Tereza Spencerová: Summit v Rize (s medvědem za krkem)

23.05.2015 22:35

Evropská unie se očividně rozhodla nezhoršovat dále vztahy s Ruskem, což může vést až k úplnému konci „ukrajinského dobrodružství“.

Tereza Spencerová: Summit v Rize (s medvědem za krkem)
Foto: Youtube.com
Popisek: Tereza Spencerová

Summit Východního partnerství v Rize dopadá z pohledu Ukrajiny podle očekávání, tedy neúspěšně. Je zajímavé, že kyjevská vláda pro domácí média ukazovala svaly a hrozila, že krach summitu nastane ve chvíli, kdy Ukrajina nezíská vyhlídky na členství v Unii, zrušení víz, další miliardy či asociační smlouvu, zatímco pro západní média byla mnohem zdrženlivější a vlastně ani žádné požadavky nepředkládala, a tak o nich například eurokomisař pro rozšiřování Johanes Hahn „prý ani nevěděl“. Je zřejmé, že „i kdyby věděl“, na výsledcích summitu by to nejspíš nic neměnilo. Petro Porošenko sice v tradiční ukrajinské „vyšivance“ budil v Rize jen samé přátelské úsměvy, premiér Arsenij Jaceňuk vyzýval EU, aby se nebála Ruska, ani slova „rozšíření“, ale šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se už první den jednání vyjádřil jasně: „Z hlediska členství v EU musíme rozhodně zdůraznit, že evropská perspektiva neexistuje pro žádnou z těchto zemí (v projektu Východního partnerství jsou kromě Ukrajiny také Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie a Moldova). Nejsou na to připraveny a my také ne.“ 

Jak podotýkají Thomas de Waal a Richard Youngs z Carnegie Endowment for International Peace, „prioritou evropských vlád je snaha nerozhoupat loďku s Ruskem a neohrozit tak mimořádně křehký klid, který jen tak tak drží v Donbasu.“ Tomu odpovídá i dikce chystané závěrečné deklarace, která (zatím jen „prý“) v souvislosti s ukrajinskou krizí vůbec nezmiňuje Rusko: „Kroky vůči Ukrajině a události v Gruzii v roce 2014 ukázaly, že základní principy suverenity a územní celistvosti v mezinárodně uznaných hranicích nemohou být v 21. století v Evropě brány jako dané.“ Text je důsledkem faktu, že „v místnosti s námi byl medvěd,“ cituje Financial Timesnejmenovaného západního diplomata. „Vyšel nám z toho proto typický evropský kompromis: formulace je složena ze slov, jimž vlastně nikdo ani nerozumí.“ Je poměrně bizarní, že se Porošenko chlubí, že Ukrajinadokázala zmíněný text „vylepšit“, aniž by ovšem prozradil jak… 

Evropská unie se totiž v Rize raději soustředí na své vlastní zájmy. Aktuálně tolik nepopulární vyhlídka na záplavu (ukrajinských) imigrantů znovu odkládá dohodu o bezvízovém styku s Ukrajinou a Gruzií. Místo toho je na programu jednání o „partnerství v mobilitě“ s Běloruskem, donedávna „poslední diktaturou v Evropě, která by v omezeném režimu umožnila Bělorusům pracovat legálně v zemích EU. Summit rovněž opětovně nastartoval vztahy s Arménií, která byla až dosud pod ruským vlivem, a velkou pozornost a nadšení soustředil na Ázerbájdžán, klíčový stát pro unijní snahy diverzifikovat zdroje zemního plynu (byť ázerbajdžánský plyn situaci neřeší, protože by podle všeho dokázal pokrýt jen spotřebu Řecka a Bulharska. Vzhledem k blížícímu se konci frackingové bubliny v USA nemá velký smysl ani snaha EU rychle se napojit na americké plynové kohoutky.) Nicméně, všechny tyto plány mají už nyní své trhliny – ázerbajdžánský prezident Ilhan Alijev do Rigy ani nepřijel a Bělorusko s Arménií jsou členy ruského Euroasijského svazu, což plnohodnotnou ekonomickou a politickou integraci s EU v praxi vylučuje. Zbývajícími „skutečnými zájemci“ jsou pak Ukrajina, Moldova a Gruzie, ale „v jejich případě EU proces brzdí sama,“ shrnuje situaci kolem skomírajícího „Východního partnerství“ třeba The Guardian. A zatímco šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová má rižský summit za „nesensační, ale důležitý“, třeba v Gruzii sílí pocit rozčarování z EU a s ním i popularita Euroasijského ekonomického svazu. 

