Václav Danda: Rodí se Mnichovská dohoda mezi USA a Ruskem? Aleppo rozhodne

17. 2. 2016 14:10

Václav Danda komentuje stále se vyostřující bitvu o Blízký východ a připomíná, že žádná Mnichovská dohoda válce nezabrání.

Václav Danda: Rodí se Mnichovská dohoda mezi USA a Ruskem? Aleppo rozhodne
Foto: Theatlantic.com
Popisek: Homs v Sýrii

Beztak již dlouhodbě napjatá mezinárodní situace se dále přiostřuje. Jsou to především Spojené státy se svými evropskými i blízkovýchodními vazaly (tzv. spojenci), kdo dále přikládají pod přetopený kotel. Podle NATO, „expedičního sboru“ vazalů pod americkým velením, prý Rusko destabilizuje Evropu a ohrožuje její bezpečnost. Severoatlantická aliance na to musí údajně reagovat posílením své obrany. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v pátek řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, aby tak v praxi opět předvedl oblíbenou frázi agresorů, kdy zloděj křičí "chyťte zloděje!".

Na prahu horké války?

„Rusko nyní destabilizuje evropský pořádek. NATO nehledá konfrontaci a nechce novou světovou válku, naše odpověď přesto musí být jasná a tvrdá,“ řekl Stoltenberg. Ruský premiér Dmitrij Medveděv to komentoval slovy:. „Politika NATO směrem k Rusku zůstává nepřátelská a neprůhledná. Zdá se, že jsme sklouzli k nové studené válce.“

Připomeňme, že Medveděv není žádný kremelský jestřáb, naopak, patří spíše do tábora prozápadních liberálů. Pokud už i on řekne, že to vypadá, jako by se nepsal rok 2016, ale spíše 1962 (tehdy byl svět kvůli Karibské krizi jen krůček od jaderné války), měli bychom si uvědomit, kde se právě nacházíme.

Při pohledu na geopolitickou mapu je jasné, že ruský premiér ani trochu nepřehání. Po krachu ženevských jednání o Sýrii, které by mohly údajně být znovuobnoveny někdy koncem února, je jasné, že jde do tuhého. Západ, tváří v tvář debaklu Američany vyvolané a financované války proti Sýrii (takzvané občanské), se k zastavení prezidenta Asada, podporovaného ruským letectvem, zřejmě rozhodl pro přímou intervenci. Dělí nás od ní zřejmě nanejvýš týdny, podle některých komentátorů dokonce jen dny a hodiny.

Co taková operace bude znamenat, zatím nikdo neumí ani domyslet: Půjde o opravdový vojenský střet jaderných velmocí v ostrém válečném konfliktu - první od skončení Druhé světové války. Jeho přeměna do "karibské krize číslo dvě" pak může nastat kdykoli. Američané zatím bojovali v Sýrii prostřednictvím svých regionálních vazalů. Podporují islamisty, včetně ISIL (který vytvořili),Turky a Saudy. Zpovzdálí vše koordinuje Izrael a Katar. Jenže prezident Asad, podporovaný ruským letectvem a Iránci, osvobozuje stále větší části svého území a dnes již bojuje v ulicích Aleppa. Bitva bitev, která může definitivně rozhodnout, právě vrcholí.

Otevřený útok NATO

V této situaci oznámil ve čtvrtek americký ministr obrany Ashton Carter, že Severoatlantická aliance zvažuje účast v koalici, která předstírá, že v Sýrii bojuje proti radikálům z Islámského státu (IS). "Díky vedení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga zvažujeme možnost, že by se NATO přidalo ke koalici jako řádný člen," uvedl šéf Pentagonu. V překladu to není nic jiného, než že Američané pod značkou mezinárodního paktu, který slouží ke krytí jejich imperiálních válek, podniknou proti vůli legální vlády v Sýrii intervenci.

Izraelský tisk vzápětí přispěchal s úvahou, že demarkační linií v Sýrii bude řeka Eufrat a že Rusové s Američany se na rozdělení země v podstatě již dohodli. Jde však zřejmě spíše o testovací balónek. Situace na bojišti tomu příliš neodpovídá.

Pro dohodu by ale mohl svědčit návrh Ruska na vyhlášení příměří od 1. března, který ovšem koalice označila za příliš vzdálený a požadují příměří už do týdne, aby Asadova armáda nestačila obsadit celé Aleppo, o které se vede největší bitva. Západ požaduje okamžité zastavení Ruských leteckých úderů na pozice teroristů.

Není divu, že tento „kapitulační návrh“ Rusové odmítli. Zoufalý pokus Západu přimět Moskvu ke složení zbraní, když vítězí na všech frontách svědčí spíše o tom, že Západ je spolu s islamisty a Tureckem v koutě a jeho reakce může být nevypočitatelná.

Každý Mnichov vždycky skončí válkou

Zvláště ve chvíli, kdy ve stejný den prohlásil prezident Asad, že Syřané něchtějí nic jiného než znovu ovládnut celé území svého státu, který teroristé za pomoci Spojených států a jejich spojenců destabilizovali a kdysi kvetoucí perlu Blízkého východu obracejí ve spálenou zemi. „Bylo by nelogické říkat, že jsme ochotni vzdát se jediného kusu našeho území," uvedl ve čtvrtek pro agenturu AP syrský prezident. Dodal, že hlavním cílem aktuální operace v severní provincii Halab (Aleppo) je zabezpečit hranice s Tureckem: „Klíčová je bitva o přerušení silnice mezi Halabem a Tureckem, což je hlavní kanál tureckých dodávek zbraní teroristům.“

Ve stejný den oznámil Rijád, že rozhodnutí o vyslání pozemních sil Saudské Arábie do Sýrie, je konečné a nezvratné. V televizi Al-Arabíja to řekl armádní mluvčí Ahmad Asírí. Rijád je prý připraven spolupracovat s koalicí vedenou Američany "na porážce Islámského státu v Sýrii". Prohlášení bylo zjevně koordinováno s akcemi Turecka, které již delší dobu připravuje invazi a nyní intenzivně bombarduje kurdská postavení na syrském území.

