První informace o zločinech Banca de Ekonomii (BEM), Banca Sociala a Unibanky se objevily už loni v listopadu, kdy moldavská centrální banka na tyto finanční ústavy uvalila režim zvláštní správy. Letos v květnu pak šéf moldavského parlamentu Andrian Kandu na svém blogu zveřejnil důvěrnou zprávu, kterou připravila americká agentura Kroll, mimochodem táž, kterou si kdysi Karel Schwarzerberg najal k „prošetření“ kolegy Čunka. A „krollovci“ nyní dospěli k závěru, že jmenované banky z iniciativy osmadvacetiletého moldavského oligarchy Ilana Šora „bez jakéhokoli očividného obchodního důvodu“ začaly brát úvěry v jiných bankách, přičemž úvěry z jedné banky šly na splátku dluhů ve druhé atd. Podle Kandua to bylo čiré finanční letadlo.
Zmíněné tři banky si napůjčovaly celkem 750 milionů dolarů (i s úroky tak získaly přes miliardu), podle všech „náznaků neměly v úmyslu nic vracet“ a dnes už neexistují, neb vyhlásily bankrot. Kroll konstatuje, že jen 25. a 26. listopadu loňského roku Shorovy firmy vyvedly z Moldovy do „tajných offshoreových společností“ 600 milionů dolarů, což není možné jen tak – Šor musel mít vlivné přátele a spolupachatele, včetně „lidí z vlády“, usuzuje Kroll.
Kdo je Ilan Šor?
Mladík, který je v desítce nejbohatších lidí v nejchudší zemi Evropy, se narodil v Tel Avivu, kam jeho rodiče emigrovali ze Sovětského svazu už v 70. letech minulého století, ale už ve dvou letech se s ním vrátili zpět do rodného Moldavska. Podle některých zdrojů otec mladému Ilanovi žádný velký majetek neodkázal, podlejiných ano, nicméně v nepřehledné změti informací a fám se rýsuje obrázek mladého muže, který se 100 miliony dolarů (reálnými nebo vymyšlenými) v kapse našel cesty k lídrům nezávislé postsovětské Moldovy včetně třetího prezidenta, komunisty Vladimira Voronina, který do funkce nastoupil v roce 2001, a premiéraVladimira Filata. Voronin stál sice v čele komunistické strany, ale v žádném případě nebyl proruský. V roce 2003 odmítl ruské plány na řešení problému Podněstří, před deseti lety odmítl účast na moskevské přehlídce k 60. výročí konce druhé světové války, vyvedl Moldovu z ruského ekonomického prostoru a zaměřil se na euroatlantickou integraci.
Právě tehdejšímu premiérovi Filatovi měl Ilan Šor předestřít nápad s oficiálním pašováním cigaret a alkoholu v rámci monopolizace sítí „duty free“, načež spolu z Moldovy vyhnali francouzskou společnost Le Bridge, která měla tuto oblast do té doby pod kontrolou. Následovalo podmaňování bank, z nichž jako první byla tunelována BEM. Už na jaře 2013 parlament zahájil šetření Šorových aktivit v BEM, načež měl Filat nařídit svému ministrovi financí Negrucovi, aby vše zametl pod koberec, ale ten si nejprve vzal dovolenou a posléze raději rezignoval na funkci jako takovou a vystoupil i z vládní strany. V té době ještě Voronin, který o křeslo prezidenta přišel po tzv. Twitterové revoluci v roce 2009, s Filatem dál létali Šorovým soukromým letadlem a prezident mu byl i za svědka na svatbě, za což od Šora dostal dar – vlastní televizní stanici a k tomu i pravidelné vyplácení mezd lidem v aparátu moldavských „prozápadních“ komunistů.
Bývalý premiér Ion Sturza, který už předtím pro jistotu uprchl do Rakouska, z exilu v září 2013 potvrdil, že Ilan Šor má díky svým spolupachatelům ve vedení státu diplomatický pas a jeho soukromý tryskáč využívají všichni moldavští mocní. Výměnou za to vláda mimo jiné zakázala prodej alkoholických nápojů po 22. hodině, což se ale nevztahuje na obchodní síť patřící Šorovi – jeho poslíčci na kolech po nocích rozvážejí tisíce lahví whisky, vodky a dalších…
Aktuálně se Ilan Šor kvůli „zmizelé“ miliardě nachází v luxusním domácím vězení, v němž ho kromě policie chrání i soukromá bezpečnostní agentura. Kandiduje přitom ale v blížících se místních volbách, což muzaručuje imunitu před soudním stíháním a současně odmítá veškerá obvinění s tím, že Kroll postavil celou kauzu na vodě, zatímco on sám je připraven doložit svou bezúhonnost dokumenty. Nicméně, jím zmiňované papíry podle všeho zůstaly ve volkswagenu, který shořel v Jalověních, městečku nedaleko Kišiněva. Vůz patřil agentuře, která nyní Šora hlídá, a měl být unesen i s 12 pytli dokumentů souvisejících s mizejícími miliony z BEM. Podle policie automobil shořel za „podezřelých okolností“. Andrian Kandu má za to, že si jen hlupák může myslet, že se spáleným autem zmizí všechny problémy, protože „peníze za sebou zanechávají stopy“. Ale Ilan Šor kontruje tím, že zatímco je vyšetřován, nemůže celou kauzu komentovat, ale „přijde čas, kdy řekne pravdu“, která otřese celým moldavským establishmentem a „vyvolá změnu státního uspořádání“.
Body pro Moskvu
Na celé kauze je pozoruhodné, že se odehrála během šesti let prozápadních vlád a za neustálé spolupráce s Evropskou unií, která v rámci (aktuálně skomírajícího) projektu Východního partnerství vedla Moldovu k „reformám“, které je třeba „ještě více urychlit“. Kišiněv podepsal asociační smlouvu s EU v roce 2013.
Jak konstatuje třeba New York Times, skandál v malé, ale politicky a etnicky nesmírně komplikované Moldově se stal „politickým dárkem“ pro proruskou Socialistickou stranu, které podle všeho v červnových místních volbách pomůže nabrat více hlasů. „Čím více peněz nám Evropa dává, tím víc naši oligarchové kradou,“ cituje deník šéfa socialistů Igora Dodona. Prozápadní Kandu sice poukazuje na to, že „dojnou krávu“ si z bank udělaly někdejší „levicové“ vlády, tedy vlády komunistů, ale to může být argument pro Západ, nikoli pro místní, kteří realitu znají. Neochota současné vlády, která ve volbách na konci roku 2014 zvítězila jen díky hlasům odevzdaným v zahraničí, bojovat proti korupci vyhání do ulic tisíce lidí a už letos v březnu pomohla do čela Gagauzské autonomie dosadit proruskou kandidátku. Právě Gagauzie přitom může aktuálně posloužit jako model toho, co čeká sousední a do budoucna zřejmě federalizovanou Ukrajinu ve vztahu s Donbasem.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