Ústup Západu z Kyjeva svým způsobem započal už únorovou dohodou Minsk II, na obrátkách nabral pro cestě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho do Soči, a tak se zdá, že rižský summit je jen pokračováním nastoleného trendu z posledních měsíců a týdnů. Nicméně míru západního obratu v ukrajinské kauze naznačuje text, který se objevil na webu ruského prezidenta. Záznam Putinova jednání s některými ministry totiž vyvolává pocit, že se EU chystá své „ukrajinské dobrodružství“ zcela ukončit. V kostce: ministr hospodářství Alexej Uljukajev na zasedání Putinovi sděluje, že „dosáhl u eurokomisaře pro obchod i ukrajinského ministra zahraničí pochopení“ pro ruskou pozici a ruské dodatky k asociační dohodě s Ukrajinou, v červenci zasednou pracovní skupiny a vytvoří „protokoly“, a ve finále se asociační dohoda s Ukrajinou stane jen jednou z řady stejně významných smluv, které budou vzájemně provázány a podmíněny. „Buď dosáhneme přijetí právně závazných dokumentů, nebo budeme jednat podle vládního usnesení číslo 959,“ odvolává se Uljukajev na usnesení, které umožňuje zrušit ruskou dohodu o volném obchodu s Ukrajinou. Ruský ministr pak mezi změnami, které Moskva prosazuje do asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, jmenuje třeba oblast celních regulací, celní správy a elektronické dokumentace pohybu zboží, zpřísnění kontroly ukrajinského zboží při dovozu do Ruska, nutnost ponechání svobodné volby ukrajinských exportérů, kam chtějí svou produkci vyvážet, nebo zachování jednotného energetického systému mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud EU s těmito požadavky opravdu souhlasila, z obchodní části stávající asociační smlouvy nezbude takřka nic. Rusko bylo pro Ukrajinu největším trhem a lze předpokládat, že by se na něj ukrajinští exportéři – při pohledu na „nedostupné“ trhy unijní – zase rádi vrátili. Pokud se navíc Rusku podaří udržet Donbas v jeho současné „konferederační“ náladě, s níž vylučuje jak propojení Novoruska, tak i nezávislost obou „lidových“ republik, dveře k normalizaci se mohou začít opatrně otevírat. 

Pokud je tomu opravdu tak, jak tvrdí Uljukajev, je na obzoru zcela jiný vývoj, než jaký předpokládal Majdan. Lze proto očekávat novou vlnu politické nestability a masové protesty, ale nejdůležitějším se nyní jeví samotný náznak, že EU i USA začaly s Ruskem znovu jednat, a co víc, akceptovat jeho požadavky. Jinými slovy, ustupovat. 

Tož tak. 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Šéf kyjevského parlamentu Volodymyr Hrojsman si není jistý, zda podepsal zákon, jímž byl svržený prezident Janukovyč oficiálně zbaven funkce. Je tedy možné, že Ukrajina má fakticky prezidenty dva.

-- Šéf Rady národní bezpečnosti Olexandr Turčynov chce na ukrajinském území americkou protiraketovou obranu, požaduje odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT a po Turecku chce, aby nevpouštělo ruské lodě do Bosporu. Kreml vnímá případný raketový deštník na Ukrajině jako ohrožení svých zájmů a slibuje odplatu.

-- Ukrajina (překvapivě až nyní) ukončila platnost pěti vojenských smluv s Ruskem.

-- Zákon o dekomunizaci na Ukrajině ohrožuje svobodu slova, míní OBSE. Porošenko polskému prezidentovi Komorowskému slíbil, že zruší ty paragrafy, které trestají kritiku banderovců. 

-- Rusko Severoatlantické alianci zakázalo používat své území k transportu dodávek vojákům do Afghánistánu.

-- Kyjevský parlament povolil vládě nesplácet dluhy zahraničním věřitelům a vyhlásit tak technický státní bankrot. Držitelé ukrajinských obligací my se měli obětovat, radí americké ministerstvo financí věřitelům, zatímco Kyjevpožaduje odpuštění (alespoň části) dluhů. Putin Kyjevu připomíná dlužných 25 miliard dolarů. Odmítnutí splátek EU považuje za vnitřní záležitost mezi Kyjevem a věřiteli.

-- Jaceňuk zve do vlády někdejší hvězdu oranžové revoluce Julii Tymošenkovou.

-- Dcerky šéfa ukrajinské dopravní policie Jeršova jezdí v porsche po mejdanech s Paris Hiltonovou. Luxusní věci prý mají od obdivovatelů, brání dcerky nezkorumpovanou čest svého otce, který už ale beztak přišel o funkci. Vystřídal ho devětadvacetiletý chlapík se zkušeností z firmy, která prodávala lístky na hromadnou dopravu. Jeršovovým sousedem v domě na pozemku za 140 tisíc dolarů je i šéf kyjevské správy ministerstva vnitra… 

-- Obyvatelé Donbasu, kteří před válkou uprchli do Ruska, se chtějí vrátit domů s ruskými pasy

-- Ukrajinská tajná služba je připravena „k dialogu“ s Amnesty International o „údajném“ mučení zajatců.

-- USA bez ohledu na výrok soudu po Rakousku dál požadují vydání ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše, o nějž má nově zájem i Rusko. Sám Firtaš se mezitím prý chystá prostě domů… 

-- Ukrajinská prokuratura má za to, že si poslanec parlamentu Melnyčuk, někdejší velitel neonacistického praporu Ajdar, zorganizoval svou vlastní zločineckou bandu.

-- Kvůli sankcím a následnému propadu rublu zkrachovala v Rusku polovina cestovních kanceláří.

-- Přes 80 procent Rusů odmítá sňatky osob stejného pohlaví.

-- Ukrajina v oblasti bojů na východě země oficiálně přestala aplikovat konvenci o ochraně lidských práv.

-- Moldova zakázala vysílání ruských televizí.

-- Mezinárodní měnový fond předpovídá zhoršení ruské ekonomiky.

-- Kyjevská policie se ve čtvrtek před parlamentem střetla s demonstranty „finančního Majdanu“. Zraněni byli čtyři policisté, zatčen prý nebyl nikdo.
 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…