Po vítězství Donalda Trumpa a porážce madame "Hillary Válka Clintonová" je na místě ptát se na důsledky této převratné události především v mezinárodní politice. Jednou z nejdůležitějších je otázka, jaký dopad bude mít tato událost na americko-ruské vztahy, a tedy na jednom z prvních míst na syrskou frontu.

Bez ohledu na volby v USA totiž dramata na Blízkém východě - stejně jako poziční hry na východě Ukrajiny - pochopitelně pokračují. Nelze odhadnout, zda stávající vedení země ovládané Pentagonem bude ve svém jednání nadále stejně nebezpečné a nevyzpytatelné, nebo jestli proces předání moci již na něm něco změní.

Především je však otázka, co se bude dít poté. Donald Trump určitě představuje jistou naději na uklidnění katastrofální mezinárodní situace. Nicméně o tom, že bude nadále - možná dokonce energičtěji než slabý Obama - sledovat americké zájmy, není pochyb. Bude také chvíli trvat, než se zorientuje a opravdu převezme "velení". Jenže svět se nezastaví.

Hillary a bezletová zóna

Těsně před prezidentskými volbami zahájila současná americká administrativa rozsáhlou operaci v Iráku a Sýrii pod záminkou boje proti tzv. Islámskému státu u Mosulu a nejnověji také u syrského Rakká. Operace k dobytí Rakká je ovšem jen zástěrkou k otevřené invazi na syrské území bez souhlasu legální syrské vlády. Je otázkou jak zbrkle a jak daleko chtějí Spojené státy v nové situaci dojít. Jak by pokračoval vývoj v případě zvolení paní Clintonové (s nímž všichni včetně armádních špiček počítali) si lze představit poměrně snadno.

Dosavadní vývoj, pro Američany katastrofální, v podstatě směřoval k zavedení bezletové zóny v Sýrii. To by se fakticky rovnalo vyhlášení války, protože Rusko, které je v Sýrii legálně, by na něco takového určitě nepřistoupilo - a má dost prostředků, aby mu zabránilo. Situace by tak mohla dále eskalovat až k otevřené konfrontaci mezi USA a Ruskem. Tuto tragickou variantu ovšem nelze vyloučit ani dnes, během zbývajících týdnů neslavného Obamova mandátu.