Vedle diskuse o dalším udržování uměle podhodnoceného kurzu koruny, resp. o hledání exitové strategie ze současného kurzového režimu je nezbytné vést seriózní diskusi o dalším „módním hitu“ měnové politiky – o záporných úrokových sazbách, které už existují v několika evropských zemích.
Nedávno jsme dokonce slyšeli, že úvahy o nich – jako o vhodném nástroji měnové politiky – nejsou cizí ani některým současným českým centrálním bankéřům. IVK považuje tato témata za nesmírně zá- važná, a proto o nich chce rozvířit širokou debatu. Je jim věnována i anketní otázka tohoto čísla Newsletteru. Některé naše soudy a stanoviska k otázce záporných úrokových sazeb bychom však chtěli explicitně zformulovat hned na počátku, mimo tuto anketu.
1. Zavedení negativních úrokových sazeb neznamená pokračování normální mě- nové politiky lišící se od té dosud zná- mé pouze záporným znaménkem. Je to kvalitativní změna, která podstatně a nelineárně změní chování bank, jejich klientů i státu.
2. Úrokové sazby se záporným znaménkem nejsou z ekonomického hlediska úrokovými sazbami, ale zvláštní daní, kterou stát (centrální banka) uvalí na bankovní sektor (a tím i na jeho klienty).
3. Nemůže obstát tvrzení, že se jedná o normální poptávkový stimul, jakým je snížení kladných úrokových sazeb. Daň, tj. odčerpání finančních prostředků ekonomickým subjektům prostřednictvím záporné sazby z depozit, má nikoli stimulační, ale restriktivní povahu. Nemůže proto platit argument, že pomocí záporných sazeb bojuje centrální banka proti hrozící deflaci. Jimi aktivitu ekonomických subjektů nemůže akcelerovat.
4. Záporné sazby mohou v krátkém období vyvolat pouze chaotické změny ve struktuře aktiv, zejména mohou akcelerovat preferenci hotovosti. Pokud by byly zavedeny, destabilizovaly by bankovní sektor a zhoršily by jeho finanční situaci. Vyvolávaly by cenové bubliny na různých trzích.
5. Záporné sazby by fungovaly jako akcelerátor dalších státních zásahů, neboť jejich působením by na trhu začala vznikat dlouhodobě neudržitelná situace.
Útěk od zápornými sazbami zdaněných bankovních vkladů k hotovosti by podkopal postavení bank a snížil by účinnost měnové politiky centrální banky. Nevyhnutelným následným opatřením, které by zavedení záporných sazeb znamenalo, by byl zákaz hotovosti nebo zavedení vázaných či nějak jinak blokovaných depozit.
6. Stát by těmito opatřeními získal absolutní přehled, a tím i kontrolu nad ekonomickým chováním firem i občanů.
7. Byla by to zásadní hrozba pro samotnou existenci ekonomické a politické svobody.
Otázka zavedení záporných sazeb není tedy pouze úzce ekonomickým odborným problémem a už vůbec by nemohla být legitimním opatřením proti chimérické- mu nebezpečí deflace. Byl by to experiment s daleko širšími souvislostmi ohrožující stabilitu hospodářství více než hypotetická deflace. Byl by to experiment s výrazně politickými dopady a souvislostmi, experiment zaměřený proti lidské svobodě.
Vyšlo v červnovém newsletteru IVK.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
