New York Times totiž s odvoláním na nejmenované „činitele spjaté s vyšetřováním“, které provádí generální inspekce Pentagonu, uvedl, že armádní představitelé „zkreslovali zpravodajská hodnocení“, aby „poskytli optimističtější výčet pokroku“ týkajícího se už rok trvajících vojenských operací proti IS. Nynější vyšetřování má zjistit, zda a případně do jaké míry nejvyšší velení upravovalo zprávy z nižších úrovní předtím, než je předalo dál, tedy Obamovi a administrativě. „Vyšetřování začalo poté, co přinejmenším jeden civilní analytik armádní tajné služby DIA úřadům sdělil, že má důkazy, podle nichž Centrální velení amerických ozbrojených sil -- štáb, který dohlíží na americké bombardování a jiné snahy proti Islámskému státu – nevhodným způsobem přepracovává závěry zpravodajských hodnocení připravovaných pro tvůrce politiky, včetně prezidenta Obamy a vládních činitelů,“ vysvětluje New York Times. Podrobnosti o tom, kdy mělo k takovým úpravám dojít a kdo je prováděl, zatím nejsou známy.
Zmíněná zpravodajská hodnocení podle NYT „vykreslují střízlivý obraz toho, jak málo byl Islámský stát za uplynulý rok oslaben“. Naopak – plně s ohledem na realitu – konstatují, že „rok trvající kampaň jen málo přispěla k oslabení řad odhodlaných bojovníků Islámského státu a že skupina v průběhu uplynulého roku rozšířila svůj dosah i do severní Afriky a Střední Asie“.
Portál Daily Beast tyto informace vzápětí rozšířil o svědectví lidí ze zpravodajské branže. Ti potvrdili, že ačkoli analytici poukazovali na to, že válka proti Islámskému státu nejde nijak dobře, „jejich šéfové jim neustále opakovali, aby si takové závěry ještě jednou rozmysleli“. Analytici byli tlačeni k tomu, aby Islámský stát pojímali jako výrazně slabší sílu, než jakou ve skutečnosti je, a celou Obamovu válku proti IS vykreslovali v mnohem růžovějších barvách, než jak tomu ve skutečnosti je. A pokud se zpráva „nahoře“ zdála být příliš pesimistickou, byla poslána „dolů“ k přepracování nebo nebyla politikům nebyla vůbec předána. Analytici tak brzy pochopili, co se od nich chce, a své závěry zpracovávali s vědomím autocenzury.
Bývalý americký diplomat Peter Van Buren, který působil v Bagdádu po Rushově agresi, podotýká, že upravování zpravodajských informací k „obrazu svému“ nikdy nekončí ničím dobrým, přičemž připomíná falešný narativ o vítězství ve Vietnamu nebo právě Bushe, kdy byli zpravodajci tvrdící, že Saddám Husajn žádné zbraně hromadného ničení nemá, umlčováni ve prospěch smyšlenek.
Lhaní o realitě může na jedné straně vysvětlovat „těkavost“ amerického postoje k válce v Sýrii, na straně druhé pak pochybné výsledky Obamovy „války proti IS“, která každý den stojí asi 10 milionů dolarů, a v neposlední řadě i to, proč tento pojem – znovu, při pohledu na realitu – už delší dobu uvádím výhradně v uvozovkách.
Generálové z CENTCOM nicméně svůj postup obhajují s tím, že jednali podle všech myslitelných pravidel. Jen to, že například od DIA požadovali „zpětnou vazbu“, neznamená, že její zjištění musejí zapracovat do konečné zprávy určené pro politiky, a že jen CENTCOM jako „primární agentura“ ve válce má právo rozhodovat o tom, co pošle dál, a co nikoli.
Bude mimochodem zajímavé sledovat, jak Pentagon zdůvodní, že bojovníci Daeše na severu Sýrie vytlačili oddíly dnes už přece jen „dosluhující“ Svobodné syrské armády (FSA) z několika vesnic nedaleko města Márea u tureckých hranic. Toto vítězství Islámského státu se totiž odehrálo na území, které si USA spolu s Tureckem vyhlédly pro vyhlášení tzv. „bezpečné zóny“. A ta měla být „IS-free“ a určená výhradně pro proamerické rebely. Je ironií osudu, že v této oblasti byla ještě na počátku srpna syrská frančíza Al Kajdy, Fronta al Nusrá, ale ta se na žádost Turecka stáhla, aby uvolnila prostor pro „bezpečnou zónu“. Její místo zaujali Západem podporovaní rebelové z FSA a -- stejně jako ve většině jiných případů -- byli vzápětí poraženi Daešem. Jinými slovy, „západní“ rebelové nejsou s to „bezpečnou zónu“ ubránit, aby byla „bezpečná“, přičemž zároveň platí, že Fronta al Nusrá by pro Daeš v této oblasti byla mnohem těžším oříškem.
A další „jobovkou“ je smrt jednoho z velitelů FSA, plukovníka Džamíla Raadúna, který se stal obětí pumového útoku přímo „v bezpečí“, konkrétně v turecké Antakii. Guvernér Antakije má za to, že Raadún zahynul v důsledku sporů mezi jednotlivými rebelskými a džihádistickými skupinami bojujícími v Sýrii, ale Ankara tvrdí, že ho mají na svědomí agenti režimu Bašára Asada. Raadún byl jedním z posledních rebelů placených přímo z Washingtonu, ale přesto Spojené státy v médiích často kritizoval: tu mu dodávaly málo zbraní a munice, jindy si stěžoval, že americké nálety na Al Kajdu vyvolávají u džihádistů potřebu vyřizovat si účty s USA prostřednictvím právě útoků na FSA. Právě při jednom takovém „odvetném kroku“ Al Kajda nedávno v libanonském Arsálu zabila vrchního velitele FSA Abdalláha Husajna Rifáího.
A aby toho všeho nebylo málo, stále více expertů poukazuje na to, že se „nedaří“ ani halasně proklamovaným snahám uzavřít Islámskému státu finanční kohoutky. Opatření přijatá krátce po 11. září totiž nepřinášejí žádné přesvědčivé výsledky, bez ohledu na to, že někteří „insideři“ o „skomírající válce proti teroristickým financím“ mluví už od roku 2005…
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
