Česká ekonomika, úzce propojená s německou ekonomikou, funguje a mnohé problémy v ní způsobuje spíše ideologické a ustrašené jednání české vlády, především premiéra Nečase a ministra Kalouska. Vláda začala s politikou plošných, tzv. tupých škrtů, čímž začala podlamovat ekonomický rozvoj. Pak začala opatrně mluvit o jakýchsi prorůstových opatřeních, ale zatím skutek utek. Klíčovým argumentem ministra Kalouska je, že musíme zastavit další zadlužování státu a udržet pro příští rok deficit státních financí pod třemi procenty. Prý jsme to slíbili Bruselu, a když se nám to nepodaří, potrestají nás finanční trhy zvýšením úroků státních dluhopisů. Hlavní cestou k udržení této míry zadluženosti je prý zvyšování daní a škrcení důchodců.
Zaprvé, Bruselu jsme lhostejní a má dnes úplně jiné starosti, o nichž budeme za chvíli mluvit. Varovat před trestem finančních trhů je také mýtus jako v případě Řecka. Finanční trhy totiž netrestají fungující ekonomiky, ale ty, které krvácejí, mají problémy s výši svého dluhu, exportem zboží a stále klesající koupěschopností obyvatelstva. Takže tam nejsou záruky, že budou dluhy řádně a včas spláceny. Česká ekonomika nemá vážné problémy se svým exportem, své dluhy řádně splácí, výše jejího dluhu není v evropském srovnání nijak vysoká. Má ale problémy s klesající koupěschopností obyvatelstva, jenže tu vyvolala svým neústupným fanatismem česká vláda.
Radovat se nad tím, že lidé pouštějí do životodárného oběhu málo peněz a raději je ukládají do finančních institucí nebo slamníků, může snad jen naprostý ignorant. Je to podobné, jako když jedna moderátorka české televize tvrdila, že je dobře, když si politikové budou zvyšovat platy, protože pak nebudou náchylní ke korupci. Náchylnost ke korupci je lidská vlastnost a projevuje se tehdy, když dotyčný nemá v sobě žádný hodnotový korektiv, nezná žádné desatero. A tuto lačnost po penězích nelze ukojit tím, že se mu poskytnou legálně vyšší prostředky. Tím víc se jeho vášeň povzbudí. Není náhoda, že mezi největší korupčníky patří u nás lidé s vysokými příjmy, jako senátoři nebo poslanci.
Tím nechci říct, že bychom se neměli pokoušet omezovat zadlužení státu, ale vláda by měla také dbát, aby se nezvyšovalo v důsledku jejích pokusů o spoření zadlužení obyvatelstva. A to poměrně rychle roste, na rozdíl od jiných západoevropských společností. Jinými slovy, česká vláda nezvládá sladit dva spolu související problémy. Na jedné straně udržení státních financí pod kontrolou tak, aby bylo možné nadále relativně výhodně prodávat státní dluhopisy a na druhé straně chránit české občany před stálým poklesem životní úrovně a dalším a dalším zadlužováním. Stát, aby mohl plnit své závazky, musí mít dostatečné zdroje příjmů, pokud je nemá, například špatně vybírá daně a jiné povinné platby, nebo mu utíkají peníze ze špatně nastavených veřejných zakázek, musí si víc půjčovat. Je to jakýsi začarovaný kruh, z něhož ale v žádném případě nevede cesta, lemovaná stromy, na nichž visí důchodci a další méně majetné části obyvatel.
Nyní se prokázalo, že zvyšování daní nevede k jejich vyššímu výběru a vede naopak k zadlužování obyvatel. Přišla tedy patrně doba, kdy by se měla znovu promyslet celá hospodářská, finanční, ale také sociální politika státu, tedy udělat to, co se před dvěma lety očekávalo od příchodu nové vlády. Vláda měla v parlamentu dostatek síly, aby přijaté závěry a programy prosadila. Nestalo se tak, pod vedením ministra Kalouska začalo období experimentování, škrtání, přehazování peněz z jedné hromádky na druhou a výsledkem je, že dnes máme v podstatě menšinovou vládu, které hrozí pád. Při vší úctě k ministru Schwarzenbergovi to není dílo několika zrádců, ale chaotické politiky celé vlády, v níž se navíc neustále mění ministři, většinou z pochybných důvodů. A na závěr několik slov k aktuálnímu dění v Evropské unii.
V Evropě jsou státy, především Itálie a Španělsko, které špatně prodávají své dluhopisy, a když, tak s vysokými úroky. Jsou tedy ve zcela odlišné situace než Česká republika. Ministr Kalousek by asi řekl, že je to díky jeho úsporám, ale neměl by pravdu, protože Česká republika má podobné problémy s rozvojem hospodářství. Byla ale zatím uchráněna před nejhoršími důsledky krize, protože jsme schovaní v české kotlině a chráněni německým deštníkem před vlivy výkyvů a turbulencí na globálních trzích. Než k nám vichřice přijde, změní se v malou přeháňku. Státy, jako Itálie, Španělsko nebo Řecko, leží na březích moře a jsou mnohem víc součástí světové ekonomiky.
Představitelé těchto a dalších států vykonávali v posledních měsících obrovský tlak na Evropskou centrální banku a jejího šéfa Draghiho, aby obnovila nákup jejich dluhopisů za výhodný úrok. Jinými slovy, aby zasáhla proti evropskému trhu. Draghi nyní ohlásil jejich neomezený nákup. Je to podle mého názoru skandál a v žádném případě nejde o záchranu eura. V Čechách se drasticky zasahuje proti vlastnímu obyvatelstvu, aby se výhodně prodávaly české dluhopisy a velké státy v Unii si vypomohou tím, že Centrální evropská banka začně v obrovských rozměrech tisknout peníze a rozhazovat je po Evropě.
Celá věc má ještě další rozměr. Evropská centrální banka nikdy nesměla financovat členské státy eurozóny, měla být nezávislá a nesměli ji ovlivňovat v této míře evropští politikové. A pokud tak dnes zjevně činí, pak by měly státy požadovat, aby se její rozhodnutí vázala demokraticky například na parlamenty členských států. Jediný stát zatím dává najevo svou nespokojenost s tímto vývojem, a tím je Německo. Přední němečtí ekonomové varují před změkčením eura, z něhož se prý stane jakási obdoba někdejší italské liry, varují před inflací a dalšími důsledky.
Samozřejmě, že pan Draghi se hájí tím, že rozdávání peněz bude podmíněno přísnými podmínkami, úspornými programy a že se budou nakupovat jen tříleté dluhopisy atd. Jak to bude doopravdy vypadat, teprve uvidíme, ale již nyní se nelze ubránit dojmu, že vznikla Evropa první a druhé kategorie. V první kategorii někteří kážou vodu a pijí víno, jako například Italové, Španělé nebo Francouzi a jiní, ve druhé kategorii, jako například česká vláda, kážou vodu, aby se zalíbili těmto pokrytcům, ale ani nemají na to, aby ji v čisté podobě obstarali pro vlastní obyvatele.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
