Václav Danda: Hrozí po odvolání brazilské prezidentky a instalaci americké loutky občanská válka?

Minulý týden se dala do pohybu další kostka velmocenského domina. Tentokrát pro změnu v Jižní Americe. Brazilský "Majdan", organizovaný stejně jako ten ukrajinský (či "Arabské jaro") americkými zpravodajci, přešel minulý týden do své konečné fáze.

Když před měsícem někteří brazilští poslanci podpořili ústavní žalobu proti Washingtonem nechtěné prezidentce, bylo jasné, že jsme svědky další operace na změnu režimu, se kterými má CIA v Jižní Americe bohaté zkušenosti. Pro odvolání Dilmy Rousseffové se vyslovilo 342 z 513 poslanců. Prezidentka, jejíž hlavním hříchem byla samostatná zahraniční politika a kooperace Brazílie s Ruskem v rámci projektu zemí BRICS, označila dění v zemi za protivládní puč organizovaný ze zahraničí.

Jako vždy: Boj proti korupci

Jako nástroj k rozpoutání Majdanu byla použita obvyklá metoda agentur připravujících státní převraty v "zájmových" zemích: Samozřejmě "Boj proti korupci". Rousseffová je podezřelá z údajné manipulace s rozpočtovou statistikou. Hlasování o ústavní žalobě proti prezidentce provázely tvrdé střety mezi poslanci obou bloků. V ulicích proti sobě stály tábory příznivců a odpůrců prezidentky. Bylo jen otázkou času, kdy americké neziskovky, které celou revoluci jako obvykle řídí, zavelí k poslední zteči a postaví místo neposlušné prezidentky do čela země svého člověka, jenž nasměruje zemi zpět k zájmům Washingtonu.

I když situace vypadá pro Američany a Washingtonskou pátou kolonu v brazilské politice velmi slibně, přesto nebude tak jednoduché zemi zcela ovládnout a změnit rychle její kurz.

Senátoři prezidentku Rousseffovou "dočasně" zbavili funkce a do čela státu jmenovali dosavadního viceprezidenta Michela Temera, který vzápětí oznámil jména ministrů své nové proamerické vlády. Nikomu náhle nevadí, že Temerovi hrozí rovněž odvolání - a to dokonce ze stejného důvodu jako Rousseffové. Narozdíl od ní má ale velmi nízkou podporu veřejnosti. Podle posledního průzkumu mu důvěřuje jen 16 procent Brazilců.

Boje v brazilském parlamentu při odvolávání oblíbené prezidentky

Vyzkoušená loutka

Nikoho proto nemohlo překvapit, že se minulý týden objevily informace, podle kterých Temer působil jako informátor velvyslanectví pro americké tajné služby a armádu. Podle dokumentu zaslaného americkému armádnímu velitelství Jih v Miami, který zveřejnil server Wikileaks, podával Temer pravidelně raporty Američanům o politické situaci v Brazílii za prezidentování Rousseffové předchůdce, Luize da Silvy. V rešerších pro Američany předpovídá, že Temerem vedená strana Brazilské demokratické hnutí se brzy dostane k moci.

"Michel Temer, federální poslanec za Sao Paulo, který působil jako prezident poslanecké sněmovny v letech 1997 až 2000, se 9. ledna setkal s CG a dalšími, aby probral současnou politickou situaci," uvádí dokument datovaný 11. lednem 2006. "Temer kritizoval Lulův úzký pohled a jeho nadměrné zaměření na sociální programy." Přes deset let byl Temer americkým informátorem a má proto plnou důvěru Washingtonu.

Situace v Brazílii velmi připomíná počátek převratu na Ukrajině, který přerostl později v občanskou válku. Představme si proto, jak by se asi tvářily Spojené státy, kdyby nyní Rusko rozehrálo stejný part jako američtí zpravodajci v Kyjevě a zvedlo hozenou rukavici.

I když situace vypadá pro Američany a Washingtonskou pátou kolonu v brazilské politice velmi slibně, přesto nebude tak jednoduché zemi zcela ovládnout a změnit rychle její kurz. Hlavní překážkou bude podstatná část veřejnosti, která se těžko smíří s tím, že její oblíbenou prezidentku odstranili a místo ní jí podstrčili americkou loutku, která je navíc známa právě svými skutečnými korupčními aférami. Ostatně právě tak, jako mnozí poslanci a senátoři, kteří hlasovali pro odvolání prezidentky - ač jsou sami vyšetřováni ve zcela průkazých korupčních kauzách. Jenže - není korupce jako korupce.

Riziko občanské války

Ovládnout takovou zemi jako je Brazílie nebude vůbec lehké. Naopak všechno směřuje k tomu, že desetitisícové demonstrace, které se rozběhly na podporu odvolané prezidentky, mohou brzy přerůst v pouliční střety znesvářených bloků, které hrozí zažehnout požár občanské války. Podobný jako se "shodou okolností" od nového roku rozhořívá v nedaleké Venezuele, která se v nedávné době stala symbolem odporu vůči Washingtonu na jihoamerickém kontinentu.

