V knize současného německého autora Michaela Winklera Pranýř vydaného nakladatelstvím guidemedia etc v Brně 2014 se vyskytuje i toto souvětí: „Dnes smíte diskutovat o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Smíte dokonce zpochybňovat, že vůbec nějací andělé jsou. Co však ale rozhodně nikdy nesmíte, je začít počítat, kolik mrtvol lze spálit pomocí pár tun koksu, přinejmenším ne tehdy, jestliže jde o pálení, které mělo probíhat před 65 lety v Osvětimi. A už vůbec nikdy se nesmíte zeptat, jak to, že z jednoho a půl milionu Židů v Hitlerově mocenském teritoriu jich bylo zavražděno 6 milionů a devíti milionům je vypláceno odškodné. Tato svoboda vám byla odňata.”

Ano, v některých evropských zemích tak tomu je. Vzhledem k úvodním větám Winklerův výrok popíráním šoa není, ale čtenáře to navádí k převzetí tzv. osvětimské lži, to jest názoru, že během holocaustu zahynulo mnohem méně Židů, než se tvrdí. Historici se celkem pochopitelně vyvracení osvětimské lži vyhýbají, protože se nedá přímým a jednoduchým způsobem znevěrohodnit. Občas přes média dolehne k českému čtenáři, že někdo byl za popírání holocaustu odsouzen: v Rakousku britský historik David Irving, v Česku kanadský emigrant Vladimír Stwora. Nikdo se čtenáři ale neobtěžuje vysvětlit, proč nemají popírači holocaustu pravdu. Přitom je nanejvýš žádoucí, aby každý měl v této otázce jasno a dokázal vábení jednoduché konstrukce osvětimské lži nepodlehnout. To se netýká pouze české společnosti, nýbrž všech evropských společenství.

Historici se neshodnou v odhadech počtu židovských obětí, které kolísají od 4,2 až 4,7 milionu po 5,6 až 6,3 milionu, přičemž v Yad Vashem, kde jsou židovské oběti uvedeny jmenovitě, je zaneseno přes 4 200 000 obětí. Popírači šoa tvrdí, že během holocaustu zahynulo podstatně méně Židů, což podporují různými důvody, z technických například potřebným časem a množstvím koksu ke zpopelnění, že stěny plynových komor podle chemických analýz neobsahují sloučeniny s materiálem stěn vznikající při použití Zyklonu B, až po tvrzení, že německé koncentrační tábory byly pouze přestupnou stanicí pro putování Židů dále na východ, do Sovětského svazu, případně přes něj dále do světa.