Tereza Spencerová: Rusko i džihád se shodují - USA jsou v Sýrii ztracené

19. 9. 2016 10:49

Pokud USA nejsou s to naplnit své závazky, které ze smlouvy s Ruskem vyplývají, jak dlouho je asi budou dodržovat Rusové, Syřané, Íránci, Hizballáh, iráčtí šíité…?

Tereza Spencerová: Rusko i džihád se shodují - USA jsou v Sýrii ztracené
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka USA

Spojené státy dál tají obsah smlouvy s Ruskem o Sýrii a nechtějí s ní seznámit ani své evropské spojence, a tak se jednání Rady bezpečnosti OSN, původně plánované na sobotu, stalo bezpředmětným. Zatímco oficiálně je pokračující utajování smlouvy vysvětlováno snahou „soustředit se na plnění dohody“, důvěryhodněji znějí poukazy na hluboký rozkol mezi americkým ministerstvem zahraničí a Pentagonem – zatímco John Kerry s Barackem Obamou by rádi „kariéru“ v této administrativě završili „mírovou“ dohodou, ministr obrany Ashton Carter vnímá Rusko jako jasného nepřítele, díky jehož „hrozbě“ dostává Pentagon další a další miliardy dolarů ze státního rozpočtu, a možná by rád navíc ve funkci pokračoval i za Hillary Clintonové v Bílém domě, k čemuž se mu „mír s Ruskem“ pranic nehodí, neboť Hillary válku v Sýrii oznámila už koncem července. Odtajněná dohoda by tak jen ještě více zkomplikovala předvolební chaos v USA a roztříštila řady obou politických stran. „Nahoře, ve speciálně zajištěné místnosti, Kerry nervózně čekal na odpovědi,“ popisuje například Washington Post hodiny před podpisem smlouvy. „Uprostřed telekonference s nejvyššími činiteli Obamovy rady pro národní bezpečnost Kerry čekal, až ministerstvo obrany najde svého právního poradce, aby svým podpisem zpečetil jednu z mnoha položek dohody, kterou ministr obrany Carter zpochybnil.“ Svou roli podle všeho sehrála i skutečnost, že se Pentagon chce „soustředit na Irák a nechtěl nic, co by bylo spojené se Sýrií,“ včetně čehokoli, co by se týkalo i boje proti Daeši protože „v Pentagonu všichni znají Irák, ale v Sýrii nechápou vůbec nic“, cituje WP nejmenovaný informovaný zdroj.

Dalším významným důvodem, proč USA nechtějí přistoupit na ruský požadavek smlouvu zveřejnit -- podle Moskvy je to nezbytné, aby se předešlo „tradičnímu“ vzájemnému obviňování z jejího porušování -- bude podle všeho i míra amerických ústupků. Čím dál podrážděnější Kreml proto začíná obsah smlouvy pomalu odhalovat sám. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov například konstatoval, že se smlouva vůbec nezabývá budoucností Bašára Asada, protože to je „přece výsostně syrská otázka“. Už jen to lze považovat za americkou „kapitulaci“, neboť právě „změna režimu“ byla prvotním cílem, s nímž USA k válce v Sýrii v roce 2011 přistoupily.

Obě strany se sice dohodly, že nebudou zveřejňovat „druhou část smlouvy“, ať už je tím myšleno cokoli, nicméně dohoda prý předpokládá, že od zahájení příměří začne proudit humanitární pomoc do Aleppa a dalších obklíčených měst. Dodávky do Aleppa ovšem mají putovat v zaplombovaných nákladních vozech, které mají mít – heště než celou agendu převezme OSN -- pod kontrolou pracovníci syrského Červeného půlměsíce a plomby má po cestě kontrolovat syrská armáda. Do Aleppa se tak mají dostat potraviny či oděvy, ale nikoli zbraně nebo přímo džihádisté. Z města přitom mohou volně odejít všichni, kdo o to projeví zájem, a to včetně džihádistů se zbraněmi, a budou moci jít, kam se jim zlíbí. Naplnil by se tak dávný požadavek Ruska a Damašku, aby džihád přestal využívat obyvatele města jako faktické lidské štíty. Dohoda rovněž prý stanoví, že syrské letectvo bude moci podnikat nálety na nepřátelské pozice, ale pouze v koordinaci s ruským velením a navíc jen v přísně vymezených oblastech. Tyto podrobnosti o smlouvě ovšem zveřejnil ruský politický bulvár Komsomolská Pravda, a tak je otázkou, do jaké míry jsou přesné.  

