Tereza Spencerová: Cena EU za sankce - 100 miliard eur a 2 miliony nezaměstnaných

19.06.2015 17:25

Sankce Západu proti Rusku a ruské protisankce přijdou Evropu asi na 100 miliard eur a ohrožují na dva miliony pracovních míst, zatímco většina osob, které se ocitly na sankčním seznamu EU, větší škody neutrpěla.

Tereza Spencerová: Cena EU za sankce - 100 miliard eur a 2 miliony nezaměstnaných
Foto: Youtube.com
Popisek: Tereza Spencerová

Tak znějí závěry analýzy, kterou si u rakouského Ústavu pro výzkum hospodářství (WIFO) objednala Aliance předních evropských vydavatelství (LENA), v níž se letos v březnu spojily listy Die Welt (Německo), La Repubblica (Itálie), Le Figaro (Francie), Le Soir (Belgie), Tages-Anzeiger (Německo), El País (Španělsko) a Tribune de Geneve (Švýcarsko).

„Sankce, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli konfliktu s Ukrajinou dosáhly málo čeho, pokud je řeč o zmrazování majetku ruských politiků a oligarchů. Následná výměna sankcí ale ohrožuje více než dva miliony pracovních míst a dodatečné náklady kolem 100 miliard eur po celé Evropě,“ shrnuje analýzu WIFO španělský El País. Rakouští experti podle něj vycházejí z nejhoršího možného scénáře: „Snížení exportu, které se loni na podzim jevilo jako nejhorší varianta, se stalo skutečností,“ podotýká spoluautor studie Oliver Fritz. Dopady této situace se dají zmírnit, pokud by firmy, které už nemohou dodávat na ruský trh, našly nová odbytiště, přičemž například v zemědělství se tato tendence rýsuje, dodává.

Nejvíce ohrožené je Německo, konstatuje WIFO, které zatím oficiálně přiznává, že v obchodu s Ruskem kvůli krizi ztratilo sedm miliard eur. Analýza WIFO ale nabízí pohled na ztrátu půl milionu pracovních míst a 27 miliard eur. V Polsku může práci ztratit dalších 335 tisíc lidí, v Itálii 200 tisíc lidí, ve Španělsku pak při zachování nejhoršího scénáře přijde o práci dalších 160 tisíc lidí.

El País (spolu s Die Welt) nicméně upozorňuje, že Evropská komise ve svých vlastních analýzách nabízí zcela jiné závěry: tvrdí, že sankce na evropskou ekonomiku praktický žádný dopad nemají a dotýkají se jen malé části evropského exportu. Koncem května pak EK navíc uvedla, že veškerá negativní dopady budou beztak slábnout, přičemž HDP zemí Unie za letošní rok kvůli sankční válce s Ruskem propadne o pouhých 0,25 procenta.

El País zároveň připomíná, že EU na svůj sankční seznam od března 2014 zařadila asi 150 občanů Ruska a Ukrajiny, včetně lidí, jimž Vladimír Putin „naprosto důvěřuje“, jako například šéf tajné služby Alexandr Bortnikov nebo zástupce šéfa prezidentské kanceláře Vjačeslav Volodin. „Zdá se, že nikdo z těchto sto padesáti lidí ve skutečnosti ničím neutrpěl, přičemž majetek většiny z nich (pokud se nachází na území EU) je dál utajovaný a zůstává nedotčený,“ shrnuje deník. Například kyperské ministerstvo zahraničí potvrzuje, že na ostrově byla zmrazena aktiva v celkové výši 120 tisíc eur, zatímco irská diplomacie o zmrazování aktiv „nemá informace“. Finsko hlásí „zmrazená aktiva tu nemáme,“ a totéž platí pro Chorvatsko, Maltu, slovinsko, Slovensko nebo Španělsko. Podobně dopadají aktuální „pokusy“ Belgie a Francie zmrazit údajně kvůli pohledávkám někdejšího ropného koncernu Jukos Michaila Chodorkovského účty dvou velkých ruských státních bank, Sberbanku a VTB: obě banky potvrdily několikahodinovou blokaci účtů ve svých dceřiných firmách, nicméně s tím, že na nich jsou bez tak jen „sumy řádově v desítkách tisíc eur“.

„Za této situace lze za úspěch považovat odpověď německého ministerstva hospodářství, podle něhož bylo zablokováno 124346 eur… a dva koně,“ pokračuje El País s tím, že obě zvířata patří čečenskému lídrovi Ramzanu Kadyrovovi. V konkrétním případě to znamená, že koně nelze prodat nebo je nechat závodit s cílem dosáhnout zisku. „V České republice měly sankce také jen jednu oběť – Kadyrova a jeho koně,“ dodává El País, podle něhož z toho všeho lze vyvodit závěr, že se Evropa při odhalování bankovních účtů, majetku nebo automobilů lidí z „černého seznamu“ příliš nesnažila.

Čestnou výjimkou je Itálie, kde finanční služba loni v září zasáhla proti ruskému oligarchovi Arkadiji Rotenbergovi a zablokovala mu hotel v centru Říma, luxusní apartmán, vilu, dva byty na Azurovém pobřeží, celkem za 30 milionů eur. Je jistou ironií, že právě s italskou vládou udržuje Vladimír Putin poměrně vřelé vztahy, a že je to podle některých komentářů právě Itálie, která (i se souhlasem Baracka Obamy) zkouší v tichosti normalizovat vztahy mezi EU a Ruskem.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: O nás se bohužel rozhoduje v Bruselu. Mysleme na to u červnových voleb

11:34 Jiří Weigl: O nás se bohužel rozhoduje v Bruselu. Mysleme na to u červnových voleb

Denní glosa Jiřího Weigla