A výsledek je tak chudý, že jestli to je vše, co může autor proti komunistům „složit“, nedivím se, že ještě nevymřeli, jak si mnoho z nás na začátku devadesátých let myslelo.
Pan Cvalín, kterého jsem, pokud se pamatuji, nikdy neviděl a ani jsem s ním nikdy nehovořil, se podle autora, pana Winitzera, provinil hlavně tím, že za a) přispěl do prezidentova fondu pro snížení státního dluhu, který prezident, podle autora snad neoprávněně, „odklonil“ a použil ve prospěch ohrožených dětí, a za b) byl pozván na setkání prezidenta s jeho podporovateli.
Petr Cvalín
Panu Cvalínovi dává za vinu, že podporuje Izrael, což je dnes, pravda, pro pražskou kavárnu netolerovatelné.
Podle mého je netolerovatelné, že Izrael nepodporuje pražská kavárna, která preferuje palestinské teroristy.
Přitom mu vyčítá, že se „postavil po bok“ Adamu Bartošovi.
Nevím, co mám číst pod obratem „postavil po bok“. Byl snad někdy spoluautorem Bartošových seznamů, byl spoluautorem nebo propagoval Bartošovy antisemitské články, nebo to prostě znamená, že se někdy nějak ocitl na stejné demonstraci jako pan Bartoš? Já dnes na demonstrace nechodím, zdraví mi to nedovoluje, ale kdybych chodil, byl bych, pokud mohu soudit z tisku, na mnoha demonstracích, s jejichž poselstvím sympatizuji a kterých se zúčastnil někdo, s jehož názory ostře nesouhlasím. Demonstrujeme proto, abychom poslali tomu, proti komu demonstrujeme nějaké poselství, abychom vyslovili nesouhlas s tím, proti čemu demonstrujeme. Nedemonstrujeme proto, abychom vyjádřili souhlas s každým, kdo se demonstrace zúčastnil. Já jsem častokrát proti Bartošovým článkům a „seznamům“ vystoupil a budu proti nim i nadále vystupovat, jen je mi divné, že dnes – když se objevují seznamy „ruských agentů“ a „šiřitelů protiruské propagandy“ – je ticho. Opět naše pokrytectví. Mně se zdá, že se jejich autoři „postavili po bok“ Adama Bartoše, alespoň použité metody jsou jako přes kopírák.
Šíří proruskou propagandu. Dnes a denně jsou hlavní česká media plná protiruské propagandy, někdy docela ubohé, šířené novináři a politiky.
Prezident Zeman pozval pana Cvalína, který jej podpořil v kauze jeho fondu, na setkání svých podporovatelů. Škoda, že jeho podporovateli v mnoha otázkách daleko pro Českou republiku závažnějších, nejsou ti, kdo tolik křičí.
Vyrovnat se s komunismem jsme nedokázali. Podlehli jsme kouzlu demokracie natolik, že jsme nechali působit stranu, která má na svědomí zločiny proti státu a zločiny proti lidem. Zdůvodnili jsme to tím, že myšlení, politické přesvědčení, nelze zakázat. Nesmysl. Nemuseli jsme zakazovat myšlení, mohli jsme zakázat jednu konkrétní stranu, jejíž ideologii titíž poslanci prohlásili bezzubým zákonem spolu s nacistickou ideologií za zločinnou. Nepamatuji se na jediný případ, kdy někdo byl podle toho zákona stíhán. Dovolili jsme komunistické straně se jednou prohlašovat za dědice „odkazu Února“ a nástupnickou stranu KSČ a jindy za zcela novou stranu, která s bývalou KSČ nemá nic společného. Nedokázali jsme udělat to, co udělalo i postsovětské Rusko, které Všesvazovou Komunistickou Stranu (b) zakázalo. Ruští komunisté museli začínat znovu, na zelené louce, jako všechny nové ruské politické strany. Dnes sice mají své poslance v Dumě, ale jsou jednou z malých opozičních stran. U nás zdědili celou členskou základnu a materiální zázemí, které jim dalo značnou výhodu proti jiným vznikajícím stranám, a jsou pevnou součástí našeho politického systému.
Náš antikomunismus je zvláštní, někdy se zdá, že kdyby komunistů nebylo, museli bychom si je vytvořit. Hodí se pro jedno – být kladivem na nenáviděného prezidenta, nebo nenáviděné politiky. Jinak se nikdo nerozpakuje s komunisty spolupracovat. Prezidentu Klausovi bylo vyčítáno a tisk se na tom patřičně „vyřádil“, že pozval předsedu KSČM do Lán. Bylo mu vyčítáno, že tím „rehabilitoval komunisty“. Nesmysl. Jako by ti nadšeně antikomunističtí novináři přehlédli, že před tím, přes odpor ODS, byli komunisté levicovými hlasy v Poslanecké sněmovně zvoleni do vysokých ústavních funkcí, jejich poslanci se stali místopředsedy Poslanecké sněmovny, předsedy sněmovních výborů a pikantní je přiznání Stanislava Grosse, že se s předsedou klubu KSČM před každým zasedáním sněmovny scházel ke koordinaci společného postupu. To vše nevadilo, rehabilitoval je, podle tisku, prezident Klaus na fotografii z Lánského balkonu s předsedy všech parlamentních stran.
Mnozí z těch zanícených antikomunistů, kteří tak rádi volají, že neexistuje něco jako „bývalý komunista“, jsou kupodivu největšími podporovateli Evropské komise a nevadilo jim ani v nemenším, když v jejím čele stál předseda komise Manuel Barroso, portugalský (prý bývalý) maoista. A celá plejáda komunistů v čele Evropské unie, s nimiž horlivě spolupracují na „hlubší a hlubší integraci“, programu italského komunisty Altiera Spinelliho.
Nejlepší zbraní proti komunismu by byla politika, která by je učinila nevolitelnými. Tím nemyslím jen poukazování na to, že někteří jejich vedoucí činitelé byli členy strany před Listopadem, nebo dokonce agenty StB. To je už dnes vyhaslou municí, agenta StB lidé hromadně volí, bývalí komunisté jsou dnes ve všech stranách, dokonce i pravicových. Zakázat je nelze, bohužel jsme to nedokázali po Listopadu a dnes je to nemožné, evropské soudy by zákaz okamžitě zrušily. A tak se jednou hodí, jednou ne. Vlastně hodí se téměř vždy. Když s nimi spolupracujeme my, je dobře. Když se s nimi jindy někdo jiný ocitne na stejné fotografii, je zle a pak to poslouží jako zbraň, ne proti komunistům, proti tomu politikovi.
Komunisté slouží jako „kladivo na čarodějnice“. A pražská kavárna při tom postupuje velmi hloupě. Pokud se domnívají, že prezidenta zdiskreditují obrázkem, na kterém je vedle jednoho mladého komunisty, mýlí se. Spíše naopak, mnoho lidí si řekne, že komunisté nejsou tak špatní. Obzvláště když politika vlády poskytuje komunistům palivo pro jejich politickou činnost a propagandu.
Nedělá mi radost, že komunismus, který je, i kdybych na chvíli zapomněl na jeho zločiny, což rozhodně nedělám, slepou uličkou v evropském i světovém politickém vývoji, ovlivňuje českou politiku.
Ale vinu na tom nenese ani prezident Zeman, ani ten mladý komunista. Můžeme si za to sami. Může za to naše pokrytectví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
