Jestlipak má pan generál i vyznamenání za porušení přísahy?
Ba ne. Profesionální kolaborant vyučený v sovětském i americkém imperialistickém duchu je prostě hollywoodským produktem, fešáckým věšákem na uniformu, vystavovaný svými loutkovodiči při vhodných příležitostech. To znamená vždy, když je veřejnost přesvědčována, že je v jejím nejvyšším zájmu sebevražedně následovat své civilněji vypadající politické loutky na cestě k připravovaným jatkám Třetí světové války.
Pochybné „cti“ „vykládat“ agresivní praktiky euroatlantických řezníků při nekonečně rozpínavé, nenažrané politice se český, placičkami chřestící prostitut ujímá vždy rád a s „upřímným“ nasazením. Proti „pomluvám“ kritiků prý nastavuje „fakta“. A tak i včera dostal v Ukradené televizi od svých ideologických „bratrů ve zbrani“ Kubala a Karase 90 minutový prostor.
Ráji na zemi už brání posledních 150 milionů Rusů. To přece není tak moc….
Tak se televizní divák mohl dozvědět, že nikoli polykání jednoho evropského satelitu za druhým za účelem utažení smyčky kolem Ruska je aktem agrese, ale naopak obranné projekty a cvičení na vlastním území jsou oním zlořečeným spouštěčem mezinárodního napětí. Také vojenské puče organizované USA po celém světě, destrukce slabších státních celků v energeticky zajímavých oblastech, nazývaných svými autory bojem za „demokracii“ nemůžeme brát jako nějaké amorální činy. Zato však bránění vlastního národa, řeči a svobody je nepřijatelnou agresí.
Máme prý povinnost s jakýmkoli nasazením bránit suverenitu baltských esesáckých pohrobků až do českých, slovenských nebo maďarských hrdel a statků, kdežto právo na sebeurčení uplatněné krymskými Rusy je „anexí“ cizího území. Armádní vyvražďování luhanských a doněckých Rusů fašistickým kyjevským režimem údajně zasluhuje naší úcty a plné podpory, kdežto ruské dobrovolce a otce od rodin je nutno vnímat jako agresory.
Náramně pohoršeně trojka Pavel, Kubal a Karas kvitovala neochotu Moskvy pokorně kapitulovat před namířenými zbraněmi amerických pohůnků, odpovědi na stále sílící tlak v Černém moři a na Baltu jsou prý nezodpovědnou eskalací napětí. Nezdařené etnické čistky v Abcházii či Jižní Osetii ze strany Gruzínců jsou prý „ruskou agresí“, kdežto bezprávné postavení ruských menšin v Lotyšsku nebo Litvě je naprosto „hodnotově“ v pořádku.
Někdo zradí ze strachu. Ale když se zradou profesionálně živí, je kolaborant
NATO má „internacionální“ charakter. Proto je třeba, aby tzv. generální tajemník šprechtil také norsky, „předseda“ Vojenského výboru zase česky. Údajně to má být pro nás veliká čest. Ta „čest“ je srovnatelná se „ctí“ norského Quislinga nebo českého Gajdy.
Generál Petr Pavel není úplný tupec. Všechny historické konsekvence jsou mu známy a současné překrucování dějin jistě zaznamenává. Ekonomický aspekt euroatlantického Drang nach Osten za ruskými surovinami mu také nezůstává skryt, na to je příliš inteligentní. O to více opovržení za propůjčování svého knírku západnímu nadlidství si zasluhuje. Zasluhuje si i opovržení za to, že mediálně bez jediného začervenání přesvědčuje spoluobčany o tom, že černá je bílá. Zasluhuje si opovržení proto, že je zkrátka kolaborantem.
Svatopluk Otava
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
