Václav Danda: Aleppo opět patří Asadovi. Umírnění zabijáci předmětem "humanitární ochrany" Západu

Východní Aleppo, symbol války Západu (zvláště Spojených států) proti nepohodlnému prezidentu Asadovi (a Rusku), je po čtyřech letech zpět v rukou legální syrské vlády. Syrským jednotkám se za podpory ruského letectva a íránských milicí podařilo dobýt poslední čtvrti ovládané "umírněnou opozicí" - jak zní eufemistický termín pro armádu muslimských teroristů, vytvořenou a podporovanou Spojenými státy, Katarem, Saúdskou Arábií, ale i Izraelem a dalšími západními státy. Koalicí hrůzy, která stála za celým takzvaným Arabským jarem, které se v Sýrii nečekaně "zadrhlo".

Dobytí Aleppa má zásadní strategický, ale také psychologický a mocenský význam pro celý rozvrácený region. "Čištění" posledních míst odporu bude sice ještě pár dní trvat, ale vojenské operace jsou z velké části ukončeny a obyvatelé se mohou vrátit do svých domovů, z nichž je před čtyřmi lety vyhnali protiasadovské teroristické jednotky. Tedy pokud jim z těch domovů vůbec ještě něco zbylo.

Svobodné město

Konec bojů o Aleppo ohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin v úterý večer. Západ a "jeho" OSN začaly okamžitě bít na poplach před "strašlivou humanitární katastrofou" - totiž v obavách před osudem rodin teroristů. Otázku proč si je s sebou "umírnění zabijáci" do Aleppa přivedli, pochopitelně nikdo neřeší. Teď jde o to vrhnout stín na nepochybné ruské vítězství, s nímž si Západ neví rady. Včera dokonce francouzský prezident Hollande nechal na znamení smutku zhasnout noční osvětlení Eifelovky. Teatrální gesta však realitu nezmění.

Prezident Asad má nyní pod kontrolou všechny čtyři klíčové městské aglomerace v zemi. Právě průmyslové Aleppo z nich má zásadní význam pro celistvost a obnovení prosperity těžce poškozené Sýrie. Teroristé, postupně odříznutí v Aleppu od dodávek západních zbraní a munice, se dostali do bezvýchodné situace. Navzdory předchozím "slavnostním výhrůžkám", že budou bojovat do posledního muže, se dohodli s vládními jednotkami, že spolu se svými rodinami město opustí a přesunou se na stále se zmenšující území, které má "umírněná ozbrojená opozice" ještě v Sýrii pod kontrolou.

V rozporu s tím, co se nám a celé západní veřejnosti snaží namluvit propaganda (kdoví proč stále ještě nazývaná "média"), drtivá většina obyvatel těžce zkoušeného Aleppa Asadovo vítězství bouřlivě oslavuje. Radost v ulicích po podepsání příměří nebrala konce a oslavy po celém městě trvaly celou noc.

Oslavy osvobození města v ulicích Aleppa

Za všechny obyvatele města tento týden vyjádřil touhu po míru aleppský katolický biskup Joseph Tobji. "Umírnění" teroristé ze starobylých křesťanských chrámů ve městě ve své nenávisti ke všemu křesťanskému udělali chlévy a veškeré zařízení včetně vzácných soch a maleb světců zdemolovali.

"Pět let jsme trpěli důsledky teroristických činů a nyní lidé po celou dnešní noc manifestují na náměstích, protože konečně můžeme doufat v návrat pokoje. Válku nemá rád nikdo. Už neexistuje východní a západní Aleppo. Jsme opět jediné město," řekl biskup.

Obraz v pokřiveném zrcadle

Jásající obyvatelé znovusjednoceného Aleppa se rozhodně nehodí do krámu primitivní západní propagandě - a proto nám je neukazuje. Snaží se naopak válečné utrpení civilistů využít k dezinformačním útokům na Rusko, které se prý spolu s Asadem dopouští na teroristech válečných zločinů. Kampaň má i druhý cíl: kamuflovat zločiny džihádistů, kteří měli Západu Sýrii dobýt.

Je proto třeba nenechat si vymýt mozky, ale znovu a znovu připomínat, že kvetoucí stát pod vedením řádně a zcela demokraticky zvoleného prezidenta Bašára Asada proměnily právě tyto skupiny ve spálenou zemi. Nikoli samy, ale za pomoci armádích a politických špiček a zpravodajských služeb Západu, Turecka, Kataru, Izraele a Saúdské Arábie.

Vše začalo podle známého scénáře "barevných revolucí": Pečlivě připravenými pouličními demonstracemi - s cílem státního převratu a odstranění do té doby stabilních vlád. Tak, jako v celém islámském světě. Podle stejných not následovaly násilné provokace, operace pod falešnou vlajkou (podobně jako na Ukrajině), a nakonec se ze Sýrie stalo mezinárodní válčiště.

Západ investoval značné prostředky, aby zopakoval libyjský scénář, svrhl Asada a zmocnil se nerostného bohatství země. Byl zde však i další a zcela zásadní strategický motiv: Vytlačit Rusko z jeho vojenských základen, které zde mělo již od sedmdesátých let - a zcela tak vojensky ovládnout Blízký východ. V tomhle se ale evidentně přepočítal.