Po parlamentních volbách, kdy se k moci dostali liberálové podporovaní americkými penězi, se situace v zemi pořád zhoršuje a násilné střety v ulicích jsou sále častější. Včera situace vygradovala. Proamerické síly vedené Henrique Caprilesem se obrátily na armádu, aby se vzepřela socialistickému prezidentovi Nicolásovi Madurovi, který minulý týden vyhlásil výjimečný stav. Capriles před novináři prohlásil, že pokud parlament odmítá dekret, jímž prezident v zemi vyhlašuje šedesátidenní výjimečný stav, "jsou Venezuelané povinni tento dekret ignorovat".

Hodina pravdy?

"My Venezuelci neakceptujeme tento dekret. Maduro se povýšil nad ústavu," řekl a dodal: "Aby ho zavedl, měl by rozmístit bojové tanky a vojenská proudová letadla. Obracím se na ozbrojené síly: hodina pravdy nadešla, je třeba se rozhodnout, zda jste pro ústavu, nebo pro Madura." Odpůrci a příznivci prezidenta vyšli do ulic a ze země jsou hlášeny první střety jak mezi oběma tábory tak, mezi proamerickými liberály požadujícími odstoupení prezidenta a policií.

Vše jede podle známého receptu: Dnes do země dokonce přijela "mezinárodní delegace" vedená bývalým španělským premiérem, aby přesvědčila prezidenta Madura, aby se vzdal a předal zemi do amerických rukou. Podobně přesvědčovali evropští lídři v Kyjevě Janukovyče - aby nakonec žádné dohody nedodrželi. Situace v Caracasu a v Kyjevě je jako přes kopírák. Scénáře státních převratů ve Venezuele i v Brazílii jsou proto načasovány do stejného období - a mají i stejný průběh.

V případě obrovské Brazílie je kromě pacifikace celého vzbouřeného jihoamerického kontinentu ve hře ještě mnohem víc. Podstatná je totiž ekonomická váha této 200 miliónové země v globálním měřítku. Zvláště ve chvíli, kdy zapojením do skupiny zemí BRICS začala spolu s ostatními nezávislými ekonomikami ohrožovat hegemonii dolaru.

Útok na BRICS

Země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) se totiž minulý rok dohodly, že právě v letošním roce by měly začít vytvářet alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance. A byla to v minulosti právě Brazílie, která koncipovala chartu Rozvojové banky BRICS. Země BRICS odsouhlasily výši autorizačního kapitálu na 100 miliard pro každého člena, což zúčastněným státům umožní efektivněji prosazovat své zájmy v zahraničí. Tohle si nemohli nechat Američané líbit.

Vždyť země BRICS představují zhruba 40 procent světové populace a pětinu výkonu globální ekonomiky. Nová rozvojová banka a rezervní fond mají být protiváhou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Od počátku bylo jasné, že Američané, udělají vše pro to, aby takovému vývoji zabránili. Osvědčená metoda změny režimů, pomocí agenturních operací je sice už trochu ohraná, ale stále funguje. Země uvedené do chaosu jsou žádoucím výsledkem "demokratizačního procesu".

Sepětí "trůnu a globálního oltáře"

Američané museli jednat rychle. Zvláště, když začínaly prosakovat zprávy, že přidat k BRICS by se mohli i někteří klíčoví hráči z Evropy jako je Británie či Německo. Co se to děje? Vysvětlení jsou různá, ale jedno rozhodně stojí za pozornost. Už proto, že ho pochopitelně mainstreamová média zcela ignorují.

Podle některých nezávislých komentátorů souvisí toto "trhání řetězů" v samém srdci globálních elit s válkou, která před několika lety vypukla mezi dvěma největšími globálními hráči. Tedy mezi Rockefellery a Rothschildy. Nedávná aféra s uniklými panamskými daty, kterou zorganizoval Rockefellerův "muž na špinavou práci" - finančník George Soros, postihla téměř výhradně osoby a instituce patřící do Rothschildova "portfolia". Je tak jen dalším dějstvím tohoto "bratrovražedného" boje.

Dramatický vývoj na světové scéně za poslední dva roky je podle těchto zdrojů výhradně důsledkem právě tohoto "velkého schizmatu" dvou hlavních rodin "majitelů klíčů": Plány "tvrdého jádra" globálních elit soustředné kolem Rockefellerů se ovšem budou moci začít uskutečňovat pouze za předpokladu, že nová administrativa v Bílém domě bude patřit Hillary Clintonové. Pak by kontinuita ba prohloubení sepětí "trůnu a globálního oltáře" byla zajištěna. Což ovšem vzhledem k Trumpově voličské revoluci není dnes vůbec jisté.

Mimochodem: Půlroční "dočasné" odstavení řádně zvolené prezidentky Brazílie by mělo skončit právě v době amerických voleb...

Hraje se o všechno.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.