Od té doby, stejně jako i jiné státy světa, prošel Kazachstán mnoha historickými epochami, včetně členství v soustavě Sovětského svazu. Po rozpadu SSSR se země stala dne 16. prosince 1991 opět suverénním státem, a právě od tohoto dne počítáme nezávislost současného Kazachstánu. Po pravdě řečeno, panoval tehdy velmi rozšířený názor, že Kazachstán, jenž naráz přišel o tradiční obchodní partnery a neměl dostatek odborníků a pracovních zkušeností s mezinárodními finančními institucemi, prostě nemůže přežit a vymanit se z chudoby, která stát postihla na začátku devadesátých let. Jenomže země tyto první těžké roky nejen přežila, ale během posledních 15 let dokázala i vykázat průměrný hospodářský růst na úrovni obdivuhodných 7 %.

Kazachstán se nachází ve střední Asii a má společné hranice s velkými sousedy, jako jsou Rusko a Čína. Zaujímá území o rozloze 2,7 mil. kilometrů čtverečních a je devátým největším státem světa. O jeho rozlehlosti vypovídá skutečnost, že jen s Ruskem činí jeho souvislá pozemní hranice 7,5 tisíce kilometrů. Ano, málem bych zapomněl – země má tři časová pásma. Největší štěstí má Kazachstán na přírodní zdroje, jelikož ze 105 prvků Mendělejevovy tabulky zde byla zjištěna přítomnost 99 prvků, z nichž u 70 jsou již prozkoumány jejich zásoby a na výrobě se podílí více než 60 prvků. S tím také souvisí skutečnost, že zhruba 80 % kazachstánského exportu do Česka tvoří suroviny a různá hnojiva. Kazachstán je třetím největším dodavatelem ropy a plynu do naší země (po Rusku a Ázerbájdžánu), přičemž zaujímá odpovídající podíl dodávek ve výši 10 %.

Před nedávným poklesem světové poptávky po ropě vyráběl Kazachstán přes 80 milionů tun ropy ročně (cca 1,6 milionu barelů denně). Dle odhadu Fitch Ratings díky novým nalezištím se do roku 2030 tento objem zvýší na 2,7 milionu barelů denně. Země také patři mezi světové lídry v těžbě uhlí a plynu. Kromě toho Kazachstán v roce 2009 předběhl Kanadu v objemu výroby přírodního uranu a v roce 2015 vytěžil této suroviny 23,8 tun. Další zajímavé údaje se týkají zemědělství – Kazachstán je totiž největší obilnou velmocí. V roce 2016 má úroda obilí činit cca 19 milionů tun. Vzhledem k tomu, že země spotřebuje pouze 11 milionů tun, bude zbývající přebytek odeslán na vývoz. V průměru země vyváží 7 až 8 milionů tun obilí ročně do více než 70 zemí. Vzhledem k tomu, že celková plocha zemědělské půdy činí cca 100 milionů hektarů, má spolupráce Kazachstánu a České republiky v oblasti zemědělství stále obrovské možnosti, které dosud nejsou plně využity.

Jistě, pokles světových cen surovin a obtížná ekonomická situace ve světě se do kazachstánské ekonomiky negativně promítly – jen v roce 2013 z celkového objemu exportu ve výši 82 miliard dolarů činila ropa celých 55 miliard dolarů. Pokles cen ropy a dalších surovin byl citelný, avšak celkově ekonomiku nenarušil, protože v posledních deseti letech země urychleně přechází k novému modelu růstu, orientovanému na snížení závislosti na surovinách ve prospěch technologicky špičkové výroby. V posledních letech byla přijata řada průmyslově-inovačních strategií – „Nurly Žol“, „Kazachstán-2050“ nebo „100 konkrétních kroků k realizaci pěti institucionálních reforem“. V důsledku toho se na HDP země stále více podílejí odvětví průmyslové výroby a služeb.