Vážený pane ministře,
Grémium Svazu pacientů ČR jednalo dne 26.5.2014 o některých chybách v oblasti veřejného zdravotnictví, které vznikly v minulých dobách a mělo by se na jejich nápravě bez odkladů pracovat na ministerstvu, ve vládě a z jejího popudu i v Parlamentu.
Toto memorandum připomíná jen problémy, kterých rozsah naznačuje nesnadnost úkolu, jehož naplňování chceme průběžně sledovat a doufáme, že při dalším hodnocení, které připravujeme na září, shledáme, že bylo dosaženo potřebného pokroku.
1. Podle Ústavy ČR náleží stejná ochrana všem formám vlastnictví a navíc, kde to je potřebné ve veřejném zájmu, zákon v tom případě může vyloučit jiného vlastníka, než stát nebo případně obecní či územní samosprávu. Vlastnictví podle Ústavy ČR také zavazuje. Například s majetkem, který je součástí veřejného zdravotnictví, nelze nakládat libovolně. Těchto zásad se dlouhodobě nedbá a vznikly obrovské škody neodpovědnou privatizací.
Žádáme, aby ministerstvo, a z jeho podnětu vláda, předložila parlamentu návrh zákona stanovícího, že subjekty sloužící veřejnému zdravotnictví nesmí být privatizovány.
2. Podle Ústavy ČR se zdravotní péče poskytnutá občanům ve veřejném zdravotnictví hradí cestou veřejného zdravotního pojištění. Stát je tedy povinen zřídit veřejnou zdravotní pojišťovnu a všechny následné snahy udělat další pojišťovny a tvářit se, že jsou cosi neveřejného a privatizovatelného, nemají oporu v Ústavě ČR.
Žádáme, aby se (i z mnoha dalších důvodů) připravil zákon o jediné veřejné zdravotní pojišťovně a vytvořil se jediný kmen pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
3. V novém zákoně je nutné omezit působnost veřejné zdravotní pojišťovny oblast smluv o hrazení péče a jejich plnění, kdežto odpovědnost za dostatečnost sítě poskytovatelů garantované péče musí podle Ústavy ČR zůstat na státní správě, případně územní samosprávě. Zároveň se musí zrušit posuzování dostupnosti podle dojezdových časů a musí se zavést požadavek, aby lékaři potřební pro daný počet obyvatel sídlili v co nejsnáze dosažitelných místech.
4. Při posuzování potřebnosti nemocnic se nebral do úvahy jejich význam jako součásti hodnoty města a opěrného bodu lékařské pohotovostní služby. Tato služba byla i jinak devastována, přestože její dobré fungování patří k prioritním zájmům obyvatelstva. Žádáme, aby služba na pohotovosti byla součástí smluvního ujednání o pravidelných ordinačních hodinách a byla plnohodnotně pojišťovnou placena.
5. Ústavě ČR odpovídá zásada, že každá lékařská indikace musí být řádně řešitelná léky bez doplatku. Proto je nutné obnovit obdobu kategorizační komise pro léky, která by tyto léky a příslušná indikační omezení určovala.
6. Při rušení poplatků je třeba zrušit také poplatek za pohotovost, protože sociálně slabším občanům způsobuje nerovnost v přístupu ke zdravotní péči a je v trapném rozporu s doporučením zdravotnické osvěty.
7. Je nutné vrátit úplné a kvalitní léčení zubů mezi garantovanou a hrazenou zdravotní péči, kam podle Ústavy ČR patří. Zvýší to o asi 2 % náklady na veřejné zdravotnictví a zachrání zuby mnoha občanů.
8. Na příjmové straně je třeba, aby pojistné zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných nebylo omezeno žádným stropem, protože velmi vysoké příjmy zpravidla nejsou odměnou za zásluhy, ale výsledkem příležitosti se jich zmocňovat.
9. Ústava ČR zaručuje občanům patřičnou, to jest úplnou a kvalitní, a hospodárně obstarávanou, zdravotní péči solidárně hrazenou ze zdravotního pojištění, jehož fondy musí být naplňovány pojistným v dostatečné výši. Pokud zákonem stanovené pojistné zaměstnanců a OSVČ nestačí, musí stát zajistit vyrovnanou bilanci veřejného zdravotnictví dostatečnou výší pojistného za státní pojištěnce. Mandatorní povaha tohoto výdaje musí být uvedena v zákoně, místo neoliberály vpašované poznámky „podle možností státního rozpočtu“, která je v rozporu s Ústavou ČR.
10. Veřejné zdravotnictví musí občanům zaručovat úplnou a kvalitní péči a Ústava ČR nepřipouští, aby se její část platila individuálně, bez solidarity. Proto je volání po zvětšení spoluúčasti a poplatcích pohrdáním Ústavou ČR. Ze stejného důvodu jsou nesprávné úvahy, že by se mohli občané na část dosud garantované úplné péče, připojišťovat. Kromě absence solidarity by to přineslo také zdražení o zisk komerčních pojišťoven a údajné riziko z podnikání, nemluvě o nepojistitelnosti těch nejpostiženějších.
11. Hrubou chybou je vyřazení volně prodejných léků z úhrady, nehrazení levnějších léků a nehrazení léků zmenšujících utrpení pacientů, zejména dětí. Vede to k jejich zdražení a postihuje to vážným způsobem sociálně slabší kategorie občanů.
12. Jako samozřejmost se stále používá lživý výrok, že nedostatečné financování se vyřeší privatizací. Peněz tím nepřibude, ale naopak ještě ubude o zisk soukromého majitele. Tímto nesmyslným přístupem jsou nakaženi všichni, snad s výjimkou komunistů. Žádáme, aby místo toho byli hnáni k odpovědnosti ti, kteří špatný stav zavinili.
S úctou
Luboš Olejár, v.r.
prezident
Ing. Josef Mrázek, CSc., v.r.
viceprezident
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svaz pacientů ČR
