Svobodné zakládání odborových organizací bylo systémově nejvýznamějším požadavkem. Odbory se měly "ve jménu lidí práce měst a venkova" obracet na "vládu dělníků a rolníků". Dělníci vyvzdorovali zápis takových ustanovení, jako požadavek na uplatňování ústavně zaručené svobody slova nebo přístup do komunistickou stranou ovládaných sdělovacích prostředků. Dohodnuto bylo ukončení pronásledování lidí pro jejich přesvědčení. V ekonomické oblasti stávkující prosadili do dohody také některé ekonomické a sociální postuláty. V první řadě šlo o změny, které měly vyvést Polsko z hospodářské krize.
výšena měla být podpora rodin vychovávajících děti. Snížen měl být věk pro odchod do důchodu. Mnohým konzervativně orientovaným členům vedení státu se požadavky zdály příliš radikální, ale politické byro komunistů nakonec došlo k závěru, že nejsou antisystémové. Odborové hnutí Solidarita působilo legálně až do prosince 1981, kdy několik dnů před ohlášenými masovými demonstracemi ve Varšavě generál Wojciech Jaruzelski ohlásil vyhlášení vyjímečného stavu, kterým chtěl zabránit vojenské intervenci Sovětského svazu a dalších států Varšavské smlouvy. Všech 21 postulátů stávkujících dělníků nebylo splněno nejen komunistickým režimem, ale ani po jeho pádu v roce 1989. Podle řady kritických hlasů byla tehdejší dělnická revoluce lidem práce ukradena.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
