Tento americký model jsme přijali i s chlupy: tváříme se, že tito experti jsou pravdomluvní a odborní, neb jsou díky různým grantům či příspěvkům filantropů zbaveni nutnosti se „prodávat" kvůli prostému přežití. Jistě, nemálo kriticky uvažujících lidí je s to takovou virtuální realitu vnímat, nicméně zdá se, že pohár trpělivosti přece jen přetekl, neboť proti ní zničehonic vytáhl do boje i list New York Times. V honbě za penězi prý taková „nezisková" analytická centra razí témata, která jsou důležitá hlavně pro jejich korporátní sponzory, a ve výsledku tak – aniž by přišli o své výhody typu neplacení daní – stírají hranici mezi odbornými analýzami a obyčejným lobbingem. New York Times si posvítil na hojně citovaný a náležitě respektovaný Brookingsův institut, jemuž kdosi – dnes je to v módě – „hackl" e-mailovou poštu a odhalil tak, že například americký bankovní gigant JPMorgan Chase, počítačový Microsoft nebo japonský elektronických koncern Hitachi lidem od Brookingsů posílali závratné sumy za podmínky, že slavná „univerzita bez studentů" zajistí korporacím „výhodu" při jednání s americkou administrativou.
„Podobné dohody podepsala mnohá analytická centra," shrnuje NYT. „A tak se často stávají hybateli korporátního vlivu a brandingových firem v takových oblastech, jako je prodej zbraní do světa, mezinárodní obchod, systémy správy dálnic nebo stavebnictví." A cituje senátorku Elisabeth Warrenovou: „Ty koncerny si spočítaly, že když dají těmto neziskovkám desítky milionů, zajistí si tím díky ovlivnění debat ve Washingtonu celé miliardy." Roční rozpočet Brookingsova institutu se za posledních deset let zdvojnásobil na 100 milionů dolarů, Americký podnikatelský institut vynaložil 80 milionů na své nové sídlo ve Washingtonu, kde stojí na dohled od sídla Centra strategických a mezinárodních výzkumů, jehož výstavba přišla na 100 milionů. „Šéfové těchto organizací přitom rozhodně odmítají, že by byli jen nástrojem korporátních vlivů," podotýká New York Times, „a ujišťují, že se prostě spojují se sponzory, kteří mají konkrétní a jasné cíle."
Není zcela zřejmé, proč si New York Times, který v prezidentské kampani nekriticky straní Hillary Clintonové a tradičně vyjadřuje zájmy kruhů kolem amerického ministerstva zahraničí, vyšlápl zrovna na Brookings Institute a další špičkové představitele „NGOismu". Nicméně, ačkoli Amerika je v mnohém nadále naším nekritizovatelným vzorem, v posledních dnech se ukázalo, že například mediálně takřka všudypřítomné Evropské hodnoty šly na žebrotu: Žádají e-mailem své stoupence o jakýkoli finanční příspěvek, aby mohly dál sledovat zločiny Kremlu a vytvářet následně podmínky pro opětovné zavedení cenzury v Čechách a na Moravě. Že by jejich sponzorům chyběly „konkrétní a jasné cíle"?
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