Rusko si v každém případě stěžuje, že americká strana ani týden po podpisu dohody nezačala plnit žádný z dojednaných bodů, což je prý také hlavní důvod, proč Rusko prodloužením příměří o další tři dny zkouší dát Spojeným státům víc času. Syrská armáda se ve čtvrtek mezitím podle dohody stáhla od dálnice Castello, která je hlavní zásobovací tepnou pro Aleppo, nicméně o den později znovu zaujala své pozice, protože „umírnění“ džihádisté pokračovali v útocích, a tak OSN pomoc do Aleppa stále odkládá – má sice záruky bezpečnosti ze syrské strany, ale nikoli od rebelů, kteří humanitární pomoc dál blokují. A americká strana trvá na tom, že koordinace útoků proti Al Kajdě a Daeši může začít až ve chvíli, kdy Rusko „využije svého vlivu“ a zajistí bezpečný průjezd dodávek humanitární pomoci po celé Sýrii. Moskva si naopak stěžuje, že americké letectvo monitoruje situaci nad Aleppem, ale nedělí se s ruským velením o získané informace, naopak, opakovaně zkouší sledovat i ruské základny v Sýrii…

Džihád mezitím využívá příměří k přeskupování sil, přičemž nová koncentrace jeho bojovníků je hlášena z provincie Hamá, kam se prý přesunulo na pět tisíc ozbrojenců s nejméně dvaceti tanky a obrněnými vozidly. Další útok džihád podnikl přímo na damašském předměstí Džóbar. Přestřelky se odehrávaly v oblasti u Báb al Túma, jedné z bran do damašského Starého města, načež armáda zatlačila džihádisty zpět mimo město. Rusko v rámci „příměří“ podniklo první nálety na džihádistické pozice u Aleppa a na severu provincie Homs.

Americké letectvo pro změnu „omylem“ zaútočilo na pozice syrské armády v obklíčení u Dejrizoru, kde syrská armáda bojuje proti Daeši, přičemž zabilo přes osm desítek syrských vojáků a dalších asi sto jich zranilo… Jde to „jasný důkaz“, že USA podporují Daeš, konstatuje Damašek, zatímco Rusko mluví o americké „záměrné provokaci“. Nejmenované americké vojenské zdroje připouštějí, že nálety byly vedeny s využitím amerických zpravodajských údajů vyhodnocujících vhodné cíle. (Do jaké míry je ale pravděpodobné, že ony „zpravodajské“ informace dodal nějaký džihádistický „umírněný“ návodčí, aby vtáhl USA do přímé války se Sýrií? A do jaké míry je pravděpodobné, že Pentagon nemá možnost dodávané údaje ověřovat?) Oficiálně ovšem USA vyjádřily „lítost“, posléze ale na půdě Rady bezpečnosti OSN zkritizovaly ruskou snahu svolat k náletům mimořádné zasedání RB OSN. Vinu za masakr USA hodily na syrskou vládu, která je prý plně odpovědná za to, co se odehrává v Sýrii a nyní se jen v OSN snaží „odpoutat pozornost“ od toho, co se odehrává na místě. A podle očekávání obvinily Rusko z neplnění dohody… (Dejrizor, domov mimo jiné početné křesťanské arménské menšiny na východě Sýrie, je v obklíčení Daeše a posléze jiných protiasadovských sil poslední tři roky a tamní obyvatelstvo tvoří nejpočetnější – a Západem nejpřehlíženější -- obklíčenou komunitu v Sýrii a zásoby do města lze dodávat pouze vzdušnou cestou.)

„Příměří nevydrží,“ cituje agentura Reuter´s jednoho z džihádistických velitelů z Aleppa. „Není možné, aby Rusko, které vede válku proti lidu, získalo příměří, protože není možné, aby bylo sponzorem dohody, když ve dne v noci bombarduje, zatímco druhá strana – Amerika – převzala roli diváka.“

Lekce z Al Raí

Je ironií, že v posledním bodě se Rusko s džihádisty -- z různých úhlů pohledu -- vlastně shoduje. „Nedostali jsme odpověď na jedinou písemnou žádost o informace ohledně porušování příměří ze strany ozbrojených skupin kontrolovaných Spojenými státy. Americká strana odmítá i telefonická jednání, včetně těch už předem domluvených,“ postěžovalo si ruské ministerstvo obrany. „Svědčí to o tom, že USA nemají situaci v Sýrii pod kontrolou a nejsou připraveny přijímat opatření, jimiž by donutily ozbrojence, které mají pod kontrolou, aby začali plnit režim ukončení bojových akcí.“

Roli diváka, který v syrském válečném „teátru“ bloumá bez lístku a hledá, jestli někde nezbylo volné místo, nejlépe dokládá „kauza Al Raí“. Pentagon se dohodl s Ankarou, že se jeho speciální oddíly připojí k turecké invazi na severu Sýrie, s níž už předem vyjádřily souhlas Rusko, Sýrie i Írán. Účelem akce byl „společný boj proti Islámskému státu“, nicméně celkem USA do této operace vyslaly asi 40 mužů, a když se asi šest z nich objevilo v Al Raí, Tureckem sponzorovaná a Západem protežovaná Svobodná syrská armáda (FSA), po pět let na seznamu „umírněných rebelů“, pohrozila, že Američany zabije. Západní propaganda oddíly FSA vždy vydávala za sekulární, nyní ale vzduchem létaly nadávky typu „bezvěrci“, „prasata“ nebo „prašiví psi“, kteří chtějí „vést křížovou výpravu proti Sýrii a islámu“. (VIDEO) Američtí vojáci z Al Raí prchli a turecká armáda, která svůj postup prostřednictvím „horké linky“ koordinuje s tou ruskou, je fakticky vzala pod svou ochranu, byť podle amerických prohlášení u turecké armády působí v roli „poradců“.

