Aby tlak Rudé armády byl příčinou ústupu Schörnerovy armádní skupiny k Američanům, tak by se nesměla v Praze před hotelem Alcron ve Štěpánské ulici objevit 7. 5. 1945 skupina amerických vozidel a tanků vezoucích vyslance Dönitzovy vlády v hlavním stanu Ferdinanda Schörnera, který měl pro něj a jeho vojska příkaz ke kapitulaci. Skupina bez problémů tentýž den dojela do lázní Velichovek a Schörnerovi byl rozkaz doručen. Ten jej uposlechl a vydal se vzdát Američanům.
Část stahujících se německých vojsk projela Prahou. Důvod je jasný, stačí se podívat na mapu, kde všude tehdy byly mosty přes Vltavu: hlavně v Praze. Proč by měla Prahu německá vojska ničit? Pro ustupující německá vojska přes Prahu bylo největší starostí udržet vlakovou a silniční průjezdnost Prahy, udržet neporušené mosty a železniční tratě. Takže, proč pan Šándor šíří nepravdy?
O podílu Rudé armády na tzv. osvobození hlavního města kolují různé mýty zveličující její úlohu, zejména se to týká počtu padlých od zahájení operace vyražením ze Saska do obsazení Prahy. Faktem je, že Rudá armáda přibyla do Prahy 9. 5. dopoledne, když už Němci předtím, 8. 5. složili zbraně a odtáhli z Prahy západním směrem. Zdeněk Roučka před několika lety zveřejnil její ztráty při operaci k „osvobozování“ Prahy: v bojích se zbytky německé armády a ostřelovači z řad německého civilního obyvatelstva padlo přesně deset (!) sovětských vojáků, cestou si různé dopravní nehody, z nichž některé byly způsobeny alkoholem, vyžádaly život dalších dvaceti vojáků. Kdo nevěří, nechť si dojde na pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze a podívá se na datumy jejich úmrtí v naprosté většině rozprostřených od skončení války až do podzimu 1945. Přímo se vtírá kvůli naprosté převaze hrobů s datem úmrtí po 9. 5. 1945 domněnka, že v nich leží vojáci padlí při vyčišťovacích operacích mimo Prahu a svezení na Olšanské hřbitovy z celých Čech.
Proč pan Šándor adoruje vysoké ztráty Rudé armády při dobývání ČSR, i když je všeobecně známo, že sovětské velení příliš nedbalo na lidské ztráty, takže v podstatě nic nevypovídají. Leccos ale napoví srovnání amerických ztrát při tažení z Normandie přes celé Německo až do západních a jihozápadních Čech a Rudé armády jen na území Československa. Též se jeví coby značně nemravné nevzpomenout životů mnohých vojáků rumunské armády položených při osvobozování ČSR. Velké pohřebiště mají taktéž na Olšanských hřbitovech v Praze. Poblíž jsou uloženy í ostatky vojáků Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova padlí, většinou však zavraždění rudoarmějci v Praze. Blízkost pohřebišť je dána vysvěcením této části hřbitova podle pravoslavného a řeckokatolického ritu.
Tomáš Krystlík
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
