Podmínky Transpacifického partnerství (TTP), americké dohody o volném obchodu s asijskými státy, mají zůstat utajeny ještě přinejmenším čtyři roky poté, co smlouva případně vstoupí v platnost, byť výsledný text by měl být zveřejněn v dohledné době. Smlouva o obchodu ve službách (TISA), z níž kvůli obavám o národní rozvoj v září odstoupila Uruguaj, má být utajována ještě pět let po podpisu a Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), které mají s USA podepsat evropské země, zatím neprozrazuje ani lhůtu svého odtajnění.
Zatímco proti TTIP v uplynulých dnech demonstrovalo v Berlíně na čtvrt milionu lidí, stovku lidí policie zatkla na obdobném protestu v Bruselu a přes tři miliony lidí podepsaly petici, která vyzývá EU, aby od TTIP odstoupila, zdá se, že TTIP už je naopak „v běhu“, ačkoli ještě ani nebyla podepsána. V době, kdy v EU eskaluje diskuse o přípustnosti geneticky modifikovaných organismů (GMO) a dvě třetiny států Unie se rozhodně stavějí proti americkému exportu GMO do Evropy, britský deník The Guardian na svém webu upozornil na slova hlavního obchodního poradce Damiena Levieho. Ten na konferenci pořádané „volnotržním“ think-tankem Cato Institute prohlásil, že dovoz „geneticky upravených plodin a chemicky očištěných hovězích mršin byl do EU povolen ještě před uzavřením dohody“. Levie uvedl, že členské státy EU „zintenzivňují testování a schvalování nových geneticky upravených organismů, přičemž až dosud bylo schváleno pět produktů“.
Aktuální studie britské Global Justice Now k tomu dodává, že americká strana už v rámci dojednávání TTIP donutila Evropskou unii zříci se plánovaného zákazu 31 druhů nebezpečných pesticidů, v nichž jsou obsaženy látky způsobující rakovinu a neplodnost. Podobně dopadly regulace kolem nakládání s hovězím obsahujícím kyselinu mléčnou, protože vznikly obavy, že by tato procedura mohla zakrývat užití nehygienických postupů. Zákaz ale neprošel ve výboru pro ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti potravin Evropského parlamentu, přičemž „činitelé Evropské komise otevřeně varovali, že pokud by zákaz nebyl zrušen, ohrozilo by to jednání o TTIP“. A stejný konec čekal i evropskou směrnici o kvalitě paliv; nyní tak bude do Evropy moci být dovážena ropa z kanadských dehtových písků, produkt, který je jedním z ekologicky „nejšpinavějších“ na světě.
TTIP spolu s dalšími smlouvami má podle dalších studií navíc v plánu zrušit veškeré dosud veřejné služby v Evropě typu zdravotnictví či školství, přičemž případný podpis dohod povede k tomu, že národní vlády „uzavřením se do liberalizace a privatizace ztratí veškerý politický prostor pro zřizování veřejných služeb podle potřeb společnosti. To vyvolává velké obavy, zda zisk nezruší schopnost těchto služeb působit ve veřejnému zájmu. A navíc, veškeré pokusy vlád tyto zprivatizované služby regulovat, mohou být označena za „překážku v obchodu“ a jako takové zamítnuty.“
Cenzura a monopoly
Obavy z důsledků TTIP jsou o to větší, že na počátku října USA po osmi letech vyjednávání podepsaly s 11 státy Asie a Tichomoří Transpacifické partnerství, tedy TTP, které propojí takřka 40 procent stávající světové ekonomiky. Týž den, tedy 5. října, portál WikiLeaks zveřejnil finální pasáže týkající se intelektuálního vlastnictví, z nichž vyplývá, že nový pakt posílením monopolů a umožněním rozsáhlé cenzury internetu pro nejméně 800 milionů uživatelů sítě v pacifickém regionu postihne nejen svobodu projevu, ale znemožněním dostupnosti léků ohrozí i zdraví milionů lidí. Fakt, že TTP omezí dostup lidí k informacím a léčivům vysvětlil Evan Greer z organizace Fight for Future prostě: „Kapitolu o intelektuálním vlastnictví si Hollywood a farmaceutický průmysl zaplatily dávno před zahájením rozhovorů.“ Únik na WikiLeaks byl zveřejněn ve stejné době, kdy zástupci amerického farmaceutického průmyslu odešli z Bílého domu „nespokojení“, protože jim pakt nezajistil „ještě větší monopoly“ na trhu s léčivy. A organizace Public Citizen podotkla: „Monopolistický farmaceutický průmysl prostřednictvím TTP získal mnoho, a to na úkor lidského zdraví. Měli by s těmi krokodýlími slzami přestat.“
Naděje odpůrců TTP se nyní přitom opírají o americký Kongres, v němž pakt vůbec nemusí být ratifikován. Už jen souhlas s jeho podpisem v létě prošel jen těsně a v mezidobí sílí kritika týkající ohrožení pracovních míst, mezd, bezpečnosti potravin či dostupných léčiv. Proti TTP se navíc aktuálně staví hned deset prezidentských kandidátů, k nimž patří například Bernie Sanders, Donald Trump nebo Hillary Clintonová. Všichni sice argumentují trochu něčím jiným, ale všechny vede snaha nestanout před blížícími se volbami před voliči coby nepřátelé obyčejných Američanů. A co víc, problémy mohou přijít také z Kanady – k TTP se totiž kriticky vyjadřoval i Justin Trudeau, který před pár dny na postu kanadského premiéra vystřídal ultrakonzervativce Stephena Harpera. A další volby v různých zemích budou následovat, což značí, že TTP může být odsunuta o celé roky, a s ohledem na rychlý vývoj situace ve světě nelze vyloučit ani odklad ad acta (nebo spíše její znovuzrození v nové podobě).