Mnichovská dohoda 2016 by pro Sýrii znamenala v podstatě totéž, co ta Hitlerova z roku 1938 pro Československo: rozparcelování státu. Kdyby na ni Asad a Rusové přistoupili znamenala by s jistotou ztrátu více než třetiny syrského území nacházející se za řekou Eufrat. Včetně takových měst jako je Rakka, Hasaka, Kámišlí, Kobani či Dajr az-Zaur. USA se Saudy, Izraelem a Tureckem by tak měli pod kontrolou syrskou oblast sahající až k hranici s Irákem. A stejně jako ta "československá" a kterákoli jiná "mnichovská dohoda (o nás, bez nás) by se stala jen předstupněm světové války.

Proč právě Aleppo?

V tomto týdnu asadovské síly spolu s ruským letectvem  provedly útoky v provinciích Aleppo, Latakia, Hama, Dajr az-Zaur, Daraa, Homs, Al-Hasakah a Rakka. Jen za posledních sedm dní provedlo ruské letectvo více než 600 vzletů a zničilo více jak 2 000 teroristických cílů. 11. února zahájil ISIL za podpory Turecka a Saudské Arábie ofenzivu se snahou dobít za pomoci sebevražedných útočníků a těžké vojenské výzbroje vojenské letiště Deir Ezzor. Syrská armáda tyto útoky odrazila.

Hlavní boj se ale samozřejmě vede kolem strategického Aleppa, kam ISIL, Turci, Saudové a Spojené státy soustřeďují veškeré své síly v oblasti. „Bitva bitev“ přechází v těchto dnech do rozhodující fáze. Právě tento týden uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy se islamistům podařilo město ovládnout. 10. února 2012 začal útok. V centru města vybuchla dvě auta napěchovaná náložemi o obrovské výbušné síle. Poté se syrské vládní síly střetly s ozbrojenci na okraji města, které je od srpna 2012 rozděleno: západní část má v moci syrská armáda, východní část kontrolují islamisté. Tento týden asadovské jednotky spolu s ruským letectvem prolomily hlavní obranné linie islámských teroristů ve východní části města a postupují v úporné bitvě o každý dům směrem k centru.  

Aleppo je rozhodujícím předmostím k ovládnutí celého severu země až k Tureckým hranicím. To si samozřejmě uvědomují i Američané a Turci, a proto otevřeně vstupují do bitvy - a už se ani nesnaží předstírat, že jde o podporu nějaké "umírněné opozice": V tomto týdnu zasáhlo americké letectvo na straně ISIL, když bombardovalo Asadovy jednotky v západní části města.

Situace na syrském bojišti v tomto týdnu

Erdogan a Kurdové

Z Aleppa se otevírá přímá cesta k městu Idlíb, jehož dobytí by vytvořilo nárazníkovou zónu v severozápadní části země hraničící s Tureckem, což je oblast, kterou prezident Erdogan nutně potřebuje. Umožňuje mu dovážet ze Sýrie (kradenou) ropu, vypořádat se se syrskými Kurdy a podporovat syrské Turky. Hlavním Erdoganovým cílem je nedopustit sjednocení kurdských enkláv při hranicích s Tureckem se středisky Afrin a Hasakah.

Kurdové naopak po boku syrské armády zahájili útok na město Aazaz, přes které Turci převážejí naftu, zajatce, zbraně a vojenskou výstroj jako podporu teroristům v Sýrii. Blokáda Aazazu (Syřany) umožní přerušit dodávky do Aleppa, což pro islamisty podporované Tureckem znamená konec. Síly islamistů už jsou natolik vyčerpány, že v těchto dnech hromadně utíkají do Turecka. 

Islamisté jsou v podstatě uzavřeni v pasti. Asad je odřízl od tureckých dodávek a připravuje jim s podporou ruského letectva kotel, podobný tomu, který jsme mohli vidět na Donbasu u Debalceva. Jediné co by je mohlo zachránit je přerušení bojů a stanovení demarkačních linií. To Asad ale zřejmě neudělá. Američané sice tlačí na Rusko, aby omezilo letecké údery, a tím zpomalilo Asadův postup, je ale málo pravděpodobné, že by na to Rusové přistoupili.

Na ostří nože

Američané, jejich regionální i evropští vazalové a nejnověji i NATO ženou celou situaci na ostří nože. Očekávají, že nakonec Rusové přece jen ztratí nervy - a nechají Asada padnout. Dávají tak opětovně najevo, že kromě "řešení silou" problému vůbec nerozumějí. Navíc svým stupňováním tlaku i v ostatních oblastech kolem Ruska a nejnověji také na východě Ukrajiny, velkohubými prohlášeními velení NATO a destabilizací dalších zemí na ruských hranicích dále rozfoukávají oheň ve skladišti zbraní.

Příští dny a týdny budou kritické.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Doubrava: Potápět lodě s migranty! Přišli pro sociální dávky, krádeže a loupení. Americký zločin v této zemi. A Dienstbierovy kecy, cigáni, sluníčkáři, Uhl a Šabatová…

16:04 Doubrava: Potápět lodě s migranty! Přišli pro sociální dávky, krádeže a loupení. Americký zločin v této zemi. A Dienstbierovy kecy, cigáni, sluníčkáři, Uhl a Šabatová…

ROZHOVOR Senátor Jaroslav Doubrava nechodil kolem horké kaše o ostře se vyjádřil k problematice imig…