K těm nejzajímavějším se zcela jistě řadí odvolání Viktora Janukovyče z funkce ukrajinského prezidenta. Ze země v obavách o svůj život uprchl už během Mejdanu, v noci na 22. února loňského roku, prezidentem se posléze loni 7. června oficiálně stal Petro Porošenko, ale parlament odhlasoval zákon o tom, že Janukovyč už není prezidentem, až letos 8. února. Poté se ukázalo, že předseda parlamentu Vladimir Hrojsman „zapomněl“ příslušný text podepsat, a tak zákon -- po interpelacích poslanců -- v platnost vstoupil až minulý týden, 18. června. Zvláštní je, že stávající prezident Porošenko zákon obratem poslal k přezkoumání ústavnímu soudu. „Žádám soud, aby potvrdil zákon o „odebrání prezidentského titulu Viktoru Janukovyčovi“ za neústavní,“ praví se na prezidentském webu. Porošenko tím prý ale nechce zákon zpochybnit, naopak chce, aby ÚS potvrdil jeho soulad s ústavou, neboť pokud se tak stane, bude už zákon jednou provždy nenapadnutelný.

Celou „akcí“ přitom Kyjev jen nahrál na smeč Rusku. Podle šéfa zahraničního výboru ruského parlamentu Puškova přenos kauzy k ústavnímu soudu dokazuje, že se na Ukrajině uskutečnil státní převrat, jak opakuje Rusko (a Západ popírá). Bude nyní v mnohém záviset na ukrajinském ústavním soudu, zda situaci „zachrání“, nebo jen dál prohloubí chaos v zemi. Představa, že by se Janukovyč z ruského exilu začal dožadovat ušlého zisku za posledního půldruhého roku, je stejně nepříjemná, jako případné stvrzení faktu, že Ukrajina má po celou tu dobu dva „legitimní“ prezidenty. Na ústavním soudu bude záviset logicky i legitimita Arsenije Jaceňuka coby šéfa postmajdanovské vlády, jehož nejprve určila Victoria Nulandová a kyjevský nevolený parlament ho následně schválil.

Nelze ovšem předpokládat, že si Petro Porošenko není verdiktem „svého“ ústavního soudu jistý, byť čtyři body ukrajinské ústavy stanoví podmínky konce výkonu funkce vcelku jasně: rezignace, neschopnost vykonávat funkci ze zdravotních důvodů, impeachment nebo smrt. Na faktu, že Janukovyč byl i podle nového parlamentu prezidentem až do minulého týdne, to nejspíš ale nic nemění.

Mnohem snazší práci měl Porošenko s čistkou ve vedení tajné služby SBU. Na jeho návrh byl šéf SBU Valentin Nalyvajčenko v parlamentu – po příslušných mocenských a personálních handlech -- hladce odvolán (i se svými náměstky), a to především kvůli obviněním, že je chráněncem oligarchy Dmytra Firtaše, který od rakouského soudu svými svědectvími o zákulisí nejvyšší ukrajinské politiky vyvolává v Kyjevě paniku (a je mu nejspíš i za to ve velkém konfiskován majetek). Nicméně různé zdroje za Nalyvajčenkovým odvoláním vidí jeho střet s bývalým zástupcem generálního prokurátora Anatolijem Danylenkem, jehož šéf SBU veřejně obvinil ze zakrývání korupce v (jím spoluvlastněné)  ropné firmě BRSM Nafta, která v posledních týdnech „proslula“ mohutným požárem na svých zásobnících ropy u Kyjeva. „Nalyvajčenko pohrozil, že vyšle do Danylenkovy kanceláře příslušníky speciálního oddílu Alfa, což někteří vzali jako hrozbu,“ píše třeba Kyiv Post. Další spekulují o tom, že má Nalyvajčenko přímé kontakty do Washingtonu, který na Ukrajině rozhoduje o mnohém, a mohl je využít ke kompromitaci prezidenta. Valentin Nalyvajčenko v každém případě není žádný zarytý bojovník proti korupci (příklady ZDE nebo ZDE), ale pro jistotu ho v čele SBU „dočasně“ nahradil Vasyl Hrycak, někdejší koordinátor „antiteroristické operace“ v Donbasu a především šéf Porošenkovy ochranky z podnikatelských časů.

Firtaš, s nímž v roli „poradců“ začali spolupracovat hned dva bývalí polští premiéři, má za to, že by se měl „byznys“ pustit se současnou kyjevskou vládou do boje. Mimochodem, Firtaš a tlak, který je na něj vyvíjen, jsou ovšem spíše výjimkou. Například německý deník Handelsblatt připomíná čerstvý případ oligarchy a někdejšího Janukovyčova poslance Serhije Kljujeva. Na počátku června byl kvůli podezření z nezákonné privatizace a daňových úniků zbaven poslanecké imunity, ale k výslechu byl předvolán až po několika dnech. Když se 9. června v budově prokuratury nezjevil, úřady po něm nevyhlásily pátrání a umožnily mu tak volný odjezd ze země. Kljujev prý spolu s bratrem vlastní několik bank v Rakousku a má rakouské občanství. Podle některých názorů se Kljujev s vládou prostě dohodl, protože „má dost peněz, aby se vykoupil z čehokoli. Právě to nejspíš také udělal a je úplně jedno, kdo v Kyjevě zrovna vládne,“ cituje Handelsblatt poslance Jurije Děrevjanka. Šéfka kyjevského Centra pro boj s korupcí Darja Kaleňuková mezitím tvrdí, že se Petro Porošenko „spletl“, když v rozhovoru pro Wasll Street Journal prohlásil, že k zodpovědnosti už bylo pohnáno 2700 lidí z Janukovyčova okolí. O žádném takovém případu totiž neslyšela, a když, tak se jednalo o „drobné úředníky a lehké kauzy“, shrnuje německý deník.