Čas je proti
Možná vše ale přitom „zhojí čas“. Samotný podpis smlouvy se totiž oproti plánům protáhl, a tak bude podle všeho „právně nemožné“ předložit smlouvu k ratifikaci americkému Kongresu ještě v letošním roce. Kongres si totiž v červnu – zároveň s uvolněním vyjednávacího prostoru prezidentovi -- odhlasoval nejméně čtyři a půl měsíce na projednání smlouvy. Všichni zúčastnění vědí, že „USA potřebují TTP ratifikovat ještě v roce 2015; jinak bude velmi obtížné dosáhnout ratifikace ještě před nástupem nového prezidenta a celá záležitost se tak může protáhnout až do roku 2017, ale spíš 2018, a možná zkrachovat úplně,“ shrnuje East Asia Forum.
Totéž přitom platí i pro „evropskou“ TTIP. V pondělí v Miami sice započalo už jedenácté kolo jednání s cílem dospět k předběžné dohodě ještě do konce roku, aby se tak pakt „vyhnul“ případným „negativním dopadům“ amerických prezidentských voleb. Třeba Švédská konfederace průmyslu ale soudí, že „dospět alespoň ke kostře ještě během letošního podzimu je zoufale nerealistické“.
„Kdo my?“
Při podpisu TTP se Barack Obama pokusil „prodat“ pakt „americkému národu“ a slavnostně ho ujistil: „Touto dohodou stanovujeme pravidla globální ekonomiky právě my, a ne země jako třeba Čína.“ Nicméně, nepochodil u všech. Jak podotýká americký komentátor Jim Hightower v době, kdy 62 procent Američanů nemá na kontě ani tisíc dolarů a 21 procent nemá ani ono konto, prezident vrtá do hlavního obchodního partnera USA a snaží se vypadat, jako že nedopustí, aby „Velká Špatná Čína“ určováním globálních pravidel ubližovala Američanům. V onom zmíněném „my“ jsou ale skryty hned dvě falešnosti, konstatuje Hightower. „Pokud by Kongres TTP schválil, ta podvodná smlouva by do zahraničí odvála další várku pracovních míst americké střední třídy, ještě víc by snížila americké mzdy, zaplavila by náš trh nebezpečnými dovozovými potravinami, vypustila by bansktery z Wall Streetu z pod jakékoli kontroly a předala by globálním korporacím pravomoc pořádat „obchodní tribunály“, které by s pomocí korporátních právníků uzurpovaly naše právo na svrchovanost. Ve skutečnosti se obchodu týká jen šest ze třiceti kapitol dohody o tak zvaném svobodném obchodu. Jaká hanba, že se náš prezident chlubí zásluhou za tak výbušnou újmu americkému lidu! Vsadím se, že ani ta Čína by nepostupovala hůř.
A druhý problém spočívá v tom spojení „pravidla stanovujeme my“. Kdo my? Radil se s vámi o tom někdo? Věděli jste vůbec, že se nepočetná skupinka nikým nevolených lidí po sedm let v utajení scházela, aby sepsala „pravidla“ pro vás, mně a zbylých 330 milionů Američanů? Ve skutečnosti bylo ke stolu připuštěno jen asi 600 korporátních manažerů a lobbyistů, kteří sepsali pravidla ve svůj prospěch a na náš účet. Je ostuda, že Obama jedná a dokonce i lže ve jménu těchto sobeckých kleptokratických korporátních sil.“
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
