Většina těchto prostředků, téměř tři miliardy, přitom pochází z provozu legálních interaktivních videoloterních terminálů, zbytek z ostatních typů loterií a sázkových her. Nad rámec této loterní daně je navíc třeba připočítat správní poplatky, daň z příjmů právnických osob a DPH, kterou legální provozovatelé v herním průmyslu, na rozdíl od ostatních podnikatelů, nemohou odečíst.
„Předpoklad, že za celý rok odvedeme do veřejných rozpočtů dříve avízovaných deset miliard, je více než reálný. Tedy pokud si z nás politici zase neudělají snadný předvolební terč a nerozhodnou se věnovat trh černým hernám a nelegálním provozovatelům na internetu, z nichž veřejné rozpočty nemají vůbec nic,“ řekl nám k předpokládaným odvodům do státní pokladny ředitel největšího profesního sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů SPELOS Petr Vrzáň.
Jednostranné tažení proti legálním provozovatelům, především videoloterních terminálů, ze strany státu, měst i nejrůznějších občanských sdružení, vede totiž podle zástupců SPELOS k nebývalé aktivitě těch, kteří hledají kličky, jak obejít zákon i vyhlášky a přitom neplatit řádné poplatky a daně. Proto výše uvedená čísla platí pouze v případě, že stát bude konat v zájmu ochrany legálních provozovatelů, stejně tak jako pokud obce budou regulovat, namísto nesmyslných zákazů a populistických nulových tolerancí.
„Máme dokonce zprávy o angažování právníků, kteří vymysleli hned několik způsobů, jak zaplnit trh tam, kde museli skončit legální provozovatelé, a neplatit přitom státu ani korunu. Na řadu případů jsme sami upozornili. U nás je však bohužel praxe taková, že se kontroluje především to, co je povoleno. Kontrolovat nepovolené herny je pochopitelně těžší než ty, kteří dodržují pravidla,“ dodává Petr Vrzáň.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: SPELOS