše, když nechcete, abyste svým debilním nápadem přišel o střechu nad hlavou, ženu i psí boudu, řekněte si do začátku, kolik do svého debilního nápadu chcete vrazit, a založte obchodní společnost. Chcete například dělat z drátu pletivo na ploty, potřebujete garáž a ohýbačku drátu. Nájem na rok stojí dejme tomu padesát tisíc a ohýbačka taky padesát. Inu vezmete 100 tisíc korun a založíte s ním společnost s ručením omezeným, tedy s. r .o. A jaksi předpokládáte, že ohýbáním už v prvním roce něco vyděláte. Je zcela fuk, zda ho založíte tak, že jedno sto tisíc korun vložíte do základního jmění, nebo uděláte s. r. o s korunovým základním vkladem, protože v obou případech tam ty prachy dáte a následně za ně koupíte nájem garáže na rok a ohýbačku drátu. A máme tu dva případy, kdy jednou jste dali sto tisíc korun do ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU a podruhé NE. Po nákupu ohýbačky a nájmu mají obě společnosti NAPROSTO STEJNĚ peněz. Tedy NIC. Obě společnosti ručí vůči ostatním firmám nebo zákazníkům naprosto stejně: CELÝM MAJETKEM SPOLEČNOSTI, což je pouze ta ohýbačka drátu. Rozdíl, zda základní jmění ano či ne, je jen v tom, zda CHCETE či NECHCETE zveřejnit, s jakým startovacím kapitálem jste začínali. S ručením nebo obchodováním nemá základní kapitál nic společného. A účetní do toho, prosím, nekecejte, ano vím, že to má následné rozdílné účetní postupy, ale to je věc účetnictví a nemá to naprosto žádný vliv na likviditu nebo ručení společnosti. Žádnou společnost, i když má základní jmění 100 tisíc, nikdo nemůže donutit, aby vykouzlila nějakým šamanským trikem 100 tisíc, když je předtím přeměnila na něco jiného, a vůbec to nemusí být majetek. Takže, pokud si, holenkové, myslíte, že společnost má někde v sejfu uložené základní jmění , do kterého sáhne, když někde něco podělá, tak na to zapomeňte (a vy, soudruzi z ministerstva, zapomeňte na vaše studia politické ekonomie, trošku studujte i současnou látku vysokých škol, ať na sebe nepráskáte, že jste jen banda idiotů, co netuší, o čem je řeč, i když to vlastně řídí), tak to není a nikdy nebylo. Slovo Základní není v tomto případě odvozeno od slova základ, jako něco neměnného a stálého, ale od slova založení. Tedy to, co bylo použito na založení.

A nyní ke „karuselovým“ podvodům s DPH (vždy jsem nadšen, když slyším další zdánlivě odborný výraz, který jeho tvůrce vynese až do sféry rádoby odborníků, karusel, nádherné nové slovo !). Jak asi může souviset výše základního jmění s myšlenkou, že někdo v okruhu podvodných firem nezaplatí DPH? Pokud se domluví skupina firem, respektive jejich majitelů, že v okruhu bude jedna, jejíž majitel je „bílý kůň“ nebo „mrtvá duše“ (protože dnes majitel případně jednatel nese trestně i hmotně právní odpovědnost za činy společnosti, pokud jsou v rozporu se zájmy společnosti a dobrými mravy, a jen další idiot by tuhle tíhu na sobě dobrovolně nechal), a ten neodvede DPH, neexistuje příčinná souvislost mezi výší základního kapitálu a počtem těchto deliktů. Blb samozřejmě může argumentovat tím, že se sníží možnost vzniku nových firem, protože se ztíží jejich založení. Ani to není pravda, protože společnost nemusí ze svých 100 tisíc koupit zrovna ohýbačku, ale může založit další firmu a ta zas další firmu a ta zas další, a nebo ty peníze půjčí „bílému koni“ a ten založí další firmu, a ta půjčí tu samou částku „mrtvé duši“ atd. Takže ze 100 (nebo 50, nebo 200) tisíc korun lze založit nekonečně velký počet firem stejně jako společností s jednou korunou základního jmění. Navíc za to, že je 1 procento grázlů, potrestám 99 procent těch, které tyhle šarády ani nenapadnou a chovají se slušně mravně a hlavně poctivě. Nesnáším nový občanský zákoník, a zákon o obchodních korporacích také není nic moc, ale pokud má něco logiku, pak je to základní jmění co nejnižší. Jakýmkoliv pohybem zákonné výše základního jmění (jasně, pokud ho nenakopneme do milionů, nebo neřekneme, že celé základní jmění bude ležet na vázaném účtu po dobu existence společnosti, čímž zcela změníme pohled na podnikání a v podstatě ho zabijeme, což sem uvádím jako návod pro určitou u moci právě sedící skupinu pitomců aby mohli uzákonit další kravinu) totiž nelze ovlivnit ani počet vznikajících firem, ani snížení počtu daňových trestných činů. A pokud někdo tvrdí opak, je to blb, co nerozumí své práci.

A teď si vezmu na paškál pisatele článku. Ve svém přístupu k psaní a argumentaci v dotčeném článku o sobě také sdělil, že nemá páru o fungování trhu a chování obchodních korporací v něm. Na názory se ptal totiž právníků! Myslíte si, že jsem se zbláznil? Ne, nezbláznil. Všude, kde se jedná byť o jednu korunu, bychom se měli ptát těch, kteří s penězi dělají, tedy ekonomů , účetních, možná tu a tam bankéřů a pojišťováků, ale nikdy ne právníků. Institut základního jmění nebo dnes kapitálu je ryze ekonomická kategorie a drtivá většina právníků naprosto netuší, stejně jako ministerstvo spravedlnosti, co to vlastně základní jmění je a proč se jako institut práva zavedlo. Dvacet čtyři let se v této oblasti poměrně úspěšně živím (jako ekonom i právník) a jen velmi málo právnických firem si je této slabiny právníků vědomo (ty, které si toho vědomy jsou, patří k těm bohatším), takže svoje klienty mnohdy přivedou neodbornými radami do velmi svízelných finančních situací, mnohdy neřešitelných.

Takže tu máme na jedné straně redaktora, který netuší, jak věci fungují, a jde se zeptat na radu někoho, kdo ani tušit nemůže, jak věci fungují, a na druhé straně řídící autoritu, která nemá páru o věcech, které řídí, takže o kvalitě jejího řízení a regulace můžeme s úspěchem rovnajícím se jistotě pochybovat. Myslím si, že tedy je zcela namístě dozpívat parafrázi na ty rolničky:

Blbečci, blbečci, kdopak vám dal hlas,

Blbíšek maličký, nebo každý z nás…..

Rostislav Senjuk, bývalý politik a podnikatel