ANO pod palbou, co zřejmě divák ani nečekal
Není snad nic rozbitějšího v tomto státě, než politická scéna. Zdá se dokonce, že v současnosti asi zcela neopravitelná. Političtí trpaslíci dokazují v mainstreamu svou moc, opticky neporazitelný monolit ANO se začíná otřásat. Ubohá Karla Šlechtová se snažila odrážet útok za útokem inteligentními protiúdery, ale marná snaha – obhajovala jen jakousi virtuální masku ANO, do níž se vlastně od počátku tento subjekt halí.
Je to proto, že o politickém programu hlavně směrem k zahraniční politice se v podstatě nic neví. Nikdy se totiž nevědělo. Andrej Babiš je standartně nejednoznačný, kdykoli je třeba jasně vyřknout jakýkoli názor, nikdy neřekne, co udělá nebo neudělá. „Korektním“ politickým jazykem maximálně naznačí, co „chce“ (hnutí ANO) nebo „nechce“.
A to je veliký rozdíl. Takto se vyjadřoval zejména (ex) ministr Chovanec, když poníženě haptákoval buď on nebo Sobotka v Bruselu. „Chtěli jsme...“, „nechtěli jsme...“. Co ovšem nakonec vždy udělali? Sklapli podpatky. V tomto duchu se zřejmě ANO „poučilo“ a používá stejný jazyk. Výsledek? No, státní suverenitu jsme jim dali, ale opravdu jsme nechtěli...?!
Opíjení veřejnosti rohlíkem – to je „trestně stíhaný“ premiér
Morálně „čistí“ lupiči a kolaboranti z ODS, Starostů a TOP-09 si na Šlechtové skutečně zgustli, kdy předhazovali budoucí šéfce(?) obrany, že jim Babiš vadí proto, že je trestně stíhán. Je přitom zcela nabíle dni, že jde o politické zadání kolaborantské ČSSD na likvidaci celé Babišovy rodiny a obvinění je marginální až směšné vzhledem k jiným causám, na něž si veřejnost naší země nechtěně zvykla.
Andrej Babiš by se snadno z této pseudocausy dostal třeba díky kohortě právníků, kterou kdykoli může horentně zaplatit. Ale musel by se tomu věnovat, nezbyl by mu čas na politiku, sám by se musel jednoduše od svých politických vizí - snesitelný kapitalismus i pro obyčejné lidi – odstavit. A o nic víc ani míň ve skutečnosti nejde, než odstavit kapitalistického vizionáře, co nechce vytvořit z národa tupé stádo poslušných otroků.
Tomio Okamura se k nim jako „přidal“, leč z důvodů jiných. Nabídl ANO hned po volbách svých 25 bodů programového prohlášení, jednalo se, došlo se k bodu šest a vzápětí ANO vycouvalo. Jsme zase u toho. ANO se leklo. Leklo se i proto, že Babiš má jak ve vládních nominantech, tak i v členské základně politické příšery typu Stropnického nebo třeba Jourové či Zlatušky. Přiklonit se k SPD se tedy Andrej Babiš bojí, drží se raději politického patu a přesně to Okamura paní Šlechtové decentně a jinými slovy trochu připomněl.
Tak co? Bude hůř?
V pořadu sice nebyli zástupci KSČM, ale za zmínku stojí proto, že mohou způsobit toleranci menšinové vlády. Blahobytně zaprděným oportinistům více než čtvrtstoletí hnípání v poslaneckých lavicích tak přineslo do klína přímo zlatý poklad. Zhola nesaslouženě. K historicky nejvíce vypráskané straně najednou jako by trojka Filip, Dolejš, Kováčik svou „usilovnou prací“ nezpůsobila signifikantní výzvu – prohráli jste, odejděte - , ale komunističtí fouňové si dnešní stav vyložili tak, že tedy není důvodu ke změnám ve vedení ani tehdy, když je k tomu voličstvo jednoznačně vyzvalo.
Jdou tedy přesně ve stopách politických oblud, jako je Zaorálek (ČSSD), Bělobrádek (KDU-ČSL) a dalších spráskaných psů, co se ovšem misek svých každodenních granulí dobrovolně nevzdají.
A Andrej? Už po volbách nabídl politickým šmejdům, co jej vyštvali z postu ministra financí pokračování koalice. Je slepý? Nemá paměť? Bojí se?
Ať je to jak chce, ANO se bude muset rozhodnout. Na „vládní odpovědnost“ už se těší filiálka sudeťáckých revanšistů v čele s Hermanem, Bělobrádkem či Bartoškem. Další politická děvka – ČSSD – se sice tváří trochu uraženě, ale do postele s Babišem se taky těší.
A jestliže by to tak mělo dopadnout, tak to je přesně ona situace zmiňovaná v titulku. Byl by to podvod na voličích, jaký jsme tu ještě nezažili. Vláda čiročirých šmejdů. A taková vláda by nedosloužla, doufejme, ani „do švestek“. Ne snad, že by nezískala stotrojkovou „důvěru“. To ne. Ale český občan by se asi začal zlobit. Doufejme, že hodně zlobit. A většinovou vládu by si poskládal sám. Jestli s Tomiem Okamurou v čele je otázka. Poněvadž i tento jediný konzistentní politik by pak třeba lidem připadal trochu „měkký“...?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
