Rudolf Křesťan: Tak trochu obráceně

23.02.2019 13:57 | Zprávy

Mateřské znamínko mám po otci, uvedl jsem v roce 1969 ve své první knížce Kos a kosínus. Ilustroval ji Vladimír Renčín. Pocházel ze smíšeného manželství a jeho mateřštinou (vzato doslovně od matky) byla němčina – tedy po mamince, milé paní, kterou jsem měl možnost poznat.

Rudolf Křesťan: Tak trochu obráceně
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Matka s dítětem, ilustrační foto

Zdá se tedy, že se vžitými jazykovými odkazy na mateřskou symboliku je to nějaké složitější.

Neplatí to jen kolem mateřských znamínek, která zatím nemají svůj Světový den – na rozdíl od mateřského jazyka. Ten takový Den už má. Je celebrován 21. února k uctění více než šesti tisíc těchto svébytných dorozumívacích prostředků, jejichž množství úspěšně živí tlumočníky a překladatele.

Jestliže v životě Mirka Renčína i v jeho jedinečné tvorbě se stala faktickou mateřštinou jeho otcovština, je to jen důkaz, že některé z těchto formulek by měly přijít na přetřes.

Možná v emancipačním vývoji dojde k revizi výrazu „mateřská škola“. Proč ne taky otcovská? Nebo aspoň rodičovská?

Podobně sporný je i termín alma mater. Tedy původně latinsky životodárná matka. Od doby, kdy univerzita v Bologni začala používat tento výraz, stal se postupně obecným vyjádřením pro vysoké školy vůbec. Navrhuji, aby do hry přišla i nová varianta almus pater.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Petr Kulhánek byl položen dotaz

K čemu je ministerstvo pro místní rozvoj?

Protože jak sám tvrdíte, krize bydlení tu je, i když máme ministerstvo, takže k čemu je dobré?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Fiala: Unie, Friedman a svobodný svět

15:49 Jan Fiala: Unie, Friedman a svobodný svět

Páteční glosa Jana Fialy