Soužití romské a neromské populace hodnotí jako dobré pouze 22 % občanů, z toho 4 % jej vidí jako velmi dobré a 18 % jako spíše dobré. 78 % dotázaných vnímá toto soužití jako špatné, z toho 50 % jako spíše špatné a 28 % jako velmi špatné.
Podíl občanů, kteří soužití romské a neromské populace vnímají jako dobré, je sice nejvyšší za posledních devět let, a naopak podíl těch, kteří soužití vnímají jako špatné, je nejnižší za posledních sedm let, ale rozdíly výsledků z průzkumů v jednotlivých letech nejsou nijak propastné. A těžko kdo by mohl říci, že výše uvedená čísla reflektují reálnou změnu k lepšímu. O něco příznivějších čísel bylo v tomto průzkumu dosaženo zřejmě i díky tomu, že mnoho lidí nyní soustřeďuje svou pozornost na uprchlíky a migranty z islámských zemí, ve kterých vidí esenciální zlo…Romové jako hlavní vnitřní "nepřítel " jaksi ustupují do pozadí a tuto roli v očích části českých občanů přebírají migranti.Prostě jeden předsudek střídá druhý, a to dokonce předsudek opírající se o imaginární hrozbu (v našich podmínkách se jedná o pár desítek azylantů za rok).
Z výzkumu také vyplývá, že si dotázaní většinou neuvědomují situace, v nichž jsou Romové oproti většinové populaci znevýhodněni, nebo dokonce diskriminováni. 56 % dotázaných sice odpovědělo, že Romové mají oproti většinové populaci horší pozici při hledání zaměstnání, ale například pouze 25 % dotázaných se domnívá, že Romové jsou oproti většinové populaci v horší situaci při získávání vzdělání. A to i přesto, že podle průzkumů se situace Romů, co se týče vzdělání, nezlepšila.
Školu podle průzkumů absolvuje 83 % romských dětí
Základní školu podle průzkumů absolvuje 83 % romských dětí, a k tomu, ačkoli se počet Romů v české populaci odhaduje v rozmezí 1,4 – 2,8 %, tvoří romské děti 32 % žáků základních škol praktických (tedy srozumitelně: škol zvláštních). Mnoho dalších pak navštěvuje čistě romské třídy nebo školy. To je skutečně tristní výsledek hovořící o tom, že Romové jsou co se týče vzdělávání proti běžné populaci extrémně znevýhodněni.
Lidé se podle tohoto průzkumu také domnívají, že Romové mají lehčí situaci při získávání bydlení (49 %) a jen 22 % se domnívá, že jsou Romové při hledání bydlení znevýhodnění. A to například přes to, že před nedlouhou dobou proběhl médii případ, kdy žena hledající bydlení byla jasně odmítnuta proto, že je Romka. A vůbec to není ojedinělý případ.
47 % českých občanů se dále domnívá, že Romové mají snazší situaci při prosazování svých zájmů (jen 11 % si myslí opak) a 57 % dotázaných věří, že Romové mají oproti většinové populaci snazší situaci při jednání na úřadech.
A to vše si čeští občané myslí i přes to, že podle Zprávy o situaci romské menšiny žije polovina českých Romů v sociálním vyloučení (ze zhruba 226 300 Romů jich žije v sociálním vyloučení 113 tisíc…).
Fakta hovoří jasně proti Romům
Je až neuvěřitelné, v jakém procentu dávají lidé přednost emocím a předsudkům před fakty, které hovoří jasně proti Romům, respektive o tom, že Romové jsou v České republice v mnoha oblastech diskriminováni.
Za zásadní diskriminaci (pokud se dá hovořit o významných a méně významných oblastech diskriminace) lze považovat znevýhodnění Romů ve vzdělávání. Z tohoto znevýhodnění potom vlastně plynou znevýhodnění ostatní.
Učitelé, respektive nejlépe už studenti pedagogických fakult, by měli povinně absolvovat semináře z romistiky, případně by učitelům i žákům měl při překonávání případných sociálních a kulturních bariér pomáhat speciálně vyškolený pedagogický asistent: to by měl být naprostý základ.
Ministerstvo školství, třeba ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí a úřadem ministra J. Dienstbiera, by měly vytvořit a předložit takové programy, které budou snižovat znevýhodnění romských dětí, a to zejména na základních školách, ale i na školách dalších stupňů.
Bez zlepšení situace ve školství, resp. bez odstranění znevýhodnění Romů ve vzdělávání, nebude zřejmě možné odstraňovat znevýhodnění jiná.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
autor: PV