Důvod je prostý. Česká republika potřebuje ekonomický růst hrubého domácího produktu, aby mohla splácet předchozí dluhy, které se vytvářely i v dobách, které nebyly zatížené krizí. Vždyť jen k zastavení narůstání dluhu vůči HDP by podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka byl nutný téměř osmiprocentní růst.
Nasazená úsporná opatření jsou naopak brzdou růstu, stejně tak jako přílišná regulace bank nebo stárnutí populace. Zde se blíží okamžik, kdy trh práce opustí silná poválečná populační vlna. Česká vláda proto musí, stejně jako řada evropských zemí, hledat optimální poměr mezi úsporami na jedné straně a podporou růstu na straně druhé; tedy optimální rychlost snižování dluhu.
Z tohoto důvodu premiér jmenoval mezi řadou opatření i „mobilizaci rezerv“, což znamená stažení ležících miliard z účtů státních podniků, kterými jsou příkladně Lesy ČR, Budvar nebo ČEZ. Dalším zdrojem by měly být finance ztržené z prodeje emisních povolenek, jejichž výtěžek by umožnil pokračování programu Zelená úsporám a nabídl by stavebním podnikům práci při zateplování domů a mohl snížit i míru nezaměstnanosti. Jakékoliv oživení je totiž nutné, protože nejen pokles výkonu ekonomiky, ale i pouhá stagnace znamená snížení životní úrovně obyvatel a riziko možného ekonomického pohlcení silnějším sokem. Zároveň jsou tím ohroženi zejména vládnoucí politici, protože nespokojené obyvatelstvo se bude snažit udělat vše pro jejich rychlý konec.
Součástí prorůstového programu je i přesměrování exportu z evropských trhů na Východ, kde podle premiéra leží šance na budoucí rozvoj. O stávajících zemích odbytu ve vládní Exportní strategii na roky 2012 – 20 ani slovo. Tento trend celkem pochopitelně vzbudil mezi exportéry velkou nervozitu, protože v současné době do zemí Evropské unie směřují čtyři pětiny jejich produkce, z toho třetina do Německa. Na přímý dotaz odpovídá premiér, že se jedná o nepochopení, protože se nejedná o přetočení od zemí unie, ale o doplnění dosud málo využitého prostoru. Vývoz do unijních zemí je vládou považován za samozřejmost.
Jinak takovou samozřejmost vidí však státní pojišťovna EGAP, která firmám pomáhá ručením v zahraničí, protože do zemí Evropské unie téměř přestala vydávat pojistky. Odůvodňuje to právě tím, že se chce soustředit na rizikové země zmíněné ve vládní strategii. „Unii považujeme za bezpečnou a naše pomoc tu není třeba“, říká její mluvčí Vlastimil Nesrsta v odpovědi na dotaz Respektu. V tom, že evropské trhy jsou poměrně bezpečné z hlediska téměř stoprocentní právní jistoty a neexistují v nich žádné celní bariéry, má zcela jistě pravdu. Neznamená to však, že zejména začínající exportéři by pomoc nepotřebovali. Postsovětské republiky i Rusko samo se vyznačují vysokou mírou korupce a klientelismu, alespoň dle výzkumů OECD; Indie a Brazílie zase nejistou ochranou zahraničních investic. Přesměrování pomoci na tyto země je logické, ale nemělo by se zapomínat na stávající.
Dle německého vzoru, kde zahraniční obchod podporuje 230 ambasád a konzulátů a dalších 350 honorárních konzulů, mají i česká vyslanectví doplnit „ekonomičtí radové“. Tím je zaděláno na meziresortní konflikt, protože o jejich řízení stojí obě ministerstva, jak zahraničí, tak obchodu. Ministr Martin Kuba ještě k jejich výběru dodává, že by měli být vybíráni podnikateli a jejich svazy a mělo by se jednat o zkušené pracovníky přímo z podniků. Neplatí totiž argument, že tam, kde nejsou diplomatické styky, obchod nefunguje. Dokládá to nedávno uzavřená stomilionová zakázka Inekonu na Kubě.
Jednoduchý recept podpory ekonomiky určitě neexistuje, ale mnohdy by pomohlo splnění drobných přání. Nejen korupce a manipulace se zakázkami je brzdou, ale také velká byrokracie. „Dle mezinárodního srovnání jsou nejslabším článkem právě pomalé a špatně fungující instituce,“ uvádí i jeden z autorů vládní strategie Martin Tlapa. Příkladem rychlosti a profesionality při vyřizování koupě továrny a její přestavby může být město Charles City v Iowě, kde od letošního dubna vyrábí ve své pobočce pneumatiky pro traktory a stavební stroje pražský Mitas. Vyřízení formalit i přestavba se zvládly za dobu jen mírně překračující jeden rok a ještě se získáním daňových slev.
Pubikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
