Opustit evropské delírium? Tak jo, když....
Chcete svou zem nazpět? Dobrá. Sebereme vám Skotsko s ropou, plynem a vojenskými základnami, pomůžeme sjednocení Irska a Severního Irska, takže tím pádem Belfast už nebude náš problém, no a taky si vezmeme vaše hlavní město Londýn. Co zbude, je vaše. To přece není nic proti Britům, to podpoříme, hihňá se Tusk s Junckerem nad flaškou vodky wyborowe.
Ambice britského hlavního města na euroosmanský pašalík či chalífát je vůbec krásnou ukázkou multikulturního obohacení „národnostně příliš homogenních“ oblastí. Ačkoliv islamizace Londýna proběhla zdárně a anglické obyvatelstvo je dnes v menšině, přesto však silácké výroky Sadiqa Khana možná příliš předbíhají událostem. Jeho úsilí o „místo v Evropě“ a ujišťování, že islámští nájezdníci jsou i nadále vítáni může lahodit uchu diagnostikovatelné psychopatky Merkelové, ale anglickému „plebsu“ ani trochu.
Pohled bruselského, sovětského papalášstva na aktuální Brexit se nezměnil ani o píď. Naopak se ukazuje, že výhružky věčně ožralého šéfa umijní zombie Junckera platí. S Británií bude zacházeno jako s „dezertérem“, proces „rozvodu“ nebude probíhat nějaké ty dva roky, ale může se natahovat třeba až na sedm let, hovoří „odborníci“ typu našeho Niedermayera či bruselského Schultze. Do té doby však Britové budou skákat tak, jak EU píská.
Maul halten und weiter machen...
A ještě jeden moment o průběhu britského referenda by si Evropané měli vštípit do paměti. „Kavárníci“ celé Evropy, tzv. elity, bankéři a vůbec všichni příslušníci nenapadnutelné třídy parazitů, co se neživí prací, ale spekulacemi a „užíváním si“, se v mainstremu shodují, že ti občané, kteří jim vyrábějí auta, uklízejí a pečou chleba si volební právo v podstatě nezaslouží. Na to konto jsou ochotni učinit do budoucna potřebné legislativní změny.
Nějaká referenda? To v budoucnosti rozhodně nepadá do úvahy. Tak smýšlí třeba u nás sociální (?!) demokrat Sobotka, stejně jako otevřeně antisociální opilec Kalousek. A – jak jinak – „žurnalistické skvosty“ typu anarchistických pisálků, jako pan Kartous (BL), profesionální udavač českých lékařů Čulík, (šéfredaktor tamtéž) nebo pan Dolejší, (odborník na cokoli). V dojemné shodě s mainstreamem všichni jmenovaní, doplnění redakcí Ukradené televize dospěli k názoru, že britský venkov, pracující ve výrobě, živitelé nemakačenků a vůbec lidé se selským rozumem v hlavě nemají co kafrat do záležitostí „evropského významu“.
Britové osud starých Římanů odmítli. A co u nás…?
Pamatujme si to. O českých živitelích „elit“ smýšlí stejně, jako o těch britských. Svou vlastní dekadencí zvlčile vychovávaná mladá generace prý nepřišla k volbám o svou vlastní budoucnost proto, že zrovna v Anglii pršelo. Ale jinak jsou to všichni stoupenci multikulti, cestování a „užívání si“. A protože nepřízeň oblohy upřednostnila raději pokračování kokainové párty před projevením odpovědnosti, je výsledek referenda vlastně nespravedlivý.
Není to krásné? Budoucnost individualisticky pojatého sobectví, zářnou budoucnost nejbarevnější Evropy pořád kazí jen ti, kteří, kteří se zhovadile rozhodli živit opravdovou prací. A až je napadne, že živit by ve spolupráci měli jen sebe a obdobně „zakrnělé“ další živitele, mohlo by být pro nádherný svět „elit“, kde nejsou chudí, staří a nemocní pozdě. Pro začátek je tedy nutno zničit anglický venkov. Jednak tam nehodlají likvidovat „báby a dědky“, také se však jaksi zpozdile divně cítí. Národnostně. Anglicky. Mohlo by to nakazit i Čechy a to se prostě nesmí stát….. Nebo může?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
