Tomáš Hebelka: Jednotný digitální trh: hrozba nebo příležitost?

14.09.2016 9:41

Podle plánů Evropské komise má v roce 2020 v zemích EU vstoupit v platnosti Jednotný digitální trh (JDT). Bude to znamenat odbourání všech bariér, které brání volnému pohybu zboží a služeb prostřednictvím on-line prodeje a digitálního prodeje přes počítač. Jak jsou naše podniky připraveny na nástup JDT?

Tomáš Hebelka: Jednotný digitální trh: hrozba nebo příležitost?
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Počítač

Mezi tyto bariéry patří nejrůznější omezení v rámci DPH, registrace firem v zemích EU, kde chce příslušný prodejce obchodovat, měl by také zmizet tzv. geoblocking, tedy neochota dodávat do vzdálenějších nebo z komerčního hlediska méně atraktivních států. A i když je možné, že všech 16 opatření, která Evropská komise připravila, se nepodaří realizovat hned v roce 2020, je velmi důležité nástup JDT nezaspat.

Pro podnikatele to bude znamenat na jedné straně snazší přístup k půlmiliardovému evropskému trhu, ale současně i větší ohrožení ze strany zahraničních dovozců. Bude tedy klíčové, aby se společnosti včas připravily a dokázaly se úspěšně chopit této nabízené příležitosti.

Zatím však platí, že velká část manažerů a majitelů firem vůbec netuší, co JDT znamená, někteří připouštějí, že termín jim něco říká, ale nemají žádné představy o podrobnostech či o tom, jak může JDT ovlivnit jejich podnikání. Jen minimum top manažerů a majitelů společností (na Slovensku se jedná o 4 %) je dobře informováno o detailech konceptu a prakticky nikdo se zatím reálně na nástup JDT nepřipravuje. Transformace podniků pro potřeby Jednotného digitálního trhu bude ovšem vyžadovat rozsáhlou změnu organizačních i obchodních modelů, plnou digitalizaci komunikace se zákazníkem, mnohem rozsáhlejší využití smart technologií.

Největší zájem je o cloudová řešení

Podle generálního ředitele společnosti Atos, Emila Fitoše se již první vlaštovky začínají objevovat – podnikatelé a majitelé firem si uvědomují, že JDT bude představovat obrovskou příležitost pro jejich podniky a hledají strategická řešení. Největší zájem je o cloudová řešení – poskytování IS ve formě služby – a mobilní řešení pro firmy. V těsném závěsu pak následují řešení pro bezpapírovou kancelář, což je v současnosti velmi diskutované téma. Top manažeři také velmi intenzivně řeší otázky energetické efektivity nasazení digitálních technologií a digitálního řízení energetického hospodaření firem.

Máme-li se krátce vrátit k bezpapírové kanceláři, musíme si uvědomit, že v mnoha evropských zemích již jsou elektronické faktury prakticky normou. Podle průzkumu společnosti Itella 80 % obyvatel Dánska a Norska přijímá faktury elektronickou formou. A Českou republiku i Slovensko předbíhají i pověstní „byrokraté“ jako Německo nebo Rakousko. Přitom například řešení firmy Atos dokáží snížit náklady na administrativu až o 50 % a zkrátit čas na realizaci běžných administrativních procesů o 25 %.

Podobně přínosná mohou být pro firmy řešení energetického hospodaření firem. V účinném hospodaření s energií je obrovský potenciál. Pro řadu menších a středních firem představují náklady na energie desítky procent celkových nákladů. Atos disponuje špičkovými odborníky, kteří mohou firmám pomoci implementovat energetickou efektivitu do jejich DNA. Po energetickém auditu a přijetí opatření obvykle firmy dokáží optimalizovat spotřebu a nákup energií, využít odpadní teplo a volné plochy k instalaci obnovitelných zdrojů energie. Pro řadu firem je nesmírně důležité už to, že si uvědomí konkrétní náklady spojené s jednotlivými firemními procesy. Atos společnostem nabízí softwarové řešení pro energetický management (dnes dostupné i v cloudu), které veškerá přijatá opatření zkompletuje a následně shromažďuje a vyhodnocuje veškeré informace související s energetickým hospodařením firmy. Systém navíc nabízí porovnání s benchmarky a umožňuje i simulaci dopadu nejrůznějších opatření.

Jak již bylo řečeno, zaspat nástup JDT by se pro firmy mohlo stát osudným. Podle Ivo Kovačiče, manažera IT řešení a služeb společnosti Atos, je situace v některých oblastech opravdu špatná. Stejně jako v České republice, působí na Slovensku několik velkých výrobců, především v oblasti automobilového průmyslu, na které je napojena řada středních a menších dodavatelů. Působí tam také mnoho malých firem, z nichž některé obsluhují jen národní trh, jiné expandují do zahraničí. Každou z těchto oblastí změna postihne trochu jinak, pro některé bude znamenat riziko, pro jiné příležitost. Firmy, které nebudou na Jednotný digitální trh připravené, mohou být velmi snadno vytěsněny zahraniční konkurencí.

JDT bude znamenat obrovský přínos pro spotřebitele

Samozřejmě existují společnosti, které – i když jejich konkrétní povědomí o JDT není zatím nejlepší – jsou na digitalizaci společnosti připraveny dobře. Emil Fitoš vysoce hodnotí technologickou vyspělost v oblasti on-line obchodů, retailových prodejců, daleko je podle jeho názoru i automobilový průmysl. Koneckonců digitalizace oblast automotive zasáhla ve všech směrech: digitální je vybavení aut, samotná jejich výroba i vzdělávání pracovníků v automobilovém průmyslu.

Překvapivě dobře jsou na tom však i některé “konzervativní” obory – například výborně si vedou některé zemědělské podniky, které tvůrčím způsobem využívají třeba GPS technologie.

Jednotný digitální trh bude znamenat samozřejmě obrovský přínos pro spotřebitele. Řada výrobků, konkrétně například aut, se už bude vyrábět zcela personifikovaně, podle požadavků konkrétního zákazníka. Zákazník navíc získá možnost komunikovat s celým trhem EU, což pro něj bude znamenat obrovské zvýšení výběru a pochopitelně také lepší ceny.

Pro firmy bude, podle Emila Fitoše, zavedení JDT znamenat nutnost zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Uvádí se, že produktivita pracovníků ve výrobě v USA je o 30 % vyšší než v Evropě. Je to dané technologickým náskokem Spojených států, především v oblasti IT. Je ovšem třeba zdůraznit, že přípravu na digitalizaci firmy rozhodně nelze chápat jako věc, kterou vyřeší IT oddělení. Tak to nefunguje.

“Evropa se při svém sjednocování vždy řídila ekonomickými iniciativami. Začalo to v 50. letech uhlím a ocelí, následovalo EHS a je velmi dobře, že ekonomická agenda zůstává na stole Evropské komise i dnes,” uzavírá Emil Fitoš.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…