Smůla byla, že se redakce tentokrát rozhodla navézt se do jiného, než „našeho“ způsobu života jaksi vědecky a oslnit diváky, jejichž počet je díky absenci dobrého humoru na televizních obrazovkách možná docela stabilní, tak nějak přes ekonomiku. A jelikož dispozice tradičních pehů, klvaní a mitrofanů jsou výsostně zasvěcené ideologii, sáhla snědá svazačka s proříznutou pusenkou po odborníkovi a pozvala si ekonoma Aleše Michla. Takovému tichošlápkovi nasadit politický náhubek přece nemůže být pro šarmantní rychlomluvkyni žádný problém. Nebo může?
Ideologická ekonomika? Ehm…
Ajajaj…!, to neměla dělat! Odborník přes cosi, který se věnuje právě jen tomu vyštudovanému cosi – kdo by to v době převratného mixování Novoevropy čekal? Pan Michl zcela ignoroval vlídné pobídky k vykreslení „potíží“ nejstarší civilizace světa, jako by vůbec neviděl „bezprecedentní“, „imperiální“ ambice Číny, která přece i prostřednictvím Hedvábné stezky hodlá užuž schramstnout výstavní síň světa „hodnot“ i s vrátnicí Ukradené televize a vůbec (ani trošku, chápete to?!) se nevěnoval „jasným“ politickým formulacím.
Ta Hedvábná stezka, to je přece mocenský prostředek pro ovlivňování Evropy, že ano?, kulila vstřícně Zuzka na Aleše Michla očka, očekávajíc přitakání, snad i s temnou vizí mašírování rudých tanků po nějaké polňačce. Ekonom ji několikráte ujistil, že je prostě ekonom a že Hedvábná stezka je takto ekonomický projekt, který usnadní pohyb kapitálu i zboží, prostě byznys.
A co lidská práva?, ošívala se Zuzanka, jíž patrně začala být moderátorská seslička, soudě podle jejího vrtění, poposedávání a pomrkávání, nějaká malá. A ta čínská ekonomika? Celý svět přece vidí, že stagnuje?, snažila se toho blázna přivést na správnou kolejničku… Marnost nad marnost a všechno je marnost…
„Jsem jenom ekonom…“
Aleš Michl si s úsměvem jel po svém. Tedy, že lidská práva už nějaký náš ministr s tibetskou fangličkou sice při cestě na východ jednou zmiňoval, ale České republice to žádný hmatatelný prospěch nepřineslo. Naopak Maďarsko, které se chová vůči velmoci neideologicky, má dnes k dispozici třikrát tolik investic, než Česká republika. A co se týče zpomalování čínské ekonomiky, tak nabídl i jiný pohled. Deset, patnáct let roste čínská ekonomika po deseti procentech, nyní tedy jen po nějakých sedmi. Je to špatný výsledek? Svazačka začala vypadat na omdlení.
Potom pan Michl ještě na poznámky paní moderátorky ohledně slaboty čínské měny sdělil, že ta vůbec nevypadá slabě, protože na rozdíl od finančního kolapsu Západu v roce 2008, kdy praskla dluhová bublina díky nedostatku krytých peněz, Čína ty peníze prostě má a je také největším věřitelem (No, hádejte koho?) A Rusko? I ono zvládá ropné šoky úpravou rozpočtu a zlatými rezervami. „Ty peníze, které na Západě tehdy nebyly, dnes na Východě jsou, rozumíte?“, hovořil poněkud smutně Aleš Michl k Zuzaně Tvarůžkové tónem ustaraného rodiče, jenž dopředu tuší, že jeho dítě bude ve škole asi poněkud „inkluzivní“.
Veselé Velikonoce!
Vytasila se i poslední, neekonomická, ale „zlatá“ karta. Naše BIS prý již několikrát upozorňovala, že existují politikové, úředníci i soukromé osoby, jejichž prostřednictvím může Čína díky jejich aktivní pomoci uplatňovat u nás vliv, považte…! To přece už musí nějakou reakci vzbudit! „Víte, já jsem ekonom.., vlastně – makroekonom, takže, na takové otázky já vůbec neumím odpovídat.“, odvětil skromně a jaksi plaše pan Michl.
Škoda přeškoda, že přímý přenos nepokračoval pohledem do zákulisí šéfredaktorské kukaně, těsně po skončení pořadu. Nebo i prostřihy během něj. Možná si slečna Tvarůžková užila slovní i fyzické pomlázky ještě před velikonočním pondělkem. Ale i bez toho – věřte, nevěřte – hezky se na ni koukalo. INTERVIEW ČT 24 nevynechávat! Stejně jako osvěžující humor Britských listů! Humor je totiž dnes už náš jediný náš dostupný přepych. (Malá parafráze na výrok Bolka Polívky.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