Některé zdroje soudí, že nevraživost FSA vyvolala americká podpora syrským Kurdům, kteří v čele koalice Syrských demokratických sil (SDF) bojují mimo jiné i proti FSA. Podle jiných názorů ostrou reakci FSA vyvolalo „náhodné“ americké bombardování oddílů FSA jižně od Al Raí. Faktem je, že oddíly kurdské YPG nad svým Tal Abjádem u tureckých hranic vyvěsily americké vlajky, zřejmě ve snaze odradit tak tureckou armádu od útoků, což se pro změnu nelíbí ani Pentagonu, který se snaží po puči urovnávat vztahy s Ankarou, na druhou stranu lze ale současně předpokládat, že Západ v Sýrii získal v bojovnících FSA dalšího nepřítele a bojem na straně Turecka tyto řady brzy posílí i Kurdové. K tomu se objevují zprávy, podle nichž se ke spojení s Al Kajdou chystá největší „syrská“ džihádistická skupina Ahrár aš Šám; její velitelé příměří odmítli hned po podpisu rusko-americké dohody, bez ohledu na fakt, že je USA – Rusku navzdory – spolu s dalšími teroristy zanesly na svůj seznam „umírněných“ džihádistů, na něž se nesmí útočit. Podle Ruska je právě Ahrár aš Šám za většinou útoků porušujících příměří.

FSA, Ahrár aš Šám a spousta dalších džihádistických organizací přitom už před lety prošla „schvalovacím procesem“ v CIA, díky čemuž dostaly západní zbraně, včetně protitankových a protileteckých raket. Nyní zřejmě nastává čas, kdy se – přesně podle mnoha historických paralel – obracejí, připraveni se zpečetit svou alianci s Al Kajdou či Daešem a kousnout do ruky, která je až dosud živila. „USA nemohou pokračovat v podpoře všech, kdo proti nám bojují, včetně Ruska a Kurdů, a očekávat přitom, že s nimi budeme dál nadšeně spolupracovat,“ cituje MEE nejmenovaného bojovníka džihádistické skupiny Núr Addín Zanakí, která koncem července proslula videem, na němž „umírnění“ rebelové podřezávají krk palestinskému chlapci. „Podporují Kurdy, kteří proti nám bojují po celém Aleppu. Dovolují syrskému režimu využívat letectvo, aby nás denně masakrovalo. A teď chtějí vojensky spolupracovat s Ruskem na boji proti skupinám, které bojují proti Asadovi, aby tak Asad mohl zvítězit. Musejí si uvědomit, že jejich akce mají také své důsledky.“

Případ z Al Raí ukazuje bizarní a nebezpečnou americkou politiku v Sýrii, která se ne a ne rozhodnout, na čí stranu se má postavit. Z hlediska vojenskoprůmyslového komplexu je to ale pochopitelné – pokračující válka v Sýrii je lepší než mír. Americká nekonečná „válka proti terorismu“ z kapes daňových poplatníků do kapes zbrojovek, žoldáckých armád a spřízněných politiků přesunula až dosud bezmála pět bilionů dolarů, a jistě dokáže i víc.

Dohoda s Ruskem nebude zveřejněna, stojí si na svém americké ministerstvo zahraničí, protože „se dotýká citlivých otázek, které by v případě zveřejnění, podle našeho názoru, mohly být zneužity“. Při utajení jejího znění se bude lépe podvádět, i když ani zdaleka není jasné, zda to vůbec ještě půjde stejně snadno jako v případě Jugoslávie, Iráku nebo Libye. K tomu se ale neprovalí neschopnost USA prosadit svoji část smlouvy, tedy přimět „umírněné“, aby se umírněnými“ opravdu a konečně stali a odpojili se od Al Kajdy a Daeše. Pokud ale jsou USA opravdu jen „divákem“, který už nemá skoro nic a skoro nikoho v Sýrii pod kontrolou, proč onu smlouvu vlastně podepisovaly? A pokud USA nejsou s to naplnit své závazky, jak dlouho je asi budou dodržovat Rusové, Syřané, Íránci, Hizballáh, iráčtí šíité…?

Během pár hodin příměří oficiálně skončí a je zcela jisté, že tento čas k přeskupení a doplnění munice nevyužili jen džihádisté (se Saúdy za zády). Pro džihád se ale mohou nadcházející týdny proměnit ve skutečně existenciální boj.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miroslav Macek: Těch pár zbylých cukrovarů je konečně v těch „správných“ cizích rukou

13:29 Miroslav Macek: Těch pár zbylých cukrovarů je konečně v těch „správných“ cizích rukou

Úterní glosy Miroslava Macka