Dvě podoby osvobození

To, co dnes hrají "poražená" západní média, se velmi podobá tomu, co jsme sledovali v době války v Jugoslávii. Stejné tendenční články a televizní reportáže líčící dramata v obklíčeném městě, které dobyl "diktátor", jenž nemá slitování ani s ženami a dětmi.

Dramatické záběry rodin krčících se ve svých příbytcích střídají demonstrace proti Asadovi v podání komparzistů "neziskovek" v západních městech. Příznačně to kontrastuje s tím, co média servírují z obdobné "protiteroristické" operace v iráckém Mosulu. Zde se už přes dva měsíce irácké vládní síly s podporou Američanů snaží zlomit odpor tzv. Islámského státu. Odtud přicházejí z osvobozených čtvrtí obrázky jásajících rodin a mužů s úsměvem si holících své dlouhé vousy, které se dříve kvůli teroristům ovládajícím město báli ostříhat.

Idylka v Mosulu versus mise, na níž se podílejí Rusové, a z níž přicházejí jen ty nejdrastičtější záběry utrpení a zoufalství občanů velkoměsta. Propaganda dohnaná ad absurdum, kdy skoro vzniká podezření, jestli tuto žurnalistiku také (jako samozřejmě všechno) nesabotují nějací Putinovi agenti, neboť ve výsledku dosahuje opačného efektu - probouzející se západní veřejnost si myslí něco úplně jiného.

Vše doplňují "sparingpartneři" teroristů v dresech OSN, kteří požadují zastavení osvobozování města, aby si mohli islamisté chvilku oddychnout, doplnit zásoby a munici.

Utrpení a nelidská dramata se pochopitelně dějí v každé válce na všech bojujících stránách. Ovšem tvrzením zaznívajícím z Úřadu "vysokého komisaře OSN pro lidská práva" (měří zřejmě nejméně tři metry) oponuje tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. "Zprávy o genocidě, o vraždách civilistů, to všechno jsou ubohé výmysly. Syrská armáda se všemožně snaží očistit město od teroristů". Podle jeho slov byli naopak civilisté v Aleppu často využíváni teroristy jako živé štíty.

Čeští poslanci se osmělují

K osvobození celé Sýrie bude každopádně ještě dlouhá cesta - a vůbec není jisté, jestli se země do svých původních hranic vrátí. Nemluvě o tom, že zubožení "umírnění" zabijáci nelenili a využili příměří k přeskupení sil a obnovení dalších bojových akcí na různých místech. Rovněž ve starobylé Palmýře se ISILu podařilo prolomit obranné linie a znovu se tak zmocnit části města.

Smysl pro realitu prokázali někteří čeští poslanci, kteří se tento týden vydali do Damašku. I přes masivní desinformační kampaň nemohli říci nic jiného, než že tam lidé autenticky oslavují osvobození Aleppa a že se těší, až se budou moci navrátit do svých domovů.

Skupina zákonodárců, kteří v pondělí přiletěli na čtyřdenní návštěvu Damašku, přivezla humanitární pomoc v podobě dialyzační jednotky, defibrilátorů, tuny sušeného mléka, hraček a dalších darů. „Česká republika tady má právě za humanitární pomoc úžasnou pověst,“ sdělila své zážitky předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová z KSČM.

Spolu s ní na místo dorazili Ivana Dobešová (ANO), Radim Holeček (ODS) a Leo Luzar (KSČM). Podle Rujbrové poslanci jednali s předsedkyní parlamentu a navštívili azylové zařízení pro vnitřně vysídlené lidi na okraji Damašku, kde měli možnost hovořit s několika rodinami.

Legitimizace Asadova režimu?

Není divu že cesta čtveřice poslanců do Sýrie vyvolala ostrou kritiku některých jiných poslanců - ideových "velvyslanců" amerického jestřába, senátora McCaina. Podle místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) a bývalé šéfky komory Miroslavy Němcové (ODS) může poslanecká cesta dokonce legitimizovat Asadův režim! Jak legitimizovat někoho, koho před tím legitimizovaly demokratické volby - to už nám nesdělili.

Naši rusofobní poslanci žijící stále ještě v realitě dřívější Studené války zřejmě nepostřehli, že již druhý týden probíhají jednání mezi hlavními hráči na Blízkém východě o urovnání syrského konfliktu a stažení cizích invazních jednotek ze země. Němcové s Bartoškem prostě přijde líto, že krvavý konflikt pramenící v neúspěšné "barevné revoluci" ordinované Západem, by mohl v dohledné budoucnosti skončit.

Rusko a Turecko (bez USA) se staly garanty dohody o zastavení palby v Aleppu. Přestože se některé síly snažily dohodu sabotovat, většina z teroristických skupin nakonec souhlasila s odchodem do Idlíbu a odtud dál do Turecka. Je tedy pravděpodobné, že se tvrdé jádro muslimských žoldáků sebere a odejde za dalším dobrodružstvím spolu se statisíci migranty do Evropy. Pak by se s nimi "denní husa" Němcová a spol. mohli setkat tváří v tvář.

Bohužel však i my, zrazovaní - jako obvykle - našimi mnohými kolaborantskými politickými "elitami".

